Čtvrtek 5. srpna 2021, svátek má Kristián
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 5. srpna 2021 Kristián

Ostrava je plná nové divočiny a geobotanik v ní objevuje poklady

  8:55
Na haldách, opuštěných železničních vlečkách či zarostlých dvorech domů umí najít úplné poklady. A míst, kterým geobotanik Jan Albert Šturma říká nová divočina, je Ostrava plná.

Geobotanika Jana Alberta Šturmu zajímá květena rostoucí v zanedbaných částech měst. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Při své nedávné návštěvě města zkoumal květenu, jež v těchto místech roste, a poté o svých nálezech a postřezích přednášel zájemcům v galerii Plato. O tom, co v Ostravě objevil a čím je město z pohledu geobotanika zajímavé, vypráví Šturma v následujícím rozhovoru.

Nedávno jste byl hostem ostravské galerie Plato, kde jste přednášel na téma městská divočina. Co si představit pod tímto pojmem?
Městská divočina je ta část města, kterou často nejde zařadit do žádné tradiční kategorie, jde o město ponechané sobě samotnému, náznak, co by se s ním stalo bez lidí. Někdy vypadá jako „opravdová“ divočina, plná tlejících stromů, hustého křoví, někdy jde o olysalá, postapokalyptická zákoutí plná exotických druhů dovlečených z jiných zemí, kontinentů. A Ostrava je nové divočiny plná.

Součástí přednášky byly názorné příklady ostravské květeny, které jste posbíral v ostravském okolí. Kde všude jste byl a co jste na těch místech z vašeho pohledu zajímavého objevil?
Snažil jsem se obejít okraj města z východu: přes slavnou haldu Ema a dál do míst, kde se stýkají předměstí Ostravy a Bohumína. Jít v Ostravě po okraji města je docela oříšek: město je to řídké, okrajové části jsou vlastně i přímo v centru a městu jako by chyběly hranice... Opravdu zajímavé jsou z botanického hlediska všechna nádraží, vlečky, nezarostlé úseky hald, často ale i staré zaniklé zahrady nebo dlážděné chodníky. Zvláštní místo zaujímají výdechy z hořících hald. Jsou jednak toxické a zároveň to okolo nich nikdy – ani přes zimu – nezamrzne, takže zde vegetace roste celý rok. Velmi zajímavé jsou taky vnitrobloky domů, v Ostravě často velmi zanedbané a zarostlé, což bylo pro mě zajímavé.

Lucie Králíková, zahradní architektka, na jedné z hald objevila jí zcela neznámou květenu, která je na první pohled hodně nevzhledná a připomíná uschlé a jakoby vykrystalizované květy. O jaký druh rostliny se jedná?
Jde o merlík hroznový (Chenopodium botrys), relativně vzácný, původně mediteránní ruderální druh, dnes už rostoucí prakticky výhradně na haldách. Jiné město, kde ho roste relativně dost, je také hornické Kladno.

Jaký máte vztah k takzvaným invazním druhům květeny a zejména těm, o kterých se říká, že představují pro člověka nebezpečí, třeba obávaný bolševník?
Záleží na konkrétním druhu, u nás je těch agresivních, nebezpečných pro krajinu a domácí flóru zhruba devadesát. Bolševník je trochu extrém, v západních Čechách představuje opravdovou hrozbu a taky se s ním vede poměrně intenzivní válka. Nicméně je třeba rozlišovat, kde takové invazivní druhy rostou. Na chodníku v centru města nevadí, tvoří často zajímavý kosmopolitní biologický mix, ale na stepi, na mezi nebo na louce mohou v krátké době zlikvidovat celý dlouho se vyvíjející biotop, tam je potřeba zasáhnout. Dobrý příklad je trnovník akát, asi první rostlina dovlečená ze Severní Ameriky: solitérní stromy na návsi už do české krajiny patří, husté agresivní akátové roští na teplomilné stepi je ale záhodno likvidovat.

Jaká je ostravská květena rostoucí divoce? Má styčné body s jinými místy a liší se vůbec něčím?
Ostrava se liší od ostatních měst u nás právě obří rozlohou „nové divočiny“. Podobná krajina se u nás vyskytuje pouze v Kladně a možná vzdáleně také v Příbrami, nicméně Ostrava je opravdu velká, což znamená více hald, víc plavišť popílku, víc nádraží a tím pádem i více druhů. Unikátní jsou časté hořící haldy a jejich dost specifická biota, a to se netýká jenom rostlin, žije na nich i slušné množství teplomilných druhů hmyzu, které by bez tepla z podzemních požárů neměly v relativně chladné Ostravě šanci.

Jan Albert Šturma

  • Narodil se v roce 1981 a věnuje se krajinné ekologii a ekologii rostlinných společenstev – v geografickém a historickém kontextu.
  • Je autorem společně s Radkem Mikulášem knihy Divoká příroda Prahy a blízkého okolí s podtitulem Průvodce tou částí pražské přírody, o kterou se nikdo nestará, málokdo ji zná a skoro nikdo ji nemá rád (Academia: Dokořán, 2015). 

Navštívil jste biotop v okolí haldy Emy anebo haldy v Heřmanicích. Proč je to podle vás právě vhodné místo, kam vyrazit z hlediska vaší profese?
Jde právě o zachovalou, zčásti nezrekultivovanou a hořící haldu s otevřenou vrcholovou částí, takže zde mají šanci i konkurenčně slabší, vzácnější druhy rostlin, závislé právě na otevřené krajině se sporadickým vegetačním pokryvem. Ema je umělá mohutná hora, jednotlivé svahy se liší expozicí a stářím vegetace a podobá se „přirozeně“ vzniklým solitérním kopcům se vším, co k nim náleží, včetně „vrcholového efektu“ – což je právě často unikátní chod klimatu a s tím spojené specifické vegetační charakteristiky dominantnějších vrcholů.

Mimochodem divoké rostliny nebo také keře a stromy se uchycují na střechách či fasádách zanedbaných domů, ukázkovým příkladem může být třeba ruina obchodního domu Ostravica Textilia. Sbíráte divočinu i z fasád a střech? Je v něčem zvláštní?
Fasády beru taky. Světlíky, zanesené okapy, praskliny v omítkách – to všechno jsou zajímavé biotopy, mající přírodní analogii třeba ve skalních městech nebo ve vysokých horách. Tím se od ostatních městských biotopů liší – jsou velmi exponované, umožňují růst jen velmi odolným, adaptabilním druhům.

Je možné, že vás některé z ostravských nálezů na haldách v poznatcích natolik obohatily, že se objeví v některé z dalších publikací, na kterých se podílíte?
Jednotlivé nálezy asi ne, už jsem tu byl relativně pozdě a na konci září je už často většina zajímavějších druhů suchá nebo shnilá. Nicméně ostravská „nová divočina“ jako taková mě fascinuje a určitě se sem hodlám vrátit ve vegetační sezoně. Připravuji publikaci o brownfields a tam bude jistě figurovat často.

  • Nejčtenější

V Ostravě mizí sdílená kola. Nejčastěji končí ve vyloučených lokalitách

Ačkoli provoz sdílených kol fungoval v Ostravě bez větších problémů několik let, letos se situace dramaticky změnila....

Farář Marián Pospěcha zachránil 230 let starou faru v Dolní Lutyni

Stovky až tisíce hodin práce za sebou mají farníci v Dolní Lutyni na Karvinsku. Zdejší farář Marián Pospěcha...

Za Romy v Ostravě vyjel očkovací tým, pro první zájemce se plánují odměny

Start mobilních očkovacích týmů, které měly už tento týden vyrazit do odlehlejších či vyloučených lokalit...

Ostrava - Zlín 5:1, demolice, čtyři góly za půl hodiny. Dva dal Lischka

Fotbalisté ostravského Baníku měli proti Zlínu hotovo ještě v první půli. Do čtyřiatřicáté minuty vstřelili čtyři...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Chlapec jel na kole ze sjezdovky, při pádu narazil hlavou do pařezu

Vrtulník moravskoslezských záchranářů převážel v úterý z beskydského střediska Bílá na Frýdecko-Místecku zraněného...

Brnem otřásla brutální vražda. Podezřelý je boxer, útočil pod vlivem drog

Premium Na dveřích garáže jsou patrné skvrny od krve, před ní stojí několik svíček. Toto místo v ulici Černovičky v brněnské...

Mnoho Rusů v sobě skrývá ukřivděného a žlučovitého Rusáka, říká cestovatel

Premium Na východě leží obrovská země, kterou jsme ještě před 30 lety museli povinně milovat. Fero Richard Hrabal-Kronďák ji...

Zmrzlinová mapa Česka. Přinášíme čtyřicet tipů, kde si dát blaho v kornoutu

Premium Zmrzliny jsou sladké, pikantní, plné ovoce nebo čabajkové, ze smetany či veganské, ale vždy řemeslně připravené a...

  • Další z rubriky

Pryč ze slunce. Slony v ostravské zoo chrání místo plachty moderní stínidlo

V přírodě obývá slon indický stanoviště od tropických suchých oblastí až po deštné pralesy. Špatně ale snáší pobyt na...

Pokles nehodovosti v kraji se zastavil, bourá se ale méně než před covidem

Statistiky nehodovosti v Moravskoslezském kraji za první pololetí lze hodnotit pozitivně i poněkud s povzdechem. Záleží...

Nechtěla jsem se očkovat, ale... Mobilní týmy vyrazily do odlehlých oblastí

Tým ostravských lékařů a sester dnes očkuje na Vítkovsku. Obyvatelé oblasti to mají do očkovacích center dál než...

V Ostravě mizí sdílená kola. Nejčastěji končí ve vyloučených lokalitách

Ačkoli provoz sdílených kol fungoval v Ostravě bez větších problémů několik let, letos se situace dramaticky změnila....

Podtrženo, sečteno, potvrzeno, říká Vondráčková o vztahu s Vojnarem

Zpěvačka Lucie Vondráčková (41) má nový vztah. Informoval o tom web Expres.cz, podle kterého je jejím novým partnerem...

Orgasmy předstírám. Muži to mají horší, říká pornoherečka Daisy Lee

Karolína Urbanová (23), známá pod uměleckým jménem Daisy Lee, patří k nejznámějším českým pornoherečkám. Dcera bývalé...

Zemřel herec Vladimír Marek, roky bojoval s rakovinou

V nedožitých 70 letech zemřel ve čtvrtek divadelní, muzikálový i televizní herec Vladimír Marek. Podle Blesk.cz se od...

Teď už se nestává, že bych si místo peněz odvezl auto, říká podnikatel

Táta Ivo byl původně horníkem, syn stejného jména automechanikem. Hned po revoluci skočili rovnýma nohama do podnikání...

Jaký budou mít lidé důchod, napovídá nová aplikace

Už více než sto tisíc lidí vyzkoušelo za první měsíc fungování novou důchodovou aplikaci, kde si mohou zájemci...