Systém, který Evropská komise (EK) zveřejnila, nastavuje technická kritéria, která musí firma splnit, pokud chce získat takzvanou zelenou investiční značku, tedy jakési potvrzení, že podniká s ohledem na životní prostředí.
Eurokomisaři si od dané taxonomie mimo jiné slibují potlačení takzvaného greenwashingu, což je praktika, při níž se společnosti prezentují jako ekologické, ačkoli ve skutečnosti nejsou. Komise zmiňuje třináct sektorů, kterých se hodnocení týká. Jde například o energetiku, dopravu, lesnictví, výrobu, ale i o umění.
Systém klasifikace má potenciál přesměrovat investice v hodnotě stovek miliard do průmyslových odvětví a společností, které zelenou značku získají, uvádí Euractiv. „Pomůže to společnostem a investorům zjistit, zda jsou jejich investice a aktivity skutečně zelené,“ komentoval místopředseda Komise Valdis Dombrovskis.
Nejlepší z nejhorších
Pokud jde o energetiku, systém zmiňuje konkrétní limit. Pokud technologie uvolňují méně než 100 gramů oxidu uhličitého na výrobu jedné kilowatthodiny, a to včetně emisí vzniklých při těžbě suroviny, jsou obecně považovány za udržitelné. Zemní plyn do této kategorie sice nespadá, zároveň se však traduje, že jde o nejčistší fosilní palivo.
I bezemisní ekonomika počítá s plynem, říká šéf Pražské plynárenské Pacovský |
Při jeho spalování se totiž uvolňuje v průměru o polovinu méně oxidu uhličitého než při spalování uhlí. Proto se i část zástupců EU domnívá, že by zemní plyn měl být považován za takzvané přechodné palivo, které může sehrát svou roli při snaze Evropské unie stát se do roku 2050 uhlíkově neutrální.
Britský list Financial Times (FT) uvedl, že někteří eurokomisaři ještě před představením systému prosazovali, aby zemní plyn zelenou značku dostal už nyní. Nakonec se EK domluvila na odložení rozhodnutí na toto léto. Pokud jádro a zemní plyn zelenou značku nedostanou, bude to mít zřejmě negativní dopad na investice do těchto zdrojů.
Odložení rozhodnutí o začlenění jaderné energie a plynu do taxonomie zvyšuje nejistotu investic do těchto zdrojů.
Lenka DudkováPR manažerka Svazu průmyslu a dopravy
Plyn jako přechodné palivo
Někteří odborníci varují, že zemní plyn má svou stinnou stránku – metan, který ho z velké části tvoří, a že ho tudíž nelze považovat za ekologický zdroj energie.
„Mnohdy se říká, že je zemní plyn mostem do bezemisní budoucnosti. V poslední době byly ale zjištěny závažné nové skutečnosti, na jejichž základě bychom měli postoj k tomuto energetickému mediu změnit,“ píše se například v Memorandu, které minulý rok obdržela česká Poslanecká sněmovna od Národní sekce evropského neziskového sdružení Eurosolar.
„Krátce řečeno, úniky zemního plynu při těžbě, především frakování, jsou tak vysoké, že zdaleka kompenzují profit z nižších emisí při spalování. Metan je v prvních dvaceti letech od chvíle, kdy unikne do volného prostoru, 72krát více skleníkově působící než oxid uhličitý,“ dodává nyní autor Memoranda, chemik a předseda české divize Eurosolaru Milan Smrž.
Na unijní půdě prosazují využití zemního plynu země, které jsou nyní závislé na těžbě uhlí, čehož se v příštích letech budou muset kvůli emisním cílům pravděpodobně vzdát. Jde například o Polsko, Maďarsko a Rumunsko.
Řada států má zájem na tom, aby byl zemní plyn považován za takzvané přechodové palivo, které má pomoci především transformaci teplárenství.
Tomáš Jungwirthanalytik Výzkumného centra AMO
Otazník nad jádrem
Jadernou energii, o níž se bude rozhodovat také až v létě, podle FT obhajují Francie a Česká republika. Tyto země prosazují, aby se jádro uznalo jako přechodná technologie. Český postoj souvisí s plánovanou stavbou nového jaderného bloku v Dukovanech. Experti Evropské unie v současné době přezkoumávají bezpečnost tohoto zdroje energie, jde jim například o to, jakým způsobem se dá nakládat s jaderným odpadem.
Bartuška: Rusko nás nemůže vydírat, energeticky jsme dnes nezávislejší |
Podle Smrže by se však unijní státy neměly spoléhat ani na jadernou energii. „Jádro se staví velmi dlouho, je vícenásobně dražší než obnovitelné zdroje energie, a hlavně dnes pokrývá pouhých deset procent elektřiny a dvě procenta celkové energie, čili velmi málo,“ shrnuje Smrž, podle kterého některé studie poukazují i na vyšší výskyt rakoviny u malých dětí v okolí jaderných elektráren a dalších jaderných zařízení.
Důležitá je shoda
Podle analytika Výzkumného centra AMO (Asociace pro mezinárodní otázky) Tomáše Jungwirtha je nejdůležitější, aby se zástupci EU a unijních států co nejdříve shodli.
„Dokud se Komise, Evropská rada a ve výsledku i Evropský parlament neshodnou na tom, jestli fosilní plyn a jádro do taxonomie udržitelných aktivit spadají, nebo ne, tento systém zůstane do velké míry bezzubý. Je klíčové, aby se rozhodlo, ať už tak či onak,“ uvádí Jungwirth.
Po rychlém vyřešení celé otázky volá i tuzemský Svaz průmyslu a dopravy. „Odložení rozhodnutí o začlenění jaderné energie a plynu do taxonomie zvyšuje nejistotu investic do těchto zdrojů. Evropská komise by měla respektovat technologickou neutralitu a zahrnout všechny technologie včetně jádra a plynu do jednoho delegovaného aktu. Svaz průmyslu odmítá, aby se plyn a jádro staly předmětem běžného legislativního procesu samostatně. Pokud mají být řešeny samostatně, tak formou dalšího delegovaného aktu v tomto roce,“ shrnuje stanovisko Svazu jeho PR manažerka Lenka Dudková.
Čas, vůle a peníze
Podle Jungwirtha je nutné rozlišovat mezi samotnou taxonomií a tím, jak si systém hodnocení přebere ekonomická, politická a investiční realita.
„Řada států má zájem na tom, aby byl zemní plyn považován za takzvané přechodové palivo, které má pomoci především transformaci teplárenství. Víme, že ta je v České republice v horizontu deseti let jen těžko představitelná bez nějakého podílu fosilního plynu. Nicméně je otázkou, jestli je nezbytné, aby byl tento zdroj energie financován z veřejných peněz. A jestli to znamená, že má dostat značku zeleného paliva, když ve skutečnosti zelený není,“ vysvětluje Jungwirth.
Zdali se EU obejde bez fosilních paliv, záleží podle analytika na časovém horizontu, za který jsou unijní lídři a představitelé států schopni dohlédnout. „Perspektiva plně dekarbonizované energetiky za dvacet let je samozřejmě reálnější než do roku 2030. Ale je k tomu třeba najít v Česku dosud chybějící politickou vůli a investovat hodně peněz,“ dodává Jungwirth.
