„NATO dalo na schůzce jasně najevo, že jsme připraveni na naplánovat sérii jednání, která se budou zabývat širokou škálou různých témat, včetně omezení použití raket v Evropě a kontroly zbrojení,“ uvedl po více jak tříhodinovém jednání šéf NATO Jens Stoltenberg.
Moskva podle něj dala jasně najevo, že na takový krok zatím není připravena vyžádala si čas na rozmyšlenou.
Schůzka Rady NATO-Rusko začalo v 10 hodin dopoledne v bruselské centrále spojenců. Velvyslanci třiceti členských států včetně Česka s ruskými zástupci jednali především o možném řešení vyostřené situace kolem Ukrajiny.
Podle Stoltenberga panují mezi spojenci a Ruskem v této otázce značné rozdíly, které nebude snadné překonat. „Dnešní jednání nebyla snadná. Měli jsme velmi seriózní a upřímnou výměnu názorů k Ukrajině,“ řekl.
The NATO–Russia Council had a serious exchange on Russia's military build-up in & around #Ukraine & implications for European security. #NATO Allies & #Russia agreed to explore a schedule of future meetings. Allies are ready to table proposals & seek constructive outcomes. https://t.co/dszyECAfGe
Spojenci ruským zástupcům zopakovali, že NATO se nezřekne své politiky otevřených dveří ani své schopnosti se vzájemně chránit a bránit, včetně přítomnosti jednotek na východním křídle. „Rusko nemá právo veta v otázce, zda se Ukrajina může stát členem NATO,“ prohlásil Stoltenberg.
Moskva po Západu požaduje bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dále rozšiřovat směrem na východ a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Podle západních zemí Moskva nashromáždila u hranic s Ukrajinou až 100 tisíc vojáků a připravuje se na možnou invazi. Kreml to popírá.
Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško prohlásil, že středeční jednání s NATO v Bruselu byla otevřené a přímá. Varoval však, že další zhoršení vztahů by mohlo mít „nepředvídatelné důsledky pro evropskou bezpečnost“.
Obvinil NATO ze snahy zadržovat Rusko a získat převahu ve všech oblastech a označil chování Aliance vedené Spojenými státy „za vytváření nepřijatelných rizik pro Rusko“. Mezi Moskvou a NATO podle něj neexistuje žádná „pozitivní agenda“.
Obecně se neočekávalo, že by schůzka přinesla zásadní výsledek. Podle Stoltenberga by však mohlo jít o úvodní krok k sérii dalších společných jednání.
Spojenci @NATO jednotně odmítají ruské požadavky vedoucí ke stažení alianční přítomnosti na východě a záruky o nerozšiřování.
Podporujeme a další suverénní státy, aby měly právo vybrat si vlastní cestu. #WeAreNATO https://t.co/V2TrfizcDE
„Je to příležitost k dialogu v kritickém okamžiku pro evropskou bezpečnost. Pokud je napětí vysoké, je o to důležitější si sednout k jednomu stolu a řešit naše obavy,“ uvedl těsně před jednáním šéf NATO Jens Stoltenberg.
Ruskou diplomacii zastupoval náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško.
„Nikdy neslevíme z práva každého národa v Evropě zvolit si svou vlastní cestu, včetně toho, jakého druhu bezpečnostních opatření chce být součástí,“ řekl šéf NATO.
Aliance zároveň vyzvala Moskvu k deeskalaci situace okolo Ukrajiny a také ke stažení svých jednotek z autonomních oblastí Gruzie a Moldavska.
„Spojenci vynaloží veškeré úsilí, aby našli k Rusku politickou cestu,“ podotkl Stoltenberg. V principiálních otázkách své podstaty ale podle něj Aliance nebude dělat kompromisy. „Úvaha, že rozšiřování NATO je agresivní, je naprosto nepravdivá,“ dodal.
Jednání souběžně s duněním tanků
První společná schůzka Rady NATO-Rusko přišla po více jak dvou letech. Zatímco spojenci chtějí odvrátit bezprostřední riziko možného konfliktu, Moskva požaduje záruky, že se Ukrajina nikdy nestane členem Aliance.
Den před plánovaným jednáním ruská armáda spustila u hranic s Ukrajinou vojenské cvičení s ostrými tankovými střelbami. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že se do bojového cvičení zapojilo asi 3 tisíce vojáků a součástí jsou simulované boje ve čtyřech regionech na jihozápadě země.
To podle analytiků naznačuje, že Moskva nemá v úmyslu příliš mírnit vojenský nátlak na západní země, aby „zvážily“ její požadavky a souhlasily s rozsáhlými bezpečnostními zárukami.
Diplomaté NATO tvrdí, že západní aliance je připravena jednat s Moskvou o větší otevřenosti v oblasti vojenské spolupráce, vyhnout se náhodným střetům, které by mohly vyvolat konflikt a jednat o kontrole zbrojení. Ale požadavky, aby Aliance zavřela dveře Ukrajině a stáhla jednotky ze svého východního křídla, jednotně odmítají.
We have been clear with Russia that diplomacy is the only responsible way forward. I spoke with Ukrainian FM @DmytroKuleba today – we are consulting with Ukraine on every step of our engagements with Russia this week, and there will be nothing about Ukraine, without Ukraine.
Podle náměstkyně amerického ministra zahraničí Victorie Nulandové jde Rusko novým cvičením v blízkosti Ukrajiny „samozřejmě přesně opačným směrem“, než je deeskalace napětí.
„Řekněme si to jasně: ruské akce urychlily krizi. Jsme odhodláni použít diplomacii k deeskalaci situace,“ uvedla americká vyslankyně při NATO Julianne Smithová. „Chceme vidět, že Rusko stáhlo své síly,“ dodala.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle agentury Reuters ve středu vzkázal, že „neexistuje žádná spojitost mezi rozhovory s NATO o Ukrajině a vojenskými cvičeními“, která probíhají v takzvaném západním ruském vojenském okruhu poblíž ukrajinských hranic.
„Nejednáme z pozice síly. Není a ani nemůže zde být místo pro ultimáta,“ řekl Peskov ve chvíli kdy jednání dopoledně začalo. Jak podotkl, bezpečnost Evropy je v kritickém bodě a Západ musí reagovat na obavy Ruska ohledně aktivit NATO v postkomunistických zemích, které Moskva považuje „za svůj zadní dvorek“.
Spojenci v NATO ale upozorňují, že současná situace je důsledkem ruského agresivního chování a nikoliv naopak.
„Rusko je agresorem, Rusko okupuje ukrajinské území. To je ten problém. Rusko je zodpovědné za vyvolání této krize, a proto jsme zde,“ reagoval Stoltenberg po jednání na dotazy ruských novinářů.
Moskva trvá na svých požadavcích
Středeční rozhovory Rady NATO-Rusko navazovaly na pondělní ženevské setkání náměstka ruského ministra zahraničí Sergeje Rjabkova s jeho americkou kolegyní Wendy Shermanovou. Ve čtvrtek pak má proběhnout schůzka ve Vídni v rámci Rady pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).
In today’s @NATO-Russia Council, I reaffirmed the fundamental principles of the international system and of European security: Every country has the sovereign right to choose its own path. https://t.co/MNWXWINg8V
Rjabkov se v Ženevě snažil přesvědčit Západ, že Moskva nemíní zaútočit na Ukrajinu, podle Shermanové však nevysvětlil, proč u ukrajinských hranic Rusové shromáždili na sto tisíc vojáků.
Moskva musí pocítit, že vpád na Ukrajinu by byl bolestivý, radí experti |
Podle Rjabkova bude pro Moskvu středeční jednání důležitým vodítkem k rozhodnutí, zda v rozhovorech pokračovat a zda mohou přinést výsledky.
Spojenci v Bruselu jednotně odmítli klíčový ruský požadavek, aby se NATO nerozšiřovalo o postsovětské státy v čele s Ukrajinou. Rjabkov už avizoval, že Moskva není před setkáním příliš optimistická a že jednání „mohou selhat“ velmi rychle.
„Pokud budou USA a Evropa jednotní a předloží rozumné nabídky, ale budou pevně odmítat ambice Kremlu, Putin možná najde způsob, jak ustoupit,“ konstatoval respektovaný analytik Daniel Fried z americké Atlantické rady.
Podle šéfa NATO Stoltenberga se ale spojenci musí připravit i na možnost, že Rusko pokračování rozhovorů odmítne a rozhodne se pro invazi, kterou v současnosti vylučuje.
„Myslím, že jednou z lekcí historie je to, že jakmile jsou Rusové u vás doma, je někdy nesmírně obtížně donutit je k odchodu,“ uvedl před jednáním americký ministr zahraničí Anthony Blinken.
