Stovky lékařských karet jsou na úřadě, na Vysočině není dost pediatrů

Začátkem ledna v Jemnici na Třebíčsku naložili do auta přes 200 lékařských karet patřících dětským pacientům a odvezli je k uložení na krajský úřad do Jihlavy. Jsou to karty dětí, které nenašly nového pediatra, jenž by je převzal do péče. Ilustruje to, jak kritický je na Vysočině nedostatek těchto lékařů.

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Čtyřtisícové město, které je centrem desetitisícového mikroregionu, momentálně nemá žádného dětského lékaře. „Za rok a půl intenzivního hledání pediatra na plný úvazek se nepodařilo žádného sehnat,“ vysvětluje starosta Miloň Slabý.

Ke konci roku tam skončila i výpomoc jihlavské nemocnice. „Dočasnou ordinaci, kterou zde přes rok a půl provozovala dva dny v týdnu Nemocnice Jihlava za pomoci několika obětavých lékařů, kteří sem každý týden dojížděli, už jsme museli uzavřít,“ připomíná starosta.

Původně byli v Jemnici dva pediatři, s jejich odchodem si nového lékaře muselo hledat na tři tisíce dětí.

Město přitom nabízí případným zájemcům různé benefity. Například stabilizační příplatek 1,2 milionu korun v případě, že bude lékař plnohodnotnou péči poskytovat pět let. Bez výsledku.

„Naděje umírá poslední, proto stále pracujeme na získání dětského doktora. Věříme v to, že se stane zázrak a že jednou k tomu dojde,“ přeje si jemnický starosta.

V Jihlavě nezabírají ani byty v centru města

Zatímco v minulosti byl nedostatek lékařů a pediatrů hlavně v menších městečkách či městysech, po letošním odchodu dvou pediatriček v Jihlavě do důchodu, za které se nepodařilo sehnat náhradu, je vidět, že problém s nedostatkem pediatrů je i ve větších městech včetně těch krajských.

Odchod dvou lékařek do penze se v Jihlavě dotkl více než dvou tisícovek dětí. „Přes rok jsem za sebe hledala náhradu, ale bez výsledku,“ uvedla lékařka Ivana Svítilová.

Úspěšné s hledáním dětských lékařů nebyly ani zdravotní pojišťovny, které vyhlásily výběrové řízení. Nikdo se do něj nepřihlásil. Město přitom nabízí jako bonus volné byty v centru města i ordinace v lékařském domě.

Zoufalí rodiče hledají pediatra, který by přijímal nové pacienty, kde se dá. Část z nich náhradu našla, i když musí dojíždět i několik desítek kilometrů. Například do Chotěboře, která je od krajské Jihlavy vzdálená přes 40 kilometrů. Některé starší děti si převzali praktičtí lékaři pro dospělé.

„Pořád jsem doufala, že se někdo najde. Přece jenom je to krajské město. Nakonec jsme lékaře sehnali v Jihlavě. Ale až od dubna. Do doby, než tam začneme chodit, spoléháme na to, že se nic nepřihodí. Případně to budeme muset řešit přes pohotovost,“ krčí rameny paní Hana, která s hledáním dětského lékaře pro své dvě děti začala už loni v září.

Problém se bude ještě prohlubovat

V krajském městě jsou nyní kapacity pediatrů naplněné a plno hlásí také ordinace v okolních městech. Snad každý týden se plní sociální sítě dotazy rodičů na pediatry, kteří nové pacienty registrují.

Jaký je stav praktických lékařů pro děti a dorost

Oblasti s nedostatkem pediatrů. Na Vysočině k 1. lednu 2022 působilo celkem 88 dětských lékařů.

Okres Jihlava:

• Jihlavsko - k 31. prosinci 2021 skončily dvě lékařky bez náhrady.
• Telčsko - aktuálně jsou zde dvě lékařky, jejichž kapacita je naplněná. Jedna z nich se navíc letos chystá odejít do důchodu.

Okres Třebíč:

• Moravskobudějovicko - brzy bude problém větší, protože zde pracují tři lékařky v důchodovém věku. Do oblasti spadá také Jemnice, kde není pediatr už 1,5 roku.
• Náměšťsko - v závěru uplynulého roku skončil bez náhrady obvod ve Vladislavi, okolní obvody jsou přeplněné.
• Třebíčsko - polovina lékařů je v důchodovém věku, někteří přesluhují více než deset let. V březnu skončí další lékařka, náhrada není.

Okres Žďár nad Sázavou:

• Velkomeziříčsko - lékařka důchodkyně, ráda by ukončila praxi, ale nemá za sebe náhradu.

Zdroj: krajská předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR

„Už 14 dní obvolávám dětské lékaře... Třešť, Brtnici, Stonařov, Jihlavu, Měřín, Přibyslav, vše, co mi vždy někdo doporučil, ale všude nás odmítli. Takže jsme bez dětského lékaře. VZP mi dala dvě telefonní čísla, ale bohužel mají taky plno. Tak nevím, kde vůbec někoho seženeme,“ posteskla si například v jedné z diskusí paní Renáta.

Podle Evy Matouškové, krajské předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR (SPLDD), se bude problém dále prohlubovat. „V celém kraji pediatři předdůchodového a důchodového věku jednoznačně převažují,“ poznamenala lékařka.

Situace se podle ní vyvíjí přesně tak, jak SPLDD ještě před zrušením oboru praktické lékařství pro děti a dorost v roce 2017 avizovalo. „Krize s nedostatkem pediatrů postihla nejdříve méně atraktivní lokality - příhraniční oblasti, malé obce, ale nyní už se přelévá i do větších měst. Po této stránce je zasažena už i Praha,“ popsala krajská předsedkyně sdružení.

Příčin, které tomuto stavu přispěly, je celá řada. „Je to dlouhá léta podfinancovaný obor a preference lůžkových zařízení. Dále nastavení vzdělávacího programu pro nový společný obor pediatrie (ten je společný pro nemocniční i terénní pediatry) - postgraduální studium se odehrává z převážné části na klinických pracovištích,“ vypočítává Matoušková.

Stojí za tím podle ní rovněž obrovsky narůstající zátěž administrativou. „Vystavují se posudky na vše možné místo dříve dostačujících a časově méně náročných potvrzení. Je tlak na elektronizaci zdravotnictví, na který řada starších kolegů, kteří by bývali ještě nějakou dobu chtěli pracovat, reagovala odchodem do důchodu,“ připomíná.

A pak je to podle ní i malá propagace pediatrie mezi studenty lékařských fakult a obecně nedostatek lékařů v celé západní Evropě.

O problému ví vláda, bude hledat řešení

Přestože se města, obce i kraje snaží motivovat a nalákat lékaře do praxí různými bonusy a benefity, řešení situace spatřují politici hlavně v krocích ministerstva zdravotnictví, zdravotních pojišťoven a ve změnách legislativy.

Podle Kraje Vysočina není dobře nastavený systém vytváření sítě poskytovatelů zdravotních služeb. Chybí motivace, aby lékaři působili i v menších městech a obcích.

Rada Kraje Vysočina pověřila koncem ledna hejtmana Vítězslava Schreka (ODS) a náměstka pro zdravotnictví Vladimíra Novotného (ČSSD), aby problematiku s vysokou prioritou projednali prostřednictvím Asociace krajů České republiky a komise Rady pro zdravotnictví s ministerstvem zdravotnictví a vládou.

„Problém se zajištěním lékařské péče u praktických lékařů, pediatrů a stomatologů trápí nejenom obyvatele Vysočiny. Při prvním jednání hejtmanů s vládou jsme toto téma přednesli jako jednu z priorit. Pan ministr Válek slíbil, že se situací budou zabývat,“ prozradil Vítězslav Schrek.

Pomohou síly z Ukrajiny?

Podle něj je to otázka i pro ministerstvo školství a byl by rád, kdyby se tomu věnovalo také ministerstvo zahraničí.

„Týkalo by se to možnosti uznávání kvalifikace lékařů a zdravotníků ze zahraničí. V našem případě by vzhledem k partnerství se zakarpatskou částí Ukrajiny mohla být tato oblast zdrojem těchto pracovních sil,“ nastínil hejtman.

S nutností řešit problém komplexně souhlasí i poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). „Já jsem v této otázce již v minulosti interpeloval bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha. Snažil jsem se komunikovat i s akademickou sférou a bavili jsme se o pregraduálním a postgraduálním vzdělávání,“ pověděl.

Lékařské fakulty podle něj zvýšily počet přijímaných studentů o 15 procent a spoléhají se, že navýšení finančních prostředků na to, aby mohly brát víc uchazečů, bude pokračovat.

„Jakmile covidová situace poleví, chceme se tomu věnovat také ve Zdravotním výboru Poslanecké sněmovny a chceme k tomu mít i schůzku s panem ministrem Vlastimilem Válkem. Do diskuse se budou muset zapojit rovněž zdravotní pojišťovny,“ uvedl Kaňkovský, který je sám lékař.