Pokud dnes někdo vyrazí autem z Brna k Moravské Třebové, kde by měla v budoucnu končit nová rychlostní silnice či dálnice R43, trvá mu zhruba 70 kilometrů dlouhá cesta hodinu a půl. V průměru tak jeho rychlost nepřekročí ani tu nejvyšší povolenou v obci, tedy 50 kilometrů v hodině.
Desítky let slibovaná R43 je dnes sice namalovaná na papíře, jenže to už byla i dříve a nakonec i zásahem soudu spadl návrh pod stůl. V nejistotě se nachází i dnes. Krajský soud v Brně se zabývá tím, že by měla spojnice vést přes brněnskou městskou část Bystrc. Tedy po takové trase, která se nejvíce podobá té Hitlerově, když tudy plánoval dálnici z rakouské Vídně do polské Vratislavi.
Právě bystrckou variantu R43 napadli u soudu její odpůrci. Ti chtějí zrušit loni na podzim schválenou aktualizaci krajského územního plánu, správně nazývaného zásady územního rozvoje.
V roce 2012 odcházeli odpůrci od soudu s úspěchem. I proto si chtěl Jihomoravský kraj tentokrát dát záležet, aby bylo vše pečlivě a detailně vypočítáno a prozkoumáno.
I tak ale kritici napadají výpočty a dopravní modely, které určily jako nejlepší možnou variantu právě tu přes Bystrc.
Dálnice přivede do Bystrce více aut
„Zásadní problém vnímáme v tom, že je hluk posuzován jen do vzdálenosti 400 metrů od dálnice. Větší vzdálenost není vůbec započítána, i když víme, že třeba z dálnice D1 je hluk slyšet několik kilometrů. Tady se to ale uměle ořezalo. Kdyby se to tak nestalo, jednotlivé posuzované varianty by byly jako nejlepší seřazeny v jiném pořadí,“ prohlásil u soudu Pavel Škarvada, který žije v Bystrci a pracuje na brněnském Vysokém učení technickém.
I když soudce David Raus kritikům při jednání několikrát opakoval, že soud tady není od toho, aby řešil, která varianta vedení dálnice je lepší, stejně kritici několikrát zmiňovali své argumenty. Vyzdvihovali, že bystrcká varianta je špatná, protože do Brna, zejména Bystrce, přivede tranzitní dopravu. A naopak jsou přesvědčeni, že lepší je, pokud dálnice povede Boskovickou brázdou.
„Jsme přesvědčeni, že tato varianta nemá ani jedno problémové místo oproti zvolené. Proto je i podle nás lepší,“ míní další dlouholetý kritik Petr Firbas. A dodal, že tato varianta nebyla dostatečně posouzena ve všech kritériích.
Právního zástupce Jihomoravského kraje Ján Bahýľ nerozporoval, že dálnice v bystrcké stopě skutečně přivede do této městské části více aut. Podle něj to však vykompenzují nutná opatření, například protihlukové stěny. „Cílem je, aby se doprava v Brně více rozložila,“ sdělil advokát.
Varianta dálnice Boskovickou brázdou se podle něj už na začátku vyřadila. Byla by dál od Brna, proto by ze stávajícího silničního tahu I/43 neodvedla takové množství aut. Neměla by tedy takový účinek jako ta bystrcká.
„I u Bystrce se navíc posuzovalo více variant. Není tak pravda, že byla jen jedna, což řekl i právní zástupce navrhovatelů ve své závěrečné řeči,“ řekl MF DNES krajský radní pro územní plánování Martin Maleček (Starostové pro jižní Moravu), který se na soudní jednání přišel podívat. Sám ale nijak nevystoupil. „Za mě vše proběhlo procesně v pořádku a uvidíme, jak to dopadne,“ okomentoval.
Maleček očekává odvolání
Soudní líčení bylo nakonec zhruba po pěti hodinách jednání odročeno na úterý 26. října, kdy soudci vyhlásí rozsudek.
Ať už ale zazní příští týden cokoliv, tedy soud návrh zamítne, nebo vyhoví kritikům, bude podle Malečka spor pokračovat u Nejvyššího správního soudu. Tam podle něj jedna či druhá strana podá kasační stížnost.
Spor a nejistota kolem dlouho slibované dálnice tak bude dál pokračovat. Těžko tak rozlousknout otázku, kdy se po dálnici lidé svezou, a to paradoxně ani u části R43 od Bořitova dál na sever, kde její trasu nikdo nerozporuje.
U nejpřipravenějšího osmikilometrového úseku mezi Svitávkou a Bořitovem na Blanensku se teď v září teprve dokončil základ dokumentace pro územní rozhodnutí. „Po zapracování připomínek a vyhotovení čistopisu bude v nejbližších měsících probíhat inženýrská činnost pro zajištění územního rozhodnutí,“ stojí v materiálu Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) s tím, že územní rozhodnutí chce ŘSD získat během příštího roku. Začátek prací je aktuálně naplánovaný na rok 2025, hotovo by pak mohlo být za tři roky. To však záleží právě na rychlosti získání potřebných povolení.
U dalšího téměř dvacetikilometrového úseku v severní části Jihomoravského kraje se v současnosti na žádných povolovacích řízeních vůbec nepracuje. A v sousedním Pardubickém kraji není R43 ani uvedená na mapě připravovaných staveb ŘSD. Na rozdíl od plánované D35, která propojí Hradec Králové a Olomouc a na niž by se měla R43 někdy v budoucnu napojit.
PoznámkaPro zjednodušení textu využíváme pouze zkratku R43, i když si uvědomujeme, že je to dnes již nepřesné. Na druhou stranu široce zaužívané a pro orientaci proto snazší. Toto označení totiž nesla plánovaná komunikace od samého počátku, protože se o ní uvažovalo jako o rychlostní silnici R43. Když byly v roce 2016 všechny rychlostní silnice úředně změněny na dálnice, začalo se o komunikaci hovořit jako o dálnici D43. V roce 2019 ovšem přišla vláda s tím, že mezi Brnem a Moravskou Třebovou nebude potřeba přímo dálnice, ale postačí nová kapacitní silnice I. třídy, kterou silničáři začali nazývat zkratkou S43, potažmo I/43. To však může být značně matoucí kvůli dnes existující silnici I. třídy číslo 43 (I/43) mezi Brnem a Svitavami. A aby těch označení nebylo málo, ŘSD podle letos v dubnu vydaného dokumentu „Kategorizace dálnic a silnic I. třídy do roku 2050“ plánuje změnit číslo chystané kapacitní silnice na I/73. |
