Podle někdejšího amerického velvyslance na Ukrajině a v Uzbekistánu Johna E. Herbsta ruský prezident Putin hraje svou „hru na napětí“.
„Putin má dilema. Vyhrožuje vojenskou akcí, pokud nebudou přijaty jeho nepřijatelné podmínky. Ale také se obává, že Spojené státy, NATO a EU by na takovou vojenskou akci reagovaly potrestáním sankcemi, dodávkami dalších zbraní na Ukrajinu a posílením sil NATO podél hranic s Ruskem,“ konstatoval Herbst spolu s dalšími analytiky prestižní americké Atlantické rady.
Ruský vládce se podle něj snaží zastrašit Spojené státy, NATO, EU i Ukrajinu k ústupkům. Požadované záruky, že se NATO nebude dál rozšiřovat o další postsovětské země a že spojenci nebudou rozmísťovat zbraňové systémy v členských zemích, které vstoupily do Aliance po pádu Sovětského svazu, označil za nepřijatelné.
„Skutečnou eskalací se vystavuje silnému protiúderu, který pravděpodobně zvládne, ale za vysokou cenu,“ uvedl Herbst a upozornil, že doposud se Putin vyhýbal agresi tam, kde věděl, že jsou náklady příliš vysoké. Lze očekávat, že se Moskva bude snažit udržovat napětí se Západem na vysoké úrovni, tedy alespoň po nějaký čas.
Ruský vládce potřebuje posílit doma
Podle Johna Deniho z Scowcroftova centra pro strategii a bezpečnost a profesora Institutu strategických studií na US Army War College jsou důvody, kterými Moskva obhajuje masivní koncentraci svých vojsk poblíž ukrajinských hranic, zcela absurdní.
Pokud Rusko napadne Ukrajinu, NATO posílí jednotky na svém východním křídle |
„Žádný politik ve Washingtonu nebo Bruselu v poslední době vážně nediskutoval o ukrajinském členství v NATO, ani neplánoval rozmístění raket – hypersonických či jiných – na Ukrajině. Omezený systém protiraketové obrany NATO se nevyrovná ruskému arzenálu a cvičení NATO ve východní Evropě blednou ve srovnání s velikostí a rozsahem těch ruských,“ uvedl.
Putinovy kroky jsou tak proto podle něj s největší pravděpodobností zaměřeny na posílení jeho postavení na domácí scéně. Už první pondělní jednání s Američany v Ženevě to potvrdily. Zatímco Spojené státy daly jasně najevo, že ruské požadavky jsou nepřijatelné, Rusko si ponechalo pootevřené dveře pro další jednání. „To dává Putinovi maximální rozhodovací prostor a umožňuje mu, aby v očích Rusů působil velkoryse, státnicky a mocně,“ dodal Deni.
Upozornil ale, že Putin už udělal jednu strategickou chybu. Anexe Krymu v roce 2014 a vojenské akce na východě Ukrajiny rozhodným způsobem posunuly Ukrajinu směrem na západ, zvrátily čtvrtstoletí snižování americké vojenské přítomnosti v Evropě, ukončily pacifikaci NATO a prokazatelně zabrzdily ruský ekonomický rozvoj pro Rusko v kriticky důležitém odvětví - vývozu ropy a zemního plynu.
Západ by proto měl trvat na tom, že pokud chce například Rusko jednat o raketách, může začít tím, že okamžitě nabídne přístup inspektorům do svých vojenských zařízení v exklávě Kaliningradu, kde podle tajných služeb ruská armáda rozmístila nové střely SSC-8, jejichž vývoj přímo vedl k zániku americko-ruské smlouvy INF o omezení raket středního a krátkého doletu.
„Vzhledem k Putinovým domácím výzvám pochybuji, že Kreml takovou cestu zvolí, protože pravděpodobně neposílí Putinovo postavení na domácí scéně tak, jako otevřená konfrontace,“ uvedl.
V zásobě má kyberútoky nebo hybridní akce
Analytik Peter Dickinson z centra UkraineAlert si myslí, že předložením seznamu zcela nerealistických bezpečnostních požadavků Putin doufal, že Západ rozdělí a oslabí. „Zatím se zdá, že jeho gambit měl opačný účinek. Míč je nyní zpět na jeho straně a on musí reagovat na jednotné odmítnutí svého ultimáta,“ konstatoval Dickinson.
Napětí trvá. NATO nabízí sérií jednání, Moskva chce čas na rozmyšlenou |
Vyloučit „totální“ ruskou invazi na Ukrajinu nelze podle něj vyloučit, ale Putin má ke zvážení také řadu dalších možností, jako jsou kybernetické útoky a lokalizované vojenské akce na východě nebo jihu země. Jasné podle Dickinsona je, že brzkou deeskalaci nelze očekávat.
Připomněl, že v projevu ruským diplomatům v listopadu 2021 Putin naznačil, že hodlá udržovat pocit zvýšeného napětí ve vztazích Ruska se Západem „co nejdéle“ jako formu agresivního odstrašování. „Nejjednodušším způsobem, jak toho dosáhnout, je pokračovat ve vyhrožování dramatickou eskalací rizika války proti Ukrajině,“ dodal.
Vzhledem k povaze ruských požadavků je podle jeho slov smysluplný kompromis nemožný. „Nic jiného, než úplná kapitulace Ukrajiny by Putina neuspokojila. Považuje pokračující demokratizaci země a euroatlantickou integraci za existenční hrozbu pro budoucnost svého vlastního autoritářského režimu,“ uvedl.
Daniel Fried, někdejší koordinátor sankční politiky Obamovy administrativy a bývalý šéf Národní bezpečnostní rady za prezidentů Bushe a Clintona, vidí skutečný problém Kremlu jasně.
Moskva musí pocítit, že vpád na Ukrajinu by byl bolestivý, radí experti |
„Putin postrádá Sovětský svaz. Zdá se, že mu impérium chybí i v Evropě a chce ho zpět. Chce zastrašit Západ, aby znovu vyjednal konec studené války a vydal celé země pod kontrolu Moskvy,“ konstatoval.
Pokud podle něj zůstane pozice Spojených států a Evropy stabilní a jednotná, dají Rusku rozumné nabídky, ale budou pevně odmítat kremelské ambice, Putin možná najde způsob, jak ustoupit. „Ovládá propagandistickou mašinérii a dokáže najít cestu ven z koutu. Ale zastrašování pokračuje a možná i příprava na válku,“ dodal.
