V letech 2019 a 2020 byla výroba elektřiny z uhlí ve světě na sestupu, letos však došlo k obratu kvůli rychlému ekonomickému oživení. To zvedlo poptávku po elektřině natolik, že ekologičtější zdroje nedokázaly držet krok. Podle zprávy IEA přispěly k rekordnímu spalování uhlí i vysoké ceny zemního plynu.
Nejvýrazněji letos vzrostlo využívání uhlí v elektrárnách v Evropě a Spojených státech, kde se spotřeba meziročně zvýšila zhruba o pětinu. Podle IEA by se však hodnoty na těchto dvou trzích neměly dostat nad úroveň z roku 2019 a v příštím roce by měly klesnout kvůli nižší poptávce po elektřině a vyšší míře využívání obnovitelných zdrojů.
„Nicméně globální trendy ve využívání uhlí budou z velké části utvářet Čína a Indie, které odpovídají za dvě třetiny celosvětové spotřeby uhlí,” uvádí zpráva. V Indii by se mělo letos spálit o 12 procent víc uhlí než loni a v Číně, která je vůbec největším spotřebitelem, to bude o devět procent víc.
Plané sliby?
„Uhlí je největším zdrojem globálních uhlíkových emisí a letošní rekordně vysoká úroveň výroby elektřiny z uhlí je znepokojivou známkou toho, jak výrazně svět zaostává ve své snaze o snižování emisí,“ uvedl šéf IEA Fatih Birol.
Vozíte uhlí? Přijdete o byznys. Investoři chtějí „čisté“ lodní dopravce |
„Bez silných a okamžitých opatření vlád k řešení emisí z uhlí budeme mít jen malou šanci na omezení globálního oteplování na 1,5 stupně,“ dodal. Udržet do konce století globální oteplení na úrovni 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předindustriální érou je cílem stanoveným v pařížské dohodě z roku 2015.
Drtivá většina zemí světa se kvůli tomu zavázala k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. „Přísliby mnoha zemí, včetně Číny a Indie, ohledně uhlíkové neutrality, by měly mít velmi silné důsledky pro uhlí – ty však v naší krátkodobé prognóze zatím nejsou viditelné, což odráží velký rozdíl mezi ambicemi a opatřeními,” tvrdí šéf pro energetické trhy při IEA Keisuke Sadamori. Objem emisí CO2 z uhlí bude podle výhledu IEA do roku 2024 minimálně o tři miliardy tun vyšší, než kolik by odpovídalo snaze o dosažení neutrality do roku 2050.
Globální poptávka po uhlí, včetně jeho využití k výrobě cementu či oceli, by měla oproti loňsku stoupnout o šest procent a nedosáhne tak rekordních hodnot z let 2013 a 2014. IEA však odhaduje, že v tomto ohledu by měl rekord padnout už napřesrok.
