Tisíce návštěvníků po roční covidové odmlce ode dneška plní brněnské výstaviště na největší tradiční akci – Mezinárodním strojírenském veletrhu. Ačkoli by se vzhledem k minulosti možná dalo v letošním případě hovořit spíše o „veletržíku“. Běžně se v Brně prezentuje kolem 1 600 firem, tentokrát je to ale jen zhruba tisícovka, a to do této cifry vedení veletrhů započítává i stánky zemí, z nichž každá zastupuje například deset podniků.
Přesto však generální ředitel Veletrhů Brno Jiří Kuliš považuje za zázrak fakt, že se veleoblíbený „strojírák“ vůbec koná. I když tentokrát chybí tradiční partnerská země veletrhu, která disponuje největší expozicí. Podle původních plánů se jí mělo stát Rusko.
„Nakonec tu Rusové vůbec nejsou – kvůli složitému cestování z důvodu pandemie i politickým vztahům,“ vysvětlil Kuliš.
Stejně tak na jih Moravy nezamířili ani zástupci Číny, kteří se tradičně na veletrhu pyšnili početným zastoupením. Že za tím stojí brněnská veletržní účast Tchaj-wanu, Kuliš odmítá. Na vině je podle něj pouze covid.
„Číňané mají zákaz cestovat do Evropy na takové akce,“ prohlásil. Nicméně Asie si i tak připíše dvě premiérové účasti, protože se v Brně poprvé prezentují Japonsko a Indonésie.
Opatrní – i kvůli vývoji ekonomiky – byli letos také Němci a nedorazili v tak hojném počtu jako v minulosti. Přesto mají největší zastoupení. „Obecně firmy, které se neúčastní, nevěřily, že se veletrh nakonec bude konat. Teď si myslím, že jim je líto, že tady nejsou,“ míní generální ředitel výstaviště.
Podle něj za nižší účastí není skutečnost, že by firmy už klasické veletrhy nepotřebovaly a nové obchody vyřídily jen ve virtuálním prostředí přes internet, který začaly více využívat právě kvůli covidu, kdy byla v řadě profesí nařízená práce z domu.
V hlavní roli 5G sítě a chytrá data
„Podle našeho průzkumu 80 procent vystavovatelů potvrdilo, že se veletrhů zase zúčastní v budoucích letech,“ poznamenal Kuliš.
Hlavní témata celého veletrhu opanuje technologická transformace ekonomiky, protože i pandemie ukázala, že digitalizace v průmyslu je nezbytností. Například se bude debatovat o tom, jak 5G sítě mohou zásadně pomoci v průmyslové výrobě, třeba v automobilkách.
„Do auta se před expedicí nahrává velké množství programů, je to spousta dat, takže je problematické k tomu využívat klasické kabely. V případě využití 5G sítě se může na stometrové ploše vedle sebe naskládat dvacet aut a veškerá data se do všech dostanou pomocí této sítě rychle a efektivně,“ popsal Jiří Holoubek ze Svazu průmyslu a dopravy.
Chytrou práci s daty návštěvníci zhlédnou i na veletržní expozici Digitální továrna 2.0. Ta chce zástupcům firem ukázat cestu, jak ideálně zvládnout nevyhnutelnou transformaci ekonomiky, kterou někteří experti přirovnávají k situaci v 90. letech v České republice, kdy se privatizovaly někdejší národní podniky a přecházelo se z centrálně plánované na tržní ekonomiku.
Řeší se budoucnost výstaviště i nový šéf
Transformaci či nový směr potřebují ovšem i Veletrhy Brno, které jsou kvůli koronaviru už rok a půl v nelehké hospodářské situaci. Přestože vedení věří, že žádné další akce nebude i díky dodržování hygienických nařízení třeba rušit, jen za loňský rok městská společnost vykázala ztrátu 212 milionů.
Letos Kuliš optimisticky očekává, že se přiblíží k nule. Ovšem náklady opět rostou, i když se vedení snažilo poslední měsíce výrazně šetřit.
„Musíte skloubit zájmy vystavovatelů, kteří by svou nabídku chtěli prezentovat nejlépe zdarma, zájmy zaměstnanců, kteří chtějí zvyšovat mzdy, i zájmy subdodavatelů, kteří mají také vyšší náklady na pracovníky. A do toho přišlo zvýšení cen energií, což nám najednou udělalo v provozních výdajích navíc dvacet milionů korun,“ popsal ředitel.
Už tak začíná hovořit o tom, že musí i vystavovatelům postupně navyšovat nájmy. „My jako firma nemůžeme být ve ztrátě, nebo na nule, musíme tvořit zisk,“ podotkl.
Ostatně i brněnští radní se nedávno zabývali ekonomickým výhledem zmíněné městské společnosti na příští dva roky. Podle náměstka primátorky a bývalého předsedy představenstva Veletrhů Brno Jiřího Olivy (ČSSD) se momentálně počítá s optimistickým scénářem, tedy že vystavovatelé nebudou komunikovat jen online a na veletrhy se znovu vrátí. Tento předpoklad se u letos obnovených akcí potvrdil.
„Veletrh Caravaning byl povedený, stejně bezpečnostní IDET,“ nabídl příklady Oliva. Podobně mluví i zástupci výstaviště. „Například Animal Tech byl úspěšný jako v roce 2017,“ dodal mluvčí Veletrhů Jaroslav Bílek.
Vedení Brna poslední měsíce řeší také nástupce Jiřího Kuliše, jemuž neprodloužilo mandát v křesle generálního ředitele, a ten tak skončí už 30. listopadu. Zatím ale politici o nikom novém nerozhodli, přestože konec měsíce se blíží.
„Bereme to velice vážně, nejde o formalitu. Hledáme krizového manažera. Člověk, který do funkce nastoupí, to nebude mít jednoduché,“ dodal náměstek Oliva, jenž doufá, že nová tvář na Kuliše s příchodem prosince plynule naváže.
Ve výběrové komisi zasedá i současný šéf výstaviště. Neprozradil však, zda má favorita mezi uchazeči, kde mimo jiné figuruje i brněnský exprimátor Petr Vokřál (dříve ANO). „Novému řediteli tu funkci vůbec nezávidím. Já budu rád, že si odpočinu,“ prohlásil Kuliš.
