Letošní podmínky pro pozorování Perseid by měly být jedny z nejlepších za poslední roky.
PerseidyPrvní zmínky pocházejí z 3. století našeho letopočtu v souvislosti s umučením svatého Vavřince. Odtud také název slzy sv. Vavřince. V roce 1866 je pak jako astronomický jev popsal italský astronom Giovanni Schiaparelli, který objevil přímou souvislost meteorů s kometami a určil, že původcem Perseid je materiál z konkrétní komety objevené o čtyři roky dříve. Pevné částice má na svědomí kometa Swift-Tuttle. Kometa obíhá kolem Slunce po eliptické dráze jednou za zhruba 133,3 roku. Naposledy se ke Slunci vrátila v prosinci 1992 a příště nás navštíví v létě roku 2126. |
„Podmínky jsou letos ideální, na obloze bude Měsíc ve fázi úzkého srpku, který v noci maxima zapadá ještě zvečera a nebude rušit svým svitem. Bude tedy možné spatřit i nejslabší meteory. Na jejich pozorování je ale třeba být desítky až stovky kilometrů daleko od velkých měst,“ potvrzuje astronom Petr Horálek.
Také předpověď počasí na noc ze čtvrtka na pátek je příznivá. Český hydrometeorologický ústav hlásí na většině území jasno až polojasno, k ránu se pak mohou tvořit mlhy. Je však třeba se dobře obléci, teploty mohou klesnou až k jedenácti stupňům, což při sledování oblohy bez pohybu může přinést pocit chladu.
„Frekvence meteorů pozvolna stoupá a v průběhu noci maxima uvidíme na bezměsíčné obloze mimo města zejména mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní až 80 meteorů za hodinu,“ uvedl v tiskové zprávě Horálek. Až dvacítka z nich pak podle něj může být opravdu jasná.
Pokud budete chtít vidět co nejvíce meteorů, najděte si místo, kde je vidět co největší část oblohy a v okolí není žádný světelný smog, tedy světelné zdroje, které vyzařují světlo do okolí, především směrem k nebi. Využít můžete také některou z oblastí tmavé oblohy. Jsou to Jizerská oblast tmavé oblohy, Beskydská oblast tmavé oblohy, Manětinská oblast tmavé oblohy a Podyjská oblast tmavé oblohy . Meteory budou vidět prakticky po celém nebi, proto je potřeba co nejširší výhled, optimálně při ležení na zádech.
Ke společnému sledování s komentářem se zase můžete obrátit na některou z hvězdáren. Uskuteční se například v areálu hvězdárny ve středočeském Ondřejově na tamní „radarové“ louce nebo ve Štefánikově hvězdárně na pražském Petříně. Těsně po maximu, v sobotu 14. srpna, se koná i tradiční akce Den a noc na Jizerce, jejíž součástí bude také pohled na noční nebe. Pokud pozorování v těchto termínech nestihnete, nezoufejte, Perseidy jsou vidět od 17. července do 24. srpna. Ale už ne v takové intenzitě.
Radiant, neboli místo na obloze, z něhož je možné vidět meteoroidy daného meteorického roje.
„Pozorovat můžete každou jasnou noc v okolí maxima. Nejvíce meteorů padá nad ránem, kdy je radiant, místo odkud zdánlivě vylétají, nejvýše. Jde o oblast v horní části Persea poblíž souhvězdí Kasiopea (známé svým tvarem dvojitého vé). Pokud není meteor rychlý, nebo neletí jakoby od Persea, nejde o Perseidu. Může jít i o náhodně padající jiný meteor, nebo příslušníka jiného meteorického roje,“ radí Martin Gembec z portálu Astro.cz.
Meteorické částice, zvané meteoroidy Perseid, vstupují do atmosféry dost velkou rychlostí (kolem 60 km/s), začínají zářit ve výšce asi 120 km nad Zemí a zhasínají o několik desítek kilometrů níž. Vlétají přitom do atmosféry z jednoho směru, neboť pocházejí ze stejného zdroje. Název meteorického roje Perseid je tak odvozen od místa v souhvězdí, z něhož meteory vlivem perspektivy zdánlivě vylétají (z horní severozápadní poloviny souhvězdí Persea).
„Při fotografování pozor na družice, kterých je nyní vidět velké množství (např. vláčky Starlink). Pokud fotografujete, sledujte své fotografované pole i očima. Pokud zde meteor spatříte, máte jistotu. Navíc družice by v sekvenci snímků mohla být vidět i na sousedních snímcích. Jasná Perseida má typicky zelený začátek stopy a červenobílý konec,“ vysvětluje Gembec.
Optimální je fotografický přístroj se širokoúhlým objektivem, který zabere co největší část oblohy. Nastavte co nejdelší expozici a vysokou citlivost, ostření na nekonečno. Pokud máte možnost dálkového spuštění spouště, využijte jej.
12. srpna 2016 |
Oceněný snímek Perseid
Záběry Perseid se na začátku tohoto týdne dostaly i do výběru mezinárodního astronomického snímku dne APOD, který je podporován americkou NASA.
Koláž označená Perseus a ztracené meteory byla vybrána do astronomického snímku dne APOD
Obrázek pojmenovaný „Perseus and Lost Meteors“ (v překladu Perseus a ztracené meteory) vznikl jako kompozice z fotografií pořízených v srpnu minulého roku na dvou místech s různou mírou světelného znečištění. Jeho autory jsou slovenský astrofotograf a popularizátor astronomie Tomáš Slovinský a český astrofotograf Petr Horálek z Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě.
Tomáš Slovinský pořídil záběry meteorů u Runiny v Parku tmavej oblohy Poloniny, zatímco Petr Horálek snímal meteory nad Sečskou přehradou. Následné úpravy a výsledná kompozice zabraly asi stovky hodin práce.
Vedle zajímavého výsledku je na snímku také vidět, jak se projevilo světelné znečištění, neboli světelný smog. Zatímco záběry ze Slovenska vznikly v oblasti, která se pyšní druhým stupněm na Bortleho stupnici tmavého nebe, u Sečské přehrady je tato hodnota na čtvrtém stupni. Zmíněná Bortleho stupnice udává úroveň světelného znečištění od 1 do 9, kde je stupeň 9 nejhorší.
„Rozdíl mezi těmito dvěma místy je přitom až 1 000 hvězd, o které je sečská obloha ochuzena oproti té na Runině. A nejen to. Tomáš Slovinský mohl zpozorovat až o třetinu více meteorů, které na přesvětlené sečské obloze zanikly. Světelné znečištění tedy velmi výrazně okrádá pozorovatele blíže k městům o krásu tmavé hvězdné oblohy a bohatý meteorický roj Perseidy. Oba fotografové přitom snímali stejnou technikou přibližně stejný celkový čas a obrazy zpracovávali identickými (dopředu domluvenými) technikami,“ píše se tiskové zprávě ke snímku.
