Už dříve se mluvilo o chemickém či biologickém čištění, padaly termíny jako aerace a elektrokoagulace. Jindy se mělo dno odbahnit, aby vzápětí potápěč konstatoval, že to není potřeba, příště měly kvalitu vody zajistit dravé ryby na úkor kaprů.
Podle ředitele Městských lesů Hradec Králové Milana Zerzána je zásadním řešením odbahnění vodní plochy, která vznikla před šedesáti lety vytěžením písku pro stavbu fotbalového stadionu v Malšovicích.
„No vidíte, stadion už dožil a my máme za ta léta na dně spoustu bahna,“ konstatuje Zerzán.
 |
I v letošních plánech máte uvedeno, že se chcete zaměřit na kvalitu vody ve Stříbrném rybníku. Jak?
To musí stanovit odborníci, ale nyní jde hlavně o odbahnění. Město musí zadat projektovou dokumentaci, která bude odebrání bahna řešit. Fosfor je živnou půdou pro sinice a ukládá se téměř šedesát let, dokumenty hovoří o roce 1963. Jsme za zenitem.
Loni krajští hygienici hlásili po velkou část sezony vhodnou vodu pro koupání. Až na dvě výjimky, z nichž jednou byl Stříbrný rybník.
Dalším problémem je teplá voda. V minulém roce byla průměrná teplota o tři stupně Celsia vyšší než v předcházejícím. V hloubce 1,2 metru měla voda 28 až 29 stupňů, to je neskutečné. Pokud je to nebeský rybník, je v něm hodně fosforu, voda v něm stojí, tak se nedivím, že se sinice tak množí.
Kolik by odbahnění mohlo stát?
Můj odhad je 20 až 25 milionů. Použití chemie je už zakázané a jediné, co můžeme udělat, je omezit množství fosforu. O bahně město hovoří už dvacet let a teď je příležitost to řešit. Dáváme radnici podněty a záleží na ni, jak se k tomu postaví. Byl by to dar občanům. Je to veřejné koupaliště, kam se chodí koupat hlavně Hradečáci. Pro návštěvníky kempu je to letní bonus, ale hlavně tam jezdí místní. Kemp není postaven na vodě, ale na zázemí okolo. Hradečáky to také zajímá, nejvíce se ptají, jak to bude dál.
Před několika lety se mluvilo o tom, že sedimentů na dně mnoho není. Konstatoval to i jeden z hradeckých zastupitelů, který se tam coby potápěč vypravil na průzkum.
Jenže on byl v části, kde je mělčina. Byla to trochu zkreslená informace, na třetině rybníka, kde se lidé koupou, bahna tolik není. Ale třeba u výpusti je vrstva 2,5 metru.
V minulosti se postupně objevovaly protichůdné informace o tom, co je potřeba udělat. Jeden z městem najatých odborníků třeba říkal, že odbahnění by mohlo vést k porušení těsnosti dna. V roce 2008 po hladině jezdily lodě odborné firmy, která jako jeden ze způsobů používala metodu, při níž se ve vodě uvolňují z hliníkových elektrod ionty hliníku, které k sobě vážou nečistoty a klesají s nimi ke dnu. Zástupci radnice si ji pochvalovali a tehdejší správce areálu mluvil o obrovském zlepšení a o čisté vodě na příštích 20 let.
Ono se toho napovídalo hodně. Mnoho věcí se také změnilo. Voda z rybníka odtéká do chráněného území, kde se vyskytuje vzácný rdest (chráněná rostlina rdest dlouholistý, pozn. red.), což tam dříve nebylo. Já bych to také dokázal každý rok vyřešit za 100 tisíc korun chemií, která vyvločkuje živiny pro sinice. Není to dlouhodobé řešení, ale na sezonu je dostačující. Kvůli rdestu to však od roku 2011 nejde. Zbývá tedy biologické řešení a jediné, co se dá použít, je odsátí bahna. Jiná varianta neexistuje.
Za jak dlouho by k tomu mohlo dojít?
Než se vypracuje projektová dokumentace, vyřídí se žádost o dotaci, všechno se připraví a odbahní, bude to trvat tři roky. Jde také o to, aby si to město dalo do rozpočtu, což je potřeba vyřešit do dubna. Jinak se to ještě o rok posune.
Můžete shrnout příčiny problémů? Na kvalitu vody má údajně vliv také slabý přítok vody ze Stříbrného potoka, malá hloubka nebo druhové složení ryb.
Rybník je starý. Okolo něj dlouho rostly topoly, které měly na množství bahna vliv. Co se týká přítoku, nejde o to, že je slabý. Proti proudu jsou chaty, kde se dnes bydlí celoročně, mají tam pračky, myčky nádobí. Podle rozborů potokem přitéká více fosforu, než z rybníka odtéká. Takže nejde o to, že by fosfor vznikal v něm, tam se voda naopak částečně čistí. Rozbory se dělaly loni a fosforu je tam spousta. Myslím si, že je to problém všech chatových osad. Jde tedy o to, eliminovat množství fosforu na přítoku.
Jsou nějaké možnosti, jak zlepšit situaci na přítoku a množství přitékajícího fosforu omezit?
Zkoušeli jsme navrhovat kořenovou čističku, ale ta podle odborníků vyčistí 15 procent, což situaci neřeší. Existují i zařízení, která to umějí vyčistit. Takový stroj stojí několik milionů korun a jeho provoz přijde na statisíce ročně. Ale to se bavíme jenom o přítoku, ne bahně v rybníku, které se tam ukládá 60 let. Za rok dojde průměrně k uložení vrstvy sedimentu o výšce 1,5 až 2 centimetry, což činí až 120 centimetrů. Samozřejmě počítáme s tím, že bahno dříve částečně odtékalo, takže dnes tady máme průměrně 60 až 80 centimetrů bahna. Je to odhadem zhruba 28 tisíc kubíků bahna v sedmihektarovém nevypustitelném rybníku.
Takže nezbývá než povolat těžkou techniku?
Dá se to udělat jen z hladiny sacími bagry podobně jako se to před časem dělalo u soutoku.
S bahnem jsou problémy také na přehradě Rozkoš. Tam však jde také o to, kam bahno odvézt, protože v něm mohou být i nebezpečné látky. Nemůže to být problém i na Stříbrňáku?
Může se to stát. Nevím, jak dopadnou podrobné rozbory. Vzorky musí odebrat a vyhodnotit firma, která to bude dělat. Teprve potom se ukáže, zda jsou sedimenty vhodné pro uložení na zemědělskou nebo lesní půdu, anebo zda jsou kontaminované a musí se odvézt na skládku.
Znamená to, že pokud k tomu dojde, celá akce se dále prodraží, ale udělat se stejně musí?
Myslím si, že se to mělo udělat už dávno. Vzpomínám si, že se to řešilo už v roce 2000, ale potom to opět usnulo.
Na druhou stranu by měla být voda ve Stříbrném rybníku, vzhledem k tomu, že je napájen z potoka v lesích, čistá. Fosfor by neměl být problematický...
Fosfor se používá jako součást hnojiv. Neměl by tedy být nebezpečným odpadem. Může to však být něco jiného, třeba těžké kovy z dřívější doby jako třeba kadmium nebo olovo. Nevím, jestli se tam v minulosti před 90. rokem něco vypouštělo třeba z restaurací. Nikdo zatím neví, co je v bahně uloženo, co by tam mohlo být. Každopádně fosfor není pro uložení do půdy překážkou. Ten nám vadí proto, že pomáhá kvetení a sinice je květ.
Vraťme se ještě k uvažované obměně druhů ryb.
S rybáři se chceme domluvit, že tam nebude tolik býložravých ryb, které rozrývají dno a fosfor víří. Jde o to, aby tam bylo co nejvíce dravců. To je však také otázka několika let.
