Jan Pokorný o zásnubách i Plekancovi
Jaké byly vaše opožděné zásnuby?
Proběhly před rokem, kdy už byla Eliška v šestém měsíci, ale dneska na tom není nic zvláštního. Se svatbou jsme někdy v budoucnu počítali, ale pak se to tak seběhlo, že jsme čekali mimčo, a já požádal o ruku. Připouštím, že zásnuby mohly být dřív, ale lepší pozdě než nikdy.
Kde jste si ji vyhlédl?
Při jednom turné jsem si říkal, že už bych si mohl najít paní Pokáčovou. Při koncertu v Litvínově jsem si všiml zajímavé dívky, která ostatní převyšovala, takže jsem na ni dobře viděl. Pomyslel jsem si – tuhle musím mít, tak jsem se s ní dal po koncertě do řeči.
Co vám u ní pomohlo?
Z atletické kariéry byla zvyklá na osvalené, vyrýsované chlapy, proto chtěla zkusit něco jiného a vzala na milost kluka od počítače.
(Eliška: To ne, překvapil mě, jak je vysoký a že na ajťáka vypadá docela sportovně.)
Jan Pokorný Pod přezdívkou Pokáč se vypracoval v oblíbeného písničkáře s opravdu osobitým humorem. Vedle toho vystudoval vysokou školu a získal inženýrský titul. Po dvou velmi úspěšných albech vydal letos třetí desku, Antarktidu. Pátého října se po bezmála tříletém vztahu oženil, svatba se konala v den, kdy měla jeho žena Eliška svátek. |
Co vaše svatební píseň?
Složil jsem ji k našemu svatebnímu tanci, hosté potom vyprávěli, že při ní i trochu zaslzeli. Ale zazpíval jsem Elišce taky k zasnoubení, ve speciální písničce jsem se jí na konci zeptal, jestli si mě nechce vzít.
(Eliška: Tahle písnička mě dojala, byla vážně moc pěkná.)
Po kom bude váš syn?
To jsem taky zvědavý, protože já nebyl žádný velký sportovec, zatímco Eliška velkým sportovcem je. Zatím na něm vidíme, že rád a hodně jí, což zdědil po nás obou.
Co se u vás změnilo?
Jsem rodinný typ, nikdy jsem neflámoval a nedělal vylomeniny, vždycky jsem byl rád doma. A taky jsem po každém koncertě chtěl jet i zdaleka domů, nevadilo mi dorazit až nad ránem. Jenže teď když přijedu třeba ve dvě v noci a Tedík vstává v pět, tak se třeba jednou za měsíc po koncertě na druhém konci republiky rád v hotelu dosyta vyspím. O to víc se pak domů těším.
Kdo vám Elišku záviděl?
Všichni! Nikdo tomu nechtěl věřit, že mám tak hezkou holku. Ani jsem se nedivil, já tomu nevěřím doteď. (hlasitě se směje)
Proč vás sháněl Plekanec?
Napsal mi na Facebook, že by ode mě něco potřeboval. Divil jsem se, co po mně asi může chtít hokejista Tomáš Plekanec, osobně jsme se neznali. Požádal mě o napsání písničky, kterou nechal zahrát místo svého svatebního slibu, když si bral Lucii Šafářovou. Asi si na mě vzpomněl díky mojí písničce o Jardovi Jágrovi a jeho holce. Prý mu ji kladenští hokejisté pořád pouští, z čehož už Jarda nemá radost. Na rozdíl ode mě.
Eliška Pokorná o sportu i synovi
Proč jste jela do Litvínova?
Vyrazila jsem s partou kamarádů na Pokáče, abych ho poprvé viděla naživo. Bavila jsem se, na pódiu byl vtipný a já si šla nechat podepsat jeho malou plechovou placku.
(Jan: Koupila si jenom placku, asi nechtěla utrácet za tričko.)
Eliška Pokorná S dívčím příjmením Klučinová reprezentovala na evropských a světových šampionátech i na olympijských hrách v Londýně 2012 a Riu 2016. Fanoušky nejvíc potěšila bronzem z halového mistrovství Evropy 2015 v Praze. Drží české rekordy v pětiboji i sedmiboji. Vystudovala trenérství na FTVS v Praze. V únoru přivedla na svět syna Teodora. |
Čím na vás udělal dojem?
Byl překvapivě vysoký, sympatický a hezky se mi s ním povídalo. Za pár dní jsem odlétala na atletické soustředění na Kanáry, ale ještě jsme stihli první krátké rande, potom jsme si tři týdny jen na dálku psali.
(Jan: Pro mě, kluka od počítačů, to byla výhoda, protože moje osobní kouzlo naživo není tak velké jako po esemeskách, ty mám natrénované. Takže jsem ji psaním tak zpracoval, že už jiného nechtěla.)
Jak vás Honza zaměstnal?
Po skončení atletické kariéry jsem měla poloviční úvazek ve středisku vrcholového sportu a na druhou půlku jsem začala jezdit s Honzou po koncertech. Dělala jsem mu řidičku a při vystoupeních prodávala trička a další suvenýry.
(Jan: Bylo to moc hezké. Teď je Eliška doma, ale až malý vyroste, začneme zas jezdit spolu a budeme na Tedíkovi ukazovat dětské velikosti našich triček, čímž rodinný byznys posuneme o stupeň výš.)
Co vaše říjnová svatba?
Mám ráda les a barevné listí, proto se mi vždycky líbily podzimní svatby. Netoužila jsem po obřadu na zámku, víc se mi zamlouvalo vdávat se v přírodě na statku. Přesně tak nám to vyšlo.
(Jan: Eliška řešila i takové detaily, jako je barva ubrousků. Když jí na tom záleželo, proč ne, vždyť člověk má svatbu jen dvakrát třikrát za život.)
Jaký je váš rodinný víceboj?
Mám skvělého manžela, který mi pomáhá, je tak zlatý, že kdyby mohl, malého by i kojil. Takže si určitě nestěžuju. Když se na mě po skončení sedmibojařské kariéry třeba v zaměstnání valila spousta práce nebo se mi doma do něčeho nechtělo, vždycky jsem si vzpomněla na osmistovku, kterou jsem vyloženě nesnášela: hlavně že ji už nemusím běhat, všechno ostatní je proti tomu pohoda! Tahle útěcha mi vydržela dodnes.
Jak trávíte volné večery?
Bydlíme v 1+1, a protože v hlavní obytné místnosti spí dítě, musíme si chodit povídat do malé kuchyně, což není moc pohodlné. A pokud se chceme v obýváku dívat na nějaký seriál, oba ho s Honzou sledujeme se sluchátky na uších, aby se malý nevzbudil.
Kdo synovi zpívá?
Na to je u nás tatínek. A když Honza vystupuje někde na koncertě, pouštím Tedíkovi jeho písničky a on při nich spokojeně usíná.
6. března 2015 |
