Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Putinův mylný výklad historie. Ukrajinské dějiny se vyvíjely nezávisle na Rusku

Ruský prezident Vladimir Putin naznačil, že Ukrajina nemá vlastní tradici státnosti nezávislou od Ruska a je v zásadě umělým konstruktem neoprávněně si nárokujícím ruské území. Dějiny ale ukazují, že prezidentův výklad se nedrží skutečnosti. V složitých dějinách se na území Ukrajiny měnily aliance, vytvářelo se ale specifické ukrajinské vědomí.

Socha knížete Kyjevské Rusi Vladimíra I. Velikého dohlíží na Kyjev. K odkazu Kyjevské Rusi se hlásí Rusko i Ukrajina. | foto: Profimedia.cz

„Ukrajina nemá tradici státnosti,“ řekl v proslovu o uznání separatistických republik Putin. Moderní Ukrajina byla podle něj vytvořena sovětským lídrem Vladimirem Iljičem Leninem, přičemž samotné Rusko přišlo zkrátka. Podle šéfa Kremlu Ukrajina získala „historicky ruské země“. 

Šéf Kremlu už dříve, na summitu NATO v roce 2008, tvrdil, že „Ukrajina není dokonce ani stát“, přičemž zmínil, že důležitá část Ukrajiny byla „dar od nás“. Putin referoval o Krymském poloostrovu, který během ukrajinské krize 2014 Rusko anektovalo. Podle ruského výkladu Ukrajina dostala poloostrov darem od sovětského vůdce Nikity Chruščova, ale patřil vždy Rusku.

Při proslovu k získání Krymu Putin zdůraznil bratrství mezi Ukrajinci a Rusy. Řekl, že jsou „jeden lid“ a že „Kyjev je matka všech ruských měst“. Historickou jednotu mezi Ukrajinci a Rusy zdůraznil i v červencovém eseji, v němž nastínil ideje, které ve zkrácené podobě vyslovil v pondělí. Putin nařkl západní státy, že právě jejich „zahraniční intervence“ může za rozkol mezi oběma bratrskými národy.

Ruské a ukrajinské čtení dějin ale není navzdory Putinovým proklamacím totožné. Oba národy se sice shodně hlásí k odkazu Kyjevské Rusi a vnímají se jako dědicové Vladimíra I. Velikého (960 - 1015), jejich vnímání tohoto středověkého knížectví se liší. 

Moskva považuje Vladimíra I. Velikého za sjednotitele a zakladatele všeruského státu. I Ukrajina jej považuje za zakladatele, ale ukrajinského státu nezávislého na Rusku. Například bývalý ukrajinský prezident Petr Porošenko zastával názor, že v postavě Vladimíra Velikého se projevuje „evropská“ orientace Ukrajiny – teze, vůči níž se Moskva horlivě vymezovala.

Ukrajinští vojáci opravují tanky po bojích proti ruským jednotkám v Doněcké oblasti na východní Ukrajině. (27. dubna 2022)

Ukrajinský historik a první prezident Ukrajinské lidové republiky Mychajlo Hruševskyj zdůrazňoval k roztrpčení sovětského vedení, že Kyjevská Rus byla zcela ukrajinským státem, zatímco Rusko se objevilo až později.

Tentýž názor zastává i současný primátor Kyjeva Vitalij Kličko. „Rusko byl Kyjev, a Kyjev bylo majestátní město. A to už v době, kdy jinde byly bažiny a nikdo si neuměl představit, že na nich vyroste Moskva,“ poznamenal s odkazem na Kyjevskou Rus.

Stejně jako Kličko vnímá historii i ambasáda USA v Kyjevě:

Složité dějiny

Odlišné čtení historie dvou národů reflektuje složité a provázané, nikoliv však totožné dějiny Ukrajiny a Ruska. Kyjevská Rus se rozpadla na řadu soupeřících království, neschopných se ubránit ničivé síle mongolských hord. Část východních Slovanů pak zůstala pod mongolským jhem v oblastech, které dnes představují dnešní Rusko. Jiná část, na území dnes zahrnující většinu dnešní Ukrajiny, se dostala pod patronát Polsko-litevské unie, kde zůstala čtyři století.

Obě části začaly přes veškerou kulturní a etnickou blízkost rozvíjet vlastní identitu. Ukrajina vnímá období Polsko-litevské unie jako doklad historické evropské orientace a s hrdostí zmiňuje, že právě ona umožňovala šíření evropské vzdělanosti do ostatních slovanských oblastí, přičemž se odkazuje na skutečnost, že první východoslovanská univerzita byla založena v Kyjevě v roce 1632.

Šokovalo nás, jak moc nás Putin nenávidí, říká ukrajinská novinářka

Ruská historiografická tradice pohlíží na tyto časy odlišným pohledem. Z ruského pohledu se jednalo o dobu národního a náboženského útlaku, o „historickou chybu“, která byla napravena až „znovusjednocením“ v roce 1654 po uzavření Perejaslavské dohody kozáckého hejtmana Bohdana Chmelnického se zástupci ruského cara o vojenské spolupráci vůči Polsku. Ukrajinští historici mají na dohodu různé názory, podle řady z nich nebyla stvrzením připojení Kyjeva k Moskvě, ale jen jednoduše pragmatickou dohodou pro partikulární politické cíle.

Podle ukrajinského historika Jurije Tereščenka Kozácký hetmanát ustanovený Chmelnickým byl v zásadě, přes všechny vazby k carskému Rusku, nezávislým státem. Poukazuje na to, že hejtman vstoupil po uzavření Perejaslavské dohody do aliance i se Švédskem, v té době nepřítelem Ruska. Kozácký hetmanát moderní ukrajinská národotvorná mytologie přetvořila v symbol národního zápasu o autonomii, jehož finálním završením je moderní ukrajinský stát.

V realitě ale nemilosrdná občanská válka mezi záporožskými kozáky vedla k tomu, že části hetmanátu uzavíraly různorodé aliance s Polskem a Ruskem. Existenci hetmanátu ukončila carevna Kateřina II. Veliká (1762 až 1796), která po rozpadu Polsko-litevské unie k Rusku připojila i velkou část ukrajinského území. Po „znovusjednocení“ Rusko tvrdě potlačovalo ukrajinské pokusy o ustanovení národního hnutí, v roce 1863 například zakázalo používání ukrajinského jazyka ve školách a v tisku.

Sovětský vliv

Až po říjnové revoluci v Petrohradě došlo 28. ledna 1918 k vyhlášení nezávislé Ukrajinské lidové republiky. Později, 30. prosince 1922, byla formálně nezávislá republika, předmět bojů mezi Polskem a Sovětským svazem, připojena k SSSR. Putin ve svém projevu existenci této republiky zcela ignoroval.

Ukrajina je historická součást Ruska, řekl Putin. Uznal donbaské republiky

Šéf Kremlu zkritizoval sovětské vůdce, že uměle a vůči Rusku neohleduplně nakreslily hranice Ukrajiny, jež získala území, které jí nepatřilo. Historik Björn Alexander Duben ale poukazujena to, že ruský nárok na „ruská teritoria“ na východě a jihu Ukrajiny se nezakládá na pravdě. V oblasti nebyla až do devatenáctého století významná ruská přítomnost. Ostatně i města Luhansk a Doněck byla založena britskými průmyslníky.

Ruská státní televize zveřejnila mapu Ukrajiny s „dárky“, které jí věnovaly sovětští vůdci:

Podle sovětského sčítání lidu z roku 1926 Ukrajinci na územích silně převažovali nad Rusy. Situace se změnila až po hrozivém hladomoru zapříčiněném politikou kolektivizace sovětského diktátora Josifa Stalina, připomíná Duben. Podle amerického historika Timothyho Snydera byl hladomor cílenou snahou zlikvidovat ukrajinské národní cítění.

Po rozpadu SSSR v roce 1991 se více než 90 procent obyvatel Ukrajiny demokraticky rozhodlo v národním referendu, že už nechtějí být součástí Ruska. O tom, že oba národy se vydaly odlišnou cestou, nebylo pochyb. 

Specifický Putinův výklad historie vzbudil otázky, co jím zamýšlí. Podle profesora politických věd Joshuy A. Tuckera ruský vůdce svým popisem dějin tvoří základ pro argument, že Ukrajině v současnosti nenáleží tatáž práva, která si spojujeme se suverénními národy. „Byl to signál, že Putin zamýšlí argumentovat, že vojenská intervence na Ukrajině nebude porušení suverenity jiné země.“

Autor:

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Eurovize ukázala, že Izrael má v Evropě i nadále podporu, říká Fingerland

  • Nejčtenější

Fico je po operaci při vědomí. Ministr vnitra mluví o občanské válce

15. května 2024  19:25,  aktualizováno  23:12

Slovenský premiér Robert Fico, který byl terčem atentátu, je po operaci při vědomí. S odkazem na...

Drahé a rezavé, řeší Ukrajinci zbraně z Česka. Ani nezaplatili, brání se firma

18. května 2024  12:02

Premium České zbrojařské firmy patří dlouhou dobu mezi klíčové dodavatele pro ukrajinskou armádu i tamní...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Fica čekají nejtěžší hodiny, od smrti ho dělily centimetry, řekl Pellegrini

16. května 2024  8:42,  aktualizováno  15:38

Zdravotní stav slovenského premiéra Roberta Fica je stabilizovaný, ale nadále vážný, řekl po...

Putinova časovaná bomba. Kadyrov umírá, rozjíždí se krvavý boj o trůny

17. května 2024  14:16

Premium Ramzan Kadyrov ještě dýchá, v Čečensku se však už začíná hledat jeho nástupce. Naznačují to i...

{NADPIS}

{LABEL} {POPISEK}

Turisté si zajeli do Afghánistánu. Střelci část Evropanů povraždili i s průvodci

18. května 2024  17:57

Neznámí ozbrojenci v pátek večer v provincii Bámján v centrální části Afghánistánu zabili tři...

OSN schválila den památky obětí genocidy v Srebrenici. Srbové protestovali

23. května 2024  17:58,  aktualizováno  19:37

Valné shromáždění OSN schválilo návrh, aby si svět každý rok připomínal genocidu v bosenské...

Na grilovačku Spolu v Brně dohlíželo víc ochránců. Pak se spěchalo na hokej

23. května 2024  19:36

Nejspíš poprvé napřímo mezi lidmi po atentátu na Slovensku se objevil premiér a ministři. Ve...

Okamura přál uzdravení Ficovi a volal po neutralitě Ukrajiny. Hrál mu Ortel

23. května 2024  10:05,  aktualizováno  18:55

Zhruba tisícovku příznivců dokázalo přilákat opoziční hnutí SPD na svůj hlavní mítink před...

Další zádrhel v digitalizaci stavebního řízení. ÚOHS zarazil zakázku

23. května 2024  15:49,  aktualizováno  17:36

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna ve čtvrtek zamítl problematickou...

Nejhorší noční můra, řekla žena, která v botě syna objevila cizí AirTag

Mého syna někdo sleduje. S takovým pocitem několik týdnů žila žena z Floridy poté, co na svůj iPhone začala dostávat...

Párkům odzvonilo. Podnikatel lije do rohlíků svíčkovou a dobývá benzinky

Na pracovních cestách se podnikatel v gastronomii Lukáš Nádvorník přejedl párků v rohlíku. Napadlo ho, že by do pečiva...

Anální sex je výzva. Nejvíc tabu je však v Česku jiná praktika, říká průzkum

Erotické hračky nepředstavují podezřelou exotiku, v ložnicích jsou jako doma. Ostatně jako masturbace. I orální sex....

Svěrák se na mě nedíval jen jako na hezkou buchtu, říká Radka Pavlovčinová

Jan Svěrák ji vidí jako robotku. Radka Pavlovčinová v nové hře filmového a teď už i divadelního režiséra hraje umělou...

Klavírista Petr Malásek si zlomil obě ruce. Mohlo to dopadnout hůř, říká

Klavírista Petr Malásek (59) spadl z kola a zlomil si obě ruce. V pořadu 7 pádů Honzy Dědka popsal nehodu i jaká je...