„Riziko konfliktu je reálné. Spojenci NATO vyzývají Rusko k deeskalaci. Jakákoli další agrese bude mít pro Moskvu vysoké náklady,“ prohlásil Stoltenberg po setkání s německým kancléřem Olafem Scholzem.
Hlavním tématem jejich schůzky bylo právě Rusko a možná ruská vojenská akce vůči Ukrajině.
Stoltenberg uvedl, že spojenci jsou připraveni se s ruskými představiteli znovu sejít na úrovni Rady NATO-Rusko a předložit konkrétní písemné návrhy k řešení napjatých vztahů. V hře je podle jeho slov celá série schůzek.
Jak předeslal, spojenci jsou ochotni diskutovat s Ruskem o konkrétních návrzích, jak například snižovat rizika nehod, posílit vojenské a civilní komunikační linky, zvýšit transparentnost vojenských aktivit, jak omezit vesmírné a kybernetické hrozby, jak obnovit výměnu informací o cvičeních nebo o jaderné politice, ale také o kontrole zbrojení nebo omezení raketových systémů.
„NATO je tedy připraveno zapojit se a naslouchat obavám, které Rusko může mít. Ale neslevíme z našich základních principů,“ upozornil Stoltenberg s odkazem na možné další rozšiřování Aliance.
Good to visit #Germany & meet Chancellor @OlafScholz. We discussed #Russia's build-up in & around #Ukraine & European security. We continue to call on Russia to de-escalate & remain ready for dialogue. I have invited all members of the NATO-Russia Council to a series of meetings. https://t.co/QaNf9dTkuo
Moskva po Západu požaduje bezpečnostní záruky, že se NATO nebude dál rozšiřovat směrem na východ a že upustí od vojenských aktivit na Ukrajině, ve východní Evropě, na Kavkaze a ve Střední Asii.
Podle západních zemí Moskva nashromáždila u hranic s Ukrajinou až 100 tisíc vojáků a připravuje se na možnou invazi. Kreml to popírá.
Podle německého kanceláře Scholze má každá země právo rozhodnout o svém členství v mezinárodních aliancích a organizacích. „Nyní se musíme postarat o to, abychom zajistili, že nedojde k žádné vojenské agresi,“ řekl.
23. prosince 2021 |
Útok může přijít kdykoliv, varuje Washington
Situaci u ukrajinských hranic označil za velmi nebezpečnou a složení tamějších ruských bojových sil za velmi hrozivou. Moskva by podle jeho slov mohla ke zmírnění napětí přispět jejich stažením. Případná vojenská akce by byla ohrožením bezpečnosti pro celou Evropu.
Vážné obavy z možné ruské invaze v úterý vyjádřily Spojené státy.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken má v pátek během plánované schůzky s ruským protějškem Sergejem Lavrovem Moskvu, aby podnikla okamžité kroky k deeskalaci situace na hranicích s Ukrajinou.
Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného vysoce postaveného představitele americké diplomacie konstatovala, že Rusko zatím navzdory pokračující diplomacii činí pravý opak deeskalace a „mohlo by kdykoli, možná v lednu nebo únoru, na Ukrajinu zaútočit“.
Koncentraci ruských vojsk u ukrajinských hranic v úterý odsoudila také kanadská ministryně zahraničí Mélanie Jolyová, která je na oficiální návštěvě Ukrajiny. Ottawa podle ní „ve vhodnou dobu přijme rozhodnutí o případných dodávkách vojenské pomoci“ Kyjevu.
Čeští speciálové budou na Ukrajině trénovat s tamními elitními jednotkami |
„Samozřejmě jakýkoli (ruský) vpád na Ukrajinu bude mít vážné důsledky včetně velmi přísných a koordinovaných sankcí ze strany spojenců,“ prohlásila.
Kanada už vyslala na Ukrajinu příslušníky speciálních jednotek, kteří mají pomoci s výcvikem ukrajinských sil. Podobně má v plánu vyslání malého tomu speciálních sil také Česko. Vojáci by se na Ukrajině měli zapojit do cvičení.
Dodávky zbraní slíbila Británie. Podle ministra obrany Bena Wallace jde o lehké protipancéřové obranné zbraňové systémy. Na Ukrajinu Londýn posílá také malý tým instruktorů pro výcvik obsluhy dodávaných zbraní.
Day 2 in Ukraine and I met with soldiers of the @CanadianForces deployed on Operation UNIFIER.
To our armed forces— thank you for your service and support of the Armed Forces of Ukraine and the National Guard of Ukraine. https://t.co/wZ6U2UsKXF
