NASA bude zkoumat drsnou Venuši, v minulosti byla pohřebištěm sond

Americká vesmírná agentura NASA se chce do konce tohoto desetiletí znovu zkusit prozkoumat atmosféru i povrch planety Venuše. Kvůli nepříznivým podmínkám zatím nemohly žádné sondy na jejím povrchu pracovat dále než desítky minut. Venuše přitom mohla být v minulosti obyvatelná.

NASA plánuje dvě vědecké mise s cílem studovat atmosféru a povrch planety Venuše, ale bez toho, aby na planetě přistála. Vše by se mělo stihnout tak, aby se sondy mohly dostat k druhé planetě Sluneční soustavy mezi lety 2028 a 2030. Pokud se tyto plány opravdu uskuteční, pak by se NASA k naší sousední planetě dostala zpět poprvé od roku 1990, kdy k ní dorazila sonda Magellan, která ji zkoumala z oběžné dráhy několik let.

NASA @NASA

In today's #StateOfNASA address, we announced two new @NASASolarSystem missions to study the planet Venus, which we haven't visited in over 30 years! DAVINCI+ will analyze Venus’ atmosphere, and VERITAS will map Venus’ surface. https://t.co/yC5Etbpgb8

2. června 2021 v 21:42, příspěvek archivován: 3. června 2021 v 10:02

oblíbit retweet odpovědět

Cílem letů, které jsou součástí programu NASA Discovery, je pochopit, jak se z Venuše stal „svět připomínající peklo“, ačkoli se toto vesmírné těleso v různých ohledech podobá Zemi. NASA uvádí, že Venuše mohla být kdysi první obyvatelnou planetou Sluneční soustavy, s oceánem a klimatem podobným Zemi.

První mise má označení DAVINCI+ a jejím hlavním cílem je přinést nové poznatky o složení atmosféry. Díky těmto údajům bychom mohli možná pochopit, jak Venuše vznikla a jak se vyvíjela, a také zjistit, zda planeta někdy měla oceán. Mise se skládá ze sestupné sféry, která se bude nořit do husté atmosféry planety a provádět přesná měření vzácných plynů a dalších prvků. 

Dalším cílem je mapovat povrch planety ve vysokém rozlišením a sledovat unikátní geologické útvary na Venuši, známé jako „tesserae“, které mohou být srovnatelné se zemskými kontinenty, což naznačuje, že na Venuši existuje desková tektonika. Speciální spektrometr s označením CUVIS (Compact Ultraviolet to Visible Imaging Spectrometer) pak zkusí částečně odhalit tajemství, co v atmosféře Venuše pohlcuje asi polovinu veškerého ultrafialového záření, které na Venuši dopadá. 

„Je ohromující, jak málo toho o Venuši víme, ale výsledky těchto misí nám v součtu odhalí příběh planety od mraků na jejím nebi přes sopky na jejím povrchu až po úplný spodek a její samotné jádro,“ řekl o chystaných misích vědec NASA Tom Wagner. „Bude to, jako bychom tu planetu znovu objevili,“ dodal.

Druhá mise s označením VERITAS (Venus Emissivity, Radio Science, InSAR, Topography, and Spectroscopy) pak bude mít za primární úkol zmapovat povrch planety pomocí radaru a vytvořit její trojrozměrnou topografii. To pomůže s následným popisem geologické historie planety a mohlo by vést k pochopení odlišného vývoje této planety od Země. Pomocí sledování infračerveného záření pak bude VERITAS zkoumat typ hornin, který je z velké části neznámý, a hledat aktivní sopky, které uvolňují do atmosféry vodní páru. 

Obě iniciativy mají samostatné rozpočty okolo pěti set milionů dolarů (přes deset miliard korun).

„Doufáme, že tyto mise prohloubí naše chápání vývoje Země a toho, proč je dnes obyvatelná, zatímco jiné planety naší Sluneční soustavy nejsou,“ řekl při středeční tiskové konferenci šéf NASA Bill Nelson.

Vzducholodě nad Marsem

Jak přesně budou obě mise vypadat, zatím není zcela jasné, ale je jisté, že se nevyužijí studie z roku 2015, kdy chtěla NASA nechat v atmosféře Venuše vznášet speciální vzducholodě a balóny, na nichž by později mohli pracovat astronauti. 

V plánu bylo nejdřív vypustit do výšek okolo 50 kilometrů automat, od něhož se odpojí schránka se vzducholodí a nafoukne se héliem do délky 31 metrů. Teprve po důkladném odzkoušení této techniky tam zamíří astronauti. Ve zvolené výšce je atmosférický tlak jako u hladiny oceánu na Zemi a horko o něco větší než na Sahaře.

14. ledna 2015

I když se to zdá futuristické, balóny již nad povrchem Venuše byly. „Když letěly sovětské sondy Vega 1 a Vega 2 v červnu 1985 na průzkum Halleyovy komety okolo Venuše, vysadily tam balony. Projekt vymyslel profesor Jacques Blamont z francouzského Národního centra kosmického výzkumu CNES. Balony plněné héliem měly průměr 3,5 metru, přeletěly v mracích ve výši 54 kilometrů z noční na denní stranu, přičemž urazily trasu přes 10 tisíc kilometrů. Cestou monitorovaly teplotu, tlak, sílu větru, osvětlení a sílu mraků,“ uvedl pro Technet.cz před lety Petr Lála, který dlouhá léta pracoval jako zástupce vedoucího kanceláře OSN pro vesmír.

Poslední mise určená přímo ke zkoumání Venuše byla zahájena v roce 2005, kdy k planetě dorazila sonda Venus Express vyslaná Evropskou kosmickou agenturou. Ta ukončila svou činnost v roce 2014, kdy ji došlo palivo. Historii prvních pokusů o zkoumání Venuše jsme popsali zde.

3. června 2021