Sobota 31. července 2021, svátek má Ignác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 31. července 2021 Ignác

Mimozemský život najdeme nejspíše jinde než na Marsu, myslí si odborník

  12:00aktualizováno  17. května 10:59
Letos k Marsu dorazila hned trojice sond, které mají tuto planetu zkoumat nejen z vesmíru. Dvě z nich vyslaly na povrch i robotickou laboratoř. Na otázky, co se právě na Marsu děje a jaká tajemství nám může tato zajímavá planeta ještě odkrýt, v Rozstřelu odpověděl odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy Jan Spratek.

Po letech relativního klidu se Mars dostal do hledáčku médií hlavního proudu po celém světě. Mohou za to především úspěchy tří sond, které v únoru k této planetě dorazily. Ty zastupují opravdu široké spektrum států od Číny přes Spojené arabské emiráty až po Spojené státy.

Úspěšným pokusem o přistání čínské robotické laboratoře o tomto víkendu, se akčnější fáze završila. Nyní nastává mravenčí práce, která může přinést překvapivé poznatky o Marsu a má pomoci najít prostředky nebo vylepšit technologie, které budou sloužit lidem, kteří se k Marsu v tomto desetiletí mají vydat.

„V dnešní době jde především o posunutí vědeckých poznání, ale lze použít věděcký aspekt, aby se prosadili geopolitické cíle,“ říká Jan Spratek z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy na úvod Rozstřelu. Odpovídal na otázku moderátora Vladimíra Vokála, zda je souboj o vesmír stále geopolitickým bojem.

Host Rozstřelu Jan Spratek odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy

Mimozemský život najdeme nejspíše jinde než na Marsu, myslí si odborník

Spojené státy jsou možná vyspělejší v kosmických technologií, ale o Číně toho mnoho nevíme. Čínské technologie jsou podobné těm ruským technologiím, které jsou zhruba 20 let staré, myslí si odborník a popularizátor například o budované Čínské vesmírné stanici.

Jak se přistává na Marsu

Základem letu k Marsu je využít tzv startovací okno. „To je období kdy je nejvhodnější pozice k odletu na Mars...soundu můžeme vyslat i nyní, ale bylo by to příliš nákladné, kvůli spotřebě paliva,“ vysvětlil Spratek.

K samotnému přistání robotických laboratoří na Marsu pak existují dva scénáře.  „Na Mars velice často letíte napřímo, jako například rover Perseverance, který se rovnou po příletu zanořil do atmosféry a přistál,“ řekl Jan Spratek

Čína zvolila jiný přístup, když nejdříve svou sondu zakotvila na orbitě a posléze vyslala přistávací modul s roverem. „Rychlost přistání tak byla asi třetinová,“ popisuje jeden z hlavních rozdílů.

Také Evropa se chystá na Mars vyslat své robotické vozítko, ale loňské startovací okno kvůli pandemii nestihla. Evropské sonda bude unikátní i v tom, že bude mít na svém palubě rekordní vrták.

 „Bude to největší vrták na Marsu, jaký tam kdy nějaký rover dovezl. I současné vozítko Perseverance má vrták s délkou pár centimetrů. Evropský rover Rosalind Franklin, pokud se mu podaří přistát, tak bude schopen odebrat vzorky z až dvoumetrové hloubky,“ popisuje budoucí misi odborník z planetária hl.m. Prahy.

Život na Marsu patrně nenajdeme

Astrobiologové říkají, že je výrazně pravděpodobnější, že najdeme na Marsu život, který tam byl, než ten, který tam je. „Tedy že budeme schopni najít nějaké velmi malé fosilie, než že bychom se prokopali do nějaké hloubky a tam našli nějakého broučka, který se tam dokázal schovat před radiací a extrémními výkyvy teplot z povrchu a žije v nějakém ložisku podzemní vody,“ říká Jan Spratek.

Voda sice na Marsu je, ale je podle hosta Rozstřelu plná chloritanů, tedy je to tzv. solanka, která dokáže vydržet tekutá i ve velkých mrazech. Potvrdil to i letošní objev marsovského satelitu Mars Express, který v oblasti jižního pólu nalezl dvě jezera.

„Pravděpodobnost nalezení byť bývalého života na Marsu je i tak velice malá a měli bychom se porozhlédnout někde jinde,“ myslí si odborník. Těmi jinými oblastmi Sluneční soustavy myslí především měsíce planet, jako je Jupiter nebo Saturn. V hledáčku jsou především vodní světy Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu, oba jsou si velice podobné a tekutá voda se na nich nachází pod zmrzlou ledovou krustou.

Mars není příznivé místo pro život

Mars je před všechny své přednosti nehostinný. Pokud bychom jej měli osídlit, museli bychom se vyrovnat s řadou nepříznivých podmínek, počínaje gravitací, která je třetinová a mohla by tak mít neblahý vliv na naše svalstvo. „Je dostatečná na to, aby svaly byly pod zátěží a nemusely by tak atrofovat, jako například na Mezinárodní vesmírné stanici,“ vysvětluje odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy.

Horší by to bylo, pokud bychom chtěli pěstovat nějaké plodiny. Půda je tak nehostinná, že by jakoukoliv vegetaci zabila. „Naše vegetace, naše flóra, jak ji známe, jako například brambory, by tam asi nepřežily,“ potvrzuje Jan Spratek.

Také vzduch je tam nedýchatelný a je velice řídký. „Hustota vzduchu je na Marsu tak nízká, že by vás i tamní uragán s rychlostí kolem 200 km/h jen ofoukl,“ říká host Rozstřelu. Atmosféra je na Marsu asi setinová, co týká hustoty, to odpovídá a asi 30 kilometrům nad povrchem Země.

Naopak problém by neměla být energie. I když by se teoreticky daly využít větrné elektrárny, je mnohem pravděpodobnější využití jiných zdrojů. Mars je ještě relativně blízko Slunci, takže tam dobře fungují naše solární panely, ale využít se dají také jaderné zdroje, oba tyto přístupy využívají současná marsovská vozítka. „Americké rovery Curiosity a Perseverance využívají radioizotopové generátory, které mají na své zadní části,“ připomíná Jan Spratek.

A kdy se vůbec první lidé na Mars dostanou? Odborný pracovník Hvězdárny a planetária hl.m. Prahy si myslí, že v tom bude mít prsty Elon Musk, respektive jeho společnost SpaceX. „Elon Musk říká, že by rád umřel na Marsu, ale ne při pokusu o přistání,“ glosuje host Rozstřelu.

„Začínám si pomaličku ale jistě myslet, že by SpaceX možná mohla být první institucí obecně, která na Marsu přistane a pravděpodobně nějaký její spolupracovník bude prvním člověkem na Marsu,“ doplňuje Jan Spratek.

V Rozstřelu padly ještě další otázky a odpovědi, například na téma nalezení inteligentního života ve vesmíru, o cílech různých států při průzkumu Marsu a o tom, jak souvisí živé bytosti a chemické složení vesmíru. 

Autor:
  • Nejčtenější

Setkání, která se nekonala. Olympioniky přenáší do studia šikovný trik

V přenosech olympijských studií kanálů Eurosport se střídá jedna sportovní hvězda za druhou, přitom fyzicky od sebe...

Událost vyhubivší dinosaury, přichází průměrně jednou za 500 milionů let

Nové poznatky o kosmickém zabijákovi dinosaurů ukazují, že to byl temný kosmický tulák. Na zkoumání jeho původu se...

První oceánský kabel měl dráty tak dlouhé, že by nás spojily s Měsícem

V létě roku 1866 byl po několika neúspěšných pokusech položen na dno Atlantiku první dlouhodobě fungující telegrafní...

Odstartoval v pořádku, nyní však Rusové řeší problém nového modulu pro ISS

Start nového modulu Nauka (česky Věda) pro ruskou část Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS) proběhl podle plánů, později...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh nejslavnější vzducholodě. Před 90 lety byla na arktické expedici

Vzducholoď LZ 127 Graf Zeppelin má na kontě několik položek ve fiktivní tabulce nejvýznamnějších úspěchů v historii...

KOMENTÁŘ: Cesta do elektromobilního pekla. Auta přinášejí víc problémů než výhod

Premium Nová doba elektromobilní nás vrátí o půlstoletí zpátky: auto bude luxus, mobilita taky a draze to zaplatíme všichni. I...

Mlčeti zlato. Profesionální vyjednavač vysvětluje, jak jednat s dětmi či šéfem

Premium Každý člověk vyjednává v průměru pětkrát za den. Doma s partnerem, s dětmi, v práci se šéfem, s podřízenými. Radim...

Český vlk z Wall Street jde k soudu. Hlavní roli v kauze Via Chem má miliardář Sisák

Premium Schyluje se k dlouho očekávané soudní bitvě, v níž je hlavní postavou známý český finančník a miliardář Petr Sisák...

  • Další z rubriky

KOMENTÁŘ: Kosmické závody stárnoucích boháčů

Premium Kosmické lety se v neděli vrátily ke kořenům létání. Je to podobné jako v samotných počátcích aviatiky, kdy létající...

Planetárium Praha odhalilo unikátní maketu raketoplánu Atlantis

V Praze bude od 22. července možné vidět a prozkoumat světový unikát v podobě modelu přední části raketoplánu Atlantis...

Mezinárodní vesmírná stanice se rozšířila o ruskou laboratoř Nauka

Víceúčelový laboratorní modul nazvaný Nauka byl úspěšně připojen k Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Z kosmodromu...

Opravdová vesmírná turistika začala. Bezos s hosty strávili minuty v kosmu

O něco málo více než deset minut trvala celá cesta od startu do přistání pro čtyři vesmírné turisty, kteří se v úterý...

Dabéři Naked Attraction: Byli jsme v šoku, že něco takového může vůbec existovat

Nahota je televizní evergreen a stále dokáže diváky přikovat u obrazovek. Počátkem devadesátých let to bylo Tutti...

Britney Spears se ukázala nahoře bez. Prý na protest proti otci

Britney Spears (39), která s otcem bojuje u soudu kvůli opatrovnictví a správě jejího majetku, zveřejnila na sociálních...

Ostych a stud před kolegy jsou ztracená energie, míní Vica Kerekes

Slovenská herečka maďarského původu Vica Kerekes (40) přijala nabídku režiséra Tomáše Svobody a zahraje si v jeho...

Neteř princezny Diany se vdala. Vzala si o 32 let staršího miliardáře

Lady Kitty Spencerová (30) se vdala. Neteř princezny Diany si vzala jihoafrického módního magnáta Michaela Lewise (62)....

Zemřel herec Vladimír Marek, roky bojoval s rakovinou

V nedožitých 70 letech zemřel ve čtvrtek divadelní, muzikálový i televizní herec Vladimír Marek. Podle Blesk.cz se od...