Podle agentury Reuters dali Rusové Francouzům dvě možnosti. Buď ruští doktoři udělají Macronovi PCR test, nebo budou oba státníci udržovat od sebe vzdálenost a sedět na opačných stranách čtyřmetrového stolu.
„Dobře jsme věděli, že to znamená žádné podání ruky a ten dlouhý stůl. Ale nemohli jsme připustit, že se jim dostane do rukou prezidentova DNA,“ řekl agentuře Reuters jeden ze zdrojů z Macronova doprovodu.
Druhý zdroj agentuře potvrdil, že francouzský prezident se na naléhání svých poradců odmítl nechat Rusy otestovat. Před odletem si nechal udělat PCR test ve Francii a jeho osobní lékař mu ještě udělal antigenní test v Rusku.
Dlouhý stůl ze setkání Putina a Macrona se stal terčem internetových vtipálků:
When #putin met #marcon https://t.co/zQOxf4zrdP
Rusové trvali na tom, že Putin musí být udržován „ve striktní zdravotní bublině“. Ruský prezident je znám svou důkladnou snahou minimalizovat riziko nákazy koronavirem. Kreml nechal nainstalovat speciální dezinfekční tunely, novináři musí projít několika PCR testy.
Mluvčí Kremlu Dmitrj Peskov potvrdil, že Macron odmítl si udělat test. Rusko podle něj s tím nemá žádný problém. Dodal, že podle ruských opatření je šestimetrová vzdálenost vyžadována k ochraně Putina. „Není v tom žádná politika a nikterak to nezasahovalo do jednání,“ řekl Peskov.
Nicméně, pokud se zahraniční státníci podrobí ruským požadavkům, pak je možné pobýt v těsné blízkosti ruského prezidenta. Tři dny po schůzce s Macronem přijal Putin kazachstánského prezidenta Kasyma-Žomarta Tokajeva, s nímž si potřásl rukou a poté oba muži seděli blízko sebe u malého konferenčního stolku.
Dlouhý stůl se stal okamžitě po zveřejnění fotek ze schůzky představitelů Francie a Ruska předmětem internetových vtipů. Putin a Macron na nich například hrají ping pong nebo hostí Poslední večeři. Na jednom snímku vystupuje i jiný oblíbený terč memů, americký senátor a neúspěšný kandidát na prezidenta Bernie Sanders.
The negotiating table at the meeting between Russian President Vladimir Putin and his French counterpart, Emmanuel Macron, has triggered a wave of Internet memes. https://t.co/WYlwlBlUBj
Podezření, že Macron šel Putinovi na ruku
Pondělní setkání prezidentů vyvolalo spekulace, že se Macron rozhodl vyjít vstříc „bezpečnostním zájmům“ Ruska a předložil Putinovi návrh na findalizaci Ukrajiny. Pojem „finlandizace“ odkazuje na postoj, který zaujalo Finsko během studené války. Na jejím počátku odmítlo vstoupit do NATO a na základě smlouvy s Moskvou podřídilo svoji zahraniční, hospodářskou i obrannou politiku zájmům Sovětského svazu. Findalizací se tedy rozumí, že by Ukrajina odmítla možnost vstupu do NATO a stala se zcela neutrálním státem.
Macron zadal podnět k dohadům, když před příletem do Ruska na otázku novinářů, zda by řešením krize na východě Evropy byla findalizace Ukrajiny, odpověděl, že to je „jeden z modelů, který je na stole.“ Nečlenství Ukrajiny v NATO zmínil jako jeden z „adekvátních prvků“ pro koexistenci bezpečnostního prostoru NATO s Ruskem.
Moskva požaduje od NATO záruky, že se nebude dále rozšiřovat na východ a v budoucnu nezařadí do svých struktur Ukrajinu. Členské státy NATO však takové ujištění dát odmítají, žádná třetí země totiž podle nich nemůže mít právo veta při rozhodování, kdo se členem aliance stane a kdo ne.
Finlandizace Ukrajiny? Macron oprášil Zemanovu kacířskou myšlenku |
Macron po setkání tvrdil, že slova o finlandizaci Ukrajiny nikdy nevypustil z úst. Zastal se jej ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který popřel, že by se francouzský prezident pokoušel Ukrajinu přemluvit, aby se vzdala svých snah o integraci do západních struktur.
Nedošlo tu k žádné zradě,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie. „Otázka, aby se Ukrajina zřekla euroatlantických snah, nebyla na setkání Zelenského a Macrona nastolena,“dodal.
I Kreml tvrdí, že k žádné dohodě nedošlo. „Je v podstatě nepravdivé. Moskva a Paříž nemohly uzavřít žádný obchod, to je prostě nemožné,“ řekl Peskov a upozornil, že Francie sice momentálně předsedá Evropské unii, ale nepatří ji vůdčí role v NATO, tu sehrává „zcela jiná země“.
Západ a Kyjev podezírají Moskvu z příprav na vpád do sousední země. Rusko, které na jaře 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v Donbasu, popírá, že by mělo v úmyslu souseda napadnout.
