Metropolitní plán má plnit úlohu nového územního plánu Prahy. Tvůrci slibují, že půjde o srozumitelný dokument, protože plán zásadně ovlivňuje život v metropoli. Pojem Metropolitní plán české zákony neznají a Praha název používá hlavně pro rozlišení od současného územního plánu, který je platný od roku 2000. Ten je už zastaralý, nové označení také zdůrazňuje skutečnost, že dokument řeší územní vztahy se Středočeským krajem.
„Podle starého stavebního zákona před datem zveřejnění nemůžeme ukazovat ani části dokumentace,“ říká Anna-Marie Lichtenbergová z městské organizace Institut plánování a rozvoje (IPR), která Metropolitní plán zpracovává.
Projednáno se státem
Metropolitní plán byl zveřejněn už v roce 2018 a letos na jaře by měla vyjít nová verze se zapracovanými připomínkami. „Dokument, ke kterému přišlo přes deset tisíc připomínek, už je projednaný se státní správou a máme od ní všechna razítka. Vše je připraveno pro veřejné projednání, zveřejnění by mělo být v dubnu,“ říká ředitel IPR Ondřej Boháč. Podle něj se nyní u Metropolitního plánu zopakuje připomínkové řízení a prostor pro námitky budou mít i vlastníci pozemků. „Teď se rozeběhne druhé kolo a Metropolitní plán by mohl začít platit od roku 2024,“ říká Boháč.
IPR hraje v přípravě Metropolitního plánu zásadní roli. „My jsme ti, kteří píší texty a malují mapu,“ vysvětluje Boháč. Úlohu pořizovatele podle něj plní státní správa, do které patří také magistrátní odbor územního plánování.
Veřejné projednání
|
Velká očekávání od Metropolitního plánu mají městské části, které možnost zpracování vlastních územních plánů nemají, ale do rozvoje svého území mluvit chtějí.
„Metropolitní plán jsme podrobně analyzovali, komunikovali s občany i odborníky a naslouchali jejich připomínkám. Výsledkem této práce bylo 98 připomínek Prahy 7. Za důležité krom jiného považujeme zajistit dostatečné množství zeleně, pohodlnou a bezpečnou prostupnost celého území městské části. Budeme se Metropolitnímu plánu věnovat také během veřejného projednání,“ říká místostarostka sedmé městské části Lenka Burgerová (Praha 7 sobě).
Za velmi důležitý považuje Metropolitní plán také Praha 6. „Zástupci radnice se v minulosti účastnili konzultačních schůzek ohledně vypořádávání námitek k Metropolitnímu plánu na půdě IPR. Zatím nám však nebyl předložen žádný oficiální dokument, který by sloužil jako podklad pro další jednání,“ říká mluvčí Prahy 6 Jiří Hannich.
Mezi městskými částmi, které sledují své zájmy, je i Praha 10. „V první fázi, tedy ve společném projednání podala Praha 10 několik desítek připomínek včetně těch zásadních – například k řešení území Bohdalec-Slatiny podle naší podkladové studie. Očekáváme tedy, jakým způsobem je pořizovatel zapracoval,“ říká mluvčí Prahy 10 Jan Hamrník. IPR připomínky všech městských částí k Metropolitnímu plánu nebere na lehkou váhu. „Pokud to nebylo v rozporu s požadavky státu, tak jsme jim vyhověli,“ říká šéf IPR Ondřej Boháč.
Nezastavitelné plochy
Svůj zájem na Metropolitním plánu mají také památkáři. Připomínkovali koncepci, výškovou regulaci i detailní řešení v jednotlivých lokalitách. „Metropolitní plán i nadále počítá se zařazením rozsáhlých nezastavitelných ploch do zastavitelného území. Týká se to řady přírodních lokalit, v centru města například některých zelených území Hradčan, novoměstského Karlova a také v poslední době hodně zmiňovaného náměstí Miloše Formana,“ říká Andrea Holasová z Národního památkového ústavu (NPÚ).
