Zatímco v Číně se papírovými penězi, i když šlo spíš o jakési dlužní úpisy, platilo již kolem roku 900, Evropa si na první papírovou bankovku musela počkat až do léta roku 1661. Jako první ji vydala švédská banka Stockholms Banco a vypadala jako umělecky zdobený diplom.
Její vydání vyvolala skutečnost, že rok předtím začali Švédi razit nové mince nižší hmotnosti, než byly ty staré.
„Mnoho vkladatelů chtělo zpět své staré, těžší mince, protože měly vyšší hodnotu kovu. Zájem byl tak velký, že tehdejší ředitel Stockholms Banco Johan Palmstruch (holandský finančník lotyšského původu, pozn. red.) se souhlasem královské rodiny začal vydávat certifikát, kterým se banka zavázala vyplatit proti jeho předložení majiteli určený počet mincí,“ uvádí v textu o své historii Sveriges Riksbank, švédská centrální banka.
Dobropis (Kreditivsedlar) opatřený osmi podpisy zástupců banky se stal u lidí velmi rychle populární, protože bylo samozřejmě pohodlnější nosit s sebou kus papíru než nějaký měšec s mincemi. S požehnáním banky se proto začalo mezi lidmi tímto certifikátem platit a stal se tak de facto první papírovou bankovkou v Evropě. „Zájem byl tak velký, že banka tiskla stále víc těchto certifikátů, což však vedlo k poklesu jejich hodnoty – čili jevu, který dnes známe pod pojmem inflace,“ vysvětluje Sveriges Riksbank.
Během dvou let proto bankovka ztratila u Švédů důvěru. Ve velkém požadovali proplacení certifikátů, k čemuž však Stockholms Banco neměla dost stříbra. Švédská rada, tedy tehdejší vláda, v roce 1664 rozhodla, že bankovka bude stažena a lidem musí být její hodnota v mincích proplacena. Zdaleka ne ve všech případech k tomu skutečně došlo, proto se řada lidí dostala do finančních problémů.
Cenu nejvyšší za to měl zaplatit zmiňovaný ředitel banky Johan Palmstruch, který byl v roce 1668 za špatné hospodaření banky odsouzen k trestu smrti. Vykonání hrdelního rozsudku se však vyhnul, zůstal ve vězení jen dva roky a následujícího roku zemřel.
České trable
Po vzniku samostatné republiky chtěli mít občané i vlastní peníze. Československá měna byla vydána 15. dubna 1919. První emise národních platidel zahrnovala nominální hodnoty 1 Kč, 5 Kč, 10 Kč, 20 Kč, 50 Kč, 100 Kč, 500 Kč, 1 000 Kč a 5 000 Kč. Návrhy papírových státovek provázel velký shon, proto se tiskly v různých tiskárnách a byly zadány různým výtvarníkům.
Světoznámý Alfons Mucha je autorem naší první desetikoruny, dvacetikoruny, stokoruny a pětisetkoruny. Ostatní peníze byly navrženy tiskárnou, která dané platidlo měla na starosti.
Kvůli nedostatečnému technickému vybavení některých tiskařských firem se státovky tiskly i mimo československý stát, a to v Rakousku a v USA. Většina peněz byla tištěna knihtiskem, pouze tisícikoruna pochází z Ameriky, kde díky hlubotisku získala řadu ochranných prvků.
Kvalita u nás tištěných státovek nebyla tak vysoká, takřka okamžitě došlo k jejich padělání. Nekvalitní vydání prvních československých peněz nahradila druhá emise, která přišla v roce 1920 a byla završena 1924.
Československá stokoruna z roku 1961
