„Pokud Rusko opět použije sílu a napadne Ukrajinu, pak se budeme muset vážně zabývat nutností dalšího posílení naší přítomnosti ve východní části Aliance,“ řekl Jens Stoltenberg po středečním zasedání Rady NATO-Rusko.
Jak konkrétně by posílení vojenské přítomnosti na východním křídle vypadla, ale zatím neupřesnil.
Šéf NATO varoval před „reálným rizikem propuknutí nového ozbrojeného konfliktu v Evropě“. Spojenci podle jeho slov učiní vše, co bude v jejich silách, aby takovému scénáři zabránili.
O posílení spojeneckých jednotek na svém území už od podzimu volají pobaltské země nebo Polsko. Důvodem jsou obavy z masivní koncentrace ruských vojska u ukrajinských hranic. Podle Washingtonu i NATO tam Moskva shromáždila až 100 tisíc vojáků připravených na možnou invazi. Kreml to však opakovaně popřel.
In my interview to @Le_Figaro @cyrille_louis:
The current European security architecture cannot be turned back. There will be no giving in to #Russia’s demands
Thank you for participating in the #eFP
@NATO is more united than ever
https://t.co/ighXdS4Glj
Estonská premiérka Kaja Kallasová ve středu oznámila, že vyjednává se spojenci, jejichž přítomnost by v regionu působila jako odstrašující prostředek vůči Rusku.
„Myslím si, že bychom neměli spadnout do pasti, do diskuse o tom, co by Západ mohl udělat, protože Západ neudělal nic špatně,“ řekla Kallasová. „Západ nevytvořil vojenské skupiny, které by zaútočily na Rusko,“ citovala estonskou premiérku agentura Reuters.
Napětí trvá. NATO nabízí sérií jednání, Moskva chce čas na rozmyšlenou |
Litva už dokonce požádala Spojené státy o trvalou americkou přítomnost, která by byla zásadním faktorem pro odstrašení Ruska od případných dalších vojenských akcí.
Severoatlantická aliance se už v roce 2016 v reakci na ruskou anexi ukrajinského Krymu rozhodla posílit své východní křídlo rozmístěním čtyř vícenárodních praporů v Polsku, Estonsku, Litvě a Lotyšsku.
Dohromady je v těchto praporech kolem 5 000 příslušníků armád dvou desítek členských zemí. Čeští vojáci jsou přítomni v Litvě, kde aktuálně zajišťují pozemní protivzdušnou obranu, a v Lotyšsku, kde od července působí ženisté.
USA vyzývají Rusko k dalším jednáním
Moskva opakovaně popřela jakýkoli agresivní záměr s tím, že má právo rozmístit své vojáky, kde chce, v rámci svých hranic.
Napětí kvůli Ukrajině bylo hlavním tématem středeční schůzky Rady NATO-Rusko v Bruselu. Ačkoliv žádné konkrétní výsledky nepřineslo, Aliance nabídla Moskvě možnost série společných rozhovorů k bezpečnostním tématům. Moskva si zatím nechala čas na rozmyšlenou.
#LIVE: Russian Deputy Foreign Minister Alexander Grushko holds a media briefing following the #RussiaNATO Council meeting in Brussels.
https://t.co/3BYDRrBq2H https://t.co/ECyeXiTK1x
Náměstek ministra zahraničí Alexandr Gruško, který ruskou delegaci na středečním jednání vedl, varoval, že Moskva odpoví protiopatřeními, pokud se Západ rozhodne pro politiku „zadržování Ruska“.
Gruško na tiskové konferenci po jednání prohlásil, že by bylo možné napětí kvůli Ukrajině deeskalovat, ale NATO podle jeho slov „musí pochopit, že rizika, která představuje přijímání dalších členů, převažují nad možnými výhodami“.
Náměstek ruského ministra obrany Alexandr Fomin, který se jednání rovněž účastnil, v prohlášení uvedl, že Moskva nabídla Alianci deeskalační opatření, ale NATO je ignorovalo. Fomin podle agentury Interfax řekl, že „ignorování navrhovaných opatření ze strany NATO vytvořilo základ pro incidenty a konflikty“.
Tisková agentura Ria Novosti zase citovala ruské ministerstvo obrany, že Rusko s konstruktivními bezpečnostními rozhovory s NATO počítá.
K dalším jednáním vyzývá také americká diplomacie. „Pokud Rusko odejde... bude zcela zřejmé, že nikdy nemyslelo vážně, že chce pokračovat v diplomatických krocích, a proto se kolektivně připravujeme na všechny eventuality,“ uvedla náměstkyně amerického ministra zahraničí Wendy Shermanová.
Spojenci podle ní už prokázali, že jednat s Ruskem chtějí. „Je to Rusko, kdo se musí rozhodnout: deeskalace a diplomacie, nebo konfrontace a následky,“ podotkla s tím, že si ruští zástupci během jednání od spojenců zřetelně a nahlas vyslechli, že je těžké vést diplomatická jednání, když je na cvičení 100 tisíc ruských vojáků a probíhají tankové střelby u hranic s Ukrajinou.
In today’s @NATO-Russia Council, I reaffirmed the fundamental principles of the international system and of European security: Every country has the sovereign right to choose its own path. https://t.co/MNWXWINg8V
