Na místo prošedivělého seriózního chlapíka, který velel doteď, by usedl extravagantní zápasník, ještě k tomu dlouholetý fanoušek Manchesteru United.
Ať už tohle bláznivé spojení klapne, nebo se z něj vyklube jen legrácka, veletoče teď Chelsea čekají zcela jistě. Poslední vítěz Ligy mistrů a aktuálně třetí klub Premier League je náhle na prodej.
Dosavadní majitel, ruský miliardář Roman Abramovič, první oligarcha světového fotbalu, se po devatenácti letech loučí.
„Věřte mi, že to bylo neskutečně složité rozhodnutí. A že mě opravdu bolí, že se naše cesty rozdělí,“ vzkázal v obsáhlém prohlášení.
Dlouhé vysvětlování není třeba.
Abramovič má sice i portugalské a izraelské občanství a léta tvrdí, že si od politiky udržuje odstup, ale v Británii mu po vypuknutí války na Ukrajině nastanou krušné časy.
Abramovič potvrdil, že prodává Chelsea. Chce moc peněz, tvrdí švýcarský miliardář |
Nejdřív udělal úkrok stranou a správu klubu předal do rukou spolupracovníků. O pár hodin později už oficiálně oznámil, že chystá prodej: jistě s vědomím, že když se své nejmilovanější hračky nezbaví sám, bude mu zabavena.
Christian Pulisic slaví druhou branku Chelsea v zápase proti Lille.
„Je to v nejlepším zájmu týmu i fanoušků,“ vysvětlil. A jako by mimochodem dodal, že veškerý čistý zisk z prodeje klubu, který koupil za 140 milionů liber a nyní si ho cení na zmíněné tři miliardy, věnuje prostřednictvím charitativní nadace obětem probíhajícího válečného konfliktu. Když přepočítáte na koruny, vyjde vám...
Devadesát miliard!
K závratné sumě můžete navíc přičíst i to, že Abramovič se zřekl všech peněz, které klubu opakovaně půjčoval, a že se má coby jeden z mediátorů angažovat v ukrajinsko-ruských mírových jednáních.
Z hračkáře gubernátorem
Za to vše zaslouží nejhlubší úctu. Ani mezi největšími světovými boháči nenajdete moc těch, kteří by přispěli tak štědře.
Zároveň je třeba obrázek nezištného altruisty dokreslit a něco málo dovysvětlit: ač se k téhle životní etapě už nehlásí, v minulosti měl Abramovič blízký vztah k prezidentovi Vladimiru Putinovi.
Jak a díky čemu se už krátce po třicítce vypracoval z výrobce hraček na ropného magnáta, poslance a gubernátora poloostrova Čukotka, to ví jen on sám. O tom, zda byla tahle cesta úplně čistá, dodnes řada lidí významně pochybuje.
Oligarchové, válka a sport. Patřili k Putinovým blízkým, co s nimi dělají sankce? |
I proto se nejdřív na Chelsea valila kritika, když z úvodního prohlášení k situaci na Ukrajině zcela vynechala slova válka či Rusko. I trenér Thomas Tuchel na opakované dotazy novinářů reagoval podrážděně: „Nejsem politik, tak se mě na válku už neptejte!“ Později už podstatně smířlivějším tónem připustil: „Odchod Abramoviče bude pro Chelsea velká změna.“
Aby ne. Tohle spojení se táhlo od července 2003, kdy zadlužený klub z londýnské nóbl čtvrti začal vzkvétat. Na začátku ještě třicátníka v džínách a bundě v Anglii nikdo pořádně neznal, a tak působil podezřele. Nejdřív stopl zamýšlenou investici do Tottenhamu, protože okolí stadionu ho vyděsilo: „Vždyť to tady vypadá hůř než v Omsku!“
Pak v prvním rozhovoru pro britskou BBC s lehkým úsměvem vyprávěl: „Trochu jsem se nudil a chtěl novou výzvu. Nekupuju si klub, aby mi vydělával - k tomu vede plno méně riskantních cest. Chci zábavu, úspěchy a trofeje.“
Otevřel dveře i Křetínskému
Výsledek? Navzdory čachrům s trenéry dokázal zejména pomocí mohutných investic na západě Londýna vybudovat jednu z nejsilnějších globálních fotbalových značek.
Pět titulů, dva triumfy v Lize mistrů, dva v Evropské lize, vítězství na mistrovství světa klubů, pětkrát v Anglickém poháru.
Na co si vzpomenete, to Chelsea pod Abramovičem vyhrála.
Takže konec na vrcholu? I tak se to dá brát, i když Abramovič by jistě raději zůstal a sbírku rozšiřoval. Jenže v posledních letech už se většinou ani nemohl radovat přímo na tribuně, neustále řešil problémy s britským vízem. I to mu mohlo rozhodování usnadnit.
Jedno mu neodpáře nikdo: stal se průkopníkem, který staromilské Angličany přesvědčil, že jejich velkokluby mohou být v dobrých rukách, i když je vlastní cizinci. Otevřel dveře zástupu dalších: rodině Glazerových v Manchesteru United, šejkovi Mansúrovi v konkurenčním City, severoamerickým bossům Liverpoolu a Arsenalu a třeba i Danielu Křetínskému, českému spolumajiteli West Hamu.
Ale kdo naváže na jeho vládu v Chelsea? McGregor určitě favoritem není, to spíš švýcarský miliardář Hansjörg Wyss, nebo Jim Ratcliffe, nejbohatší Brit současnosti.
Buďte si jisti, že Abramovič si následníka vybere pečlivě. A i když v byznysu mívá přednost rozum, Chelsea mu zůstane v srdci.
