Od prvního ledna příštího roku bude platit novela zákona, která je doplněná o pasáže právě s invazivními druhy. Podle nařízení Evropské unie, na kterou česká legislativa reaguje, jich je celkem šestašedesát.
V České republice se dlouhodobě vyskytuje devět invazivních druhů živočichů a dvacet druhů rostlin.
Nepůvodní faunu a flóru v kraji mapuje nálezová databáze ochrany přírody. Spravuje ji Agentura ochrany přírody a krajiny (AOPK), přispívat do ní mohou všichni lidé pomocí aplikace BioLog pro chytré mobilní telefony.
Podle hlášených výskytů nepůvodních druhů zvířat se v různých částech kraje objevují třeba mýval severní a norek americký. Z ryb jsou to všeobecně rozšířená střevlička východní s karasem stříbřitým.
V Moravskoslezském kraji poměrně rozšířeným nepůvodním druhem je želva nádherná. Rybáři ji v minulosti našli na Boublíkově rybníku v Třinci, na rybnících ve Stříteži na Frýdecko-Místecku a dalších místech. Na svobodu ji vypouštějí lidé, kteří ji chovali doma.
„V přírodě obývá želva nádherná rybníky, jezera a slepá ramena řek. V celé zemi jsou stovky až tisíce jedinců,“ uvedl Tomáš Görner z AOPK. Škody způsobuje převážně rybářům, kteří na rybnících hospodaří.
„Pojídá drobné rybky. Také bezobratlé živočichy a obojživelníky. Želva nádherná se snaží v Česku rozmnožit, v místních podmínkách klade kolem deseti vajec. Vylíhnutí mláďat jsme ale ještě nezaznamenali,“ dodal Görner.
Ochránci žádají lidi, aby želvy do volné přírody nevypouštěli. „Nechtěné nebo nalezené jedince může kdokoliv odevzdat v zoologické zahradě. Nebo přírodovědném kroužku, který je dále poskytne zájemcům o chov,“ poradil Görner.
Ondater již ubylo
Ve volné přírodě se vyskytuje další živočich navázaný na vodu, ondatra pižmová. Podle dat AOPK se ještě kolem roku 2000 vyskytovala na celém území České republiky. V posledních letech se stahuje.
V kraji ale zůstává, hlavně kolem Odry. „Ondatra pochází ze Severní Ameriky, v Česku ji vypustili hospodáři tehdejších panství na začátku dvacátého století. Za zhruba deset let se rozšířila po celé zemi,“ uvedl Görner.
Na místech, kde dnes žijí, požírají rákosí. Díky jejich rozumným počtům ale nezpůsobují velké škody. „Počty ondater se nám daří držet na rozumných hodnotách. Je to lovné zvíře, myslivci je odstřelují od začátku listopadu do konce února,“ doplnil Görner.
Nálezová databáze AOPK obsahuje také údaje o floře. Z nepůvodních druhů rostlin jde v kraji nalézt vlčí bob mnoholistý a zlatobýl kanadský. Z dřevin jsou to potom borovice vejmutovka, javor jasanolistý a po celé zemi rozšířený trnovník akát. Mimo plodů je tento strom celý jedovatý. Obsahuje látky, které působí podobně jako ricin, takzvaný buněčný jed.
Netýkavka roste v celém kraji
Invazivní rostlinou, která vytlačuje původní druhy, je netýkavka malokvětá. V Česku je široce rozšířená a roste na prakticky celém území Moravskoslezského kraje. Daří se jí v lesních porostech na stinných a vlhkých místech. Neroste jen ve vyšších horských polohách.
„Netýkavka pochází ze západní Sibiře a Mongolska. Na konci devatenáctého století se rozšířila do přírody z botanických parků a zámeckých zahrad,“ řekl Görner. Její plod má tvar tobolky, která při puknutí vystřelí semeno do velké vzdálenosti.
Úplná likvidace této rostliny je podle odborníků kvůli rozšíření v České republice nemožná. Netýkavka vytváří velké porosty, které vytlačují přirozenou bylinnou vegetaci.
„Je důležité zabránit jejímu růstu v chráněných územích. Tam ji zatím nepozorujeme,“ upřesnil Görner. Když rostliny kvetou, ochranáři je ručně vytrhávají a kosí. Kde je to možné, tam je postřikují herbicidy.
Bolševník ohrožuje i lidi
Problémy způsobuje v kraji bolševník velkolepý, který ohrožuje rostliny i lidi. „Tento invazivní druh pochází z Kavkazu. Pravděpodobně v roce 1862 byl vysazen v Lázních Kynžvart v západních Čechách,“ uvedl Görner. Bolševník roste i v dalších evropských zemích a v Severní Americe.
V Moravskoslezském kraji se vyskytuje u hranic s Polskem a na části Frýdecko-Místecka. „Je schopný vytlačit ostatní vegetaci. Navíc celá rostlina obsahuje fotosenzibilní látky. Ty při styku s lidskou pokožkou vytváří na slunci puchýře,“ upřesnil Görner.
Ochranáři bolševník systematicky mapují a likvidují. Pomáhají jim majitelé pozemků, na kterých roste. „Ničíme ho mechanicky i chemicky, tedy postřikem herbicidy,“ dodal Görner.
