Evropská komise hodlá zařadit jadernou energii do takzvané zelené taxonomie EU. Jedná se o manuál, který pomáhá vládám a investorům určit, jaké energetické projekty jsou udržitelné. EU chce cílů Zelené dohody pro Evropu (European Green Deal) o klimatické neutralitě dosáhnout do roku 2050.
„Potřebujeme jadernou energetiku jako stabilní zdroj. A jako přechodový plyn,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová po nedávném unijním summitu. „Evropa je dnes příliš závislá na plynu a importu plynu. To nás činí zranitelnými. Odpovědí je diverzifikovat naše dodavatele,“ dodala.
We will also assess how the gas, electricity and ETS markets function.
We need more renewables. They are cheaper, carbon-free and homegrown.
We also need a stable source, nuclear, and during the transition, gas.
This is why we will come forward with our taxonomy proposal.
Za přijetí jádra mezi čisté energie lobbovala především Francie, jejíž prezident Emmanuel Macron považuje jádro za „naprostý klíč“ k budoucnosti země.
Podle německého listu Die Welt je ochota špiček EU přistoupit na francouzské požadavky dokladem toho, že se za Francii postavilo i Německo. Podle deníku je otevření cesty pro miliardové investice do jádra za podpory unijních pobídek určených na zelenou politiku „pravděpodobně posledním velkým převratem Angely Merkelové v EU“.
Spojenectví Berlína a Paříže nepotěšilo Lucembursko a Rakousko, které spoléhaly na podporu Německa v úsilí jaderné elektrárny v EU odstavit.
„Rakousko je tradičně proti jaderné energetice a proti jaderné energii budeme v EU bojovat i nadále,“ řekl rakouský ministr financí Gernot Blümel. Podle něj zelené dluhopisy používané k financování jaderných elektráren „nebudou na finančních trzích brány vážně“.
Proti pokračování v jaderné energetické politice se staví i řada Němců. „Nechceme jadernou energii, nepovažujeme ji za obnovitelnou a nechceme, aby ji EU podporovala,“ prohlásila sociálnědemokratická ministryně životního prostředí Svenja Schulzeová. Podle ní vybudování jaderných elektráren trvá příliš dlouho a je příliš drahé, navíc pro hustě obydlenou zemi, jako je Německo, představuje černobylský scénář velké riziko.
Europoslanec za Zelené Sven Giegold se obává „devalvace“ všech nových finančních produktů určených pro podporu Zelené dohody. „Rozhodnutí vyřadit jadernou energii je založeno na široké společenské podpoře,“ řekl bavorský premiér a předseda Křesťansko-sociální unie Bavorska Markus Söder.
Jaderný klub v EU slábne, země chystají hromadné odpojování reaktorů |
„Atomová energie není žádnou udržitelnou energetickou formou, není zelená, má značná bezpečnostní rizika, je drahá, není udržitelná, neboť je potřeba uskladnit radioaktivní odpad z reaktorů,“ prohlašuje ekonomka a expertka na energetický výzkum a ochranu životního prostředí z německého hospodářského institutu DIW Claudia Kemfertová.
„Pokud chce třeba Francie atomovou energii financovat, tak ať to dělá z vlastního rozpočtu, ale ne z peněz evropských daňových poplatníků,“ uvedla.
Třebaže se Merkelová (v rámci zachování dobrých vztahů obou států) postavila na stranu Francie, dlouhodobá jaderná politika německé vlády se nemění. Postupně pozastavit produkci energie z jádra se rozhodla v roce 2011 po nehodě v japonské jaderné elektrárně Fukušima. Berlín v chce v prosinci odstavit polovinu zbývajících nukleárních reaktorů. Příští rok by pak měly přestat fungovat i zbývající jaderné elektrárny.
Energiewende budí obavy o soběstačnost. Opustit jádro i uhlí je problém |
Běžní Němci se však obávají, že kroky povedou k ještě dalšímu, už nyní citelnému zdražení energií. Podle průzkumu společnosti Verivox by 31 procent respondentů podpořilo zachování jaderných elektráren, pokud by to vedlo ke stabilizaci cen elektřiny.
Podle nedávného průzkumu společnosti YouGov se k tomu, aby došlo k odvolání odstavení jaderných elektráren, „rozhodně“ nebo „spíše“ přiklonila polovina Němců.
V půlce října mezinárodní skupina vědců, v níž byli i Němci, poslala otevřený dopis, v němž vyzývá k pokračování jaderné energetiky. Experti argumentují, že zbavení se zbývajících šesti jaderných elektráren je v rozporu se závazky k uhlíkové neutralitě, protože bude „potřeba spálit více fosilních paliv“ a ve srovnáním s rokem 1990 se národní emise zvednou o pět procent.
Ačkoliv signatáři dopisu vyzývají k prodloužení provozu elektráren, nezdá se moc pravděpodobné, že by se rýsující se nová vláda, v níž budou mít velké slovo Zelení, k návrhu stavěla příznivě. Zelení vznikli jako součást protijaderného hnutí v Západním Německu a nedůvěra k jádru u nich stále silně převažuje.
