Během krizí se to děje běžně. Jenže zatímco po té finanční v roce 2008 tenhle efekt vcelku rychle odezněl, nyní objemy hotovosti z vyšších úrovní neklesají. Naopak, růst oběživa nadále pokračuje.
Objem hotovosti v oběhu loni stoupl meziročně o rekordních 66 miliard na 712 miliard korun. Bezprostředně po Vánocích, kdy množství oběživa mezi lidmi vždy klesá, se i letos ve statistikách projevil nepatrný pokles, v posledních měsících však přibývá každý měsíc v průměru kolem pěti miliard korun v oběhu. Lidé mají v peněžence, ve štrozoku či v sejfu o desítky miliard korun více, než by odpovídalo standardnímu „nekrizovému“ vývoji.
A to vše v situaci, kdy se ve zvýšené míře nakupovalo online a kdy obchody (které vláda nezavřela) nabádaly k bezhotovostnímu placení. „Enormní nárůst se dá vysvětlit tím, že jsme se potýkali se situací, která byla nová. Nikdo nevěděl, co očekávat. Lidé se zkrátka báli a hromadili hotovost pro případ nejhoršího,“ říká gestor Komise České bankovní asociace pro platební styk Tomáš Hládek.
Tomu, že lidé chtěli prostě doma mít hotovost – pro jistotu v nejisté době – napovídá i to, že vzrostl hlavně zájem o dvoutisícovky. Celkem 46 procent hodnoty oběživa tvořily právě bankovky s hodnotou 2 000 korun. Z celkového počtu 523 milionů kusů bankovek jich na téměř třetině je právě podobizna operní pěvkyně Emy Destinnové.
Hotovost jako svoboda
Dá se však spekulovat i o dalších důvodech loňského i aktuálního nárůstu hotovosti. V mnoha oborech, kde se dřív dodávalo „na fakturu“, chtěli dodavatelé kvůli možné zhoršené platební morálce rovnou zaplatit – a to hned na ruku, tedy raději hotově. Některé služby také v dobách lockdownů neoficiálně fungovaly, z pochopitelných důvodů se ale platilo jen cash. A svou roli patrně sehrálo i pozastavení EET a zrušení stropu ve výši 270 tisíc korun na hotovostní platby během krizového stavu.
Postoj k existenci hotovosti se během loňska radikálně proměnil. Podle průzkumu, který provádí Ipsos pro ČBA, by dvě třetiny populace vnímaly případné zrušení hotovosti jako omezení svobody. Ve srovnání s loňskem je to dvojnásobek respondentů. „Řekli nám to i ti, kteří nejčastěji platí bezhotovostně. Chtějí mít stále možnost platit fyzickými penězi, nechtějí se hotovosti zříci,“ říká specialista agentury Ipsos na finanční trh Michal Straka.
Lidé po covidu vnímají jinak hodnotu svobody a existenci hotovosti berou za její součást. „Jsou na to nyní zkrátka citlivější než v době, kdy jim práva, alespoň z jejich pohledu, upírána nebyla. Z hlediska sociodemografie jde nejčastěji o lidi ve věku 36 až 44 let,“ říká Straka. Projevila se i určitá „alergie“ na všudypřítomný online svět. „Hotovost se stala symbolem normálnější doby,“ dodává Straka.
Důvodu, proč lidé hromadí hotovost doma, je více. „V případě větších úspor je motivací hlavně flexibilita za účelem rychlé investice do nemovitostí či jiné výhodné komodity. V případě menších částek se většinou jedná o pojistku pro případ náhlé události. Cílem je však většinou flexibilita v dostupnosti hotovosti,“ říká ředitelka společnosti KRUK Česká a Slovenská republika Jaroslava Palendalová.
Kolik bankovek objednat?
Množství oběživa roste s tím, jak roste celkové množství peněz v ekonomice. „Pokud se podíváme růstu peněžní zásoby pod pokličku, zjistíme, že bezhotovostní peníze nejenže tvoří většinu peněz, ale zároveň jejich množství roste u nás daleko rychleji než množství oběživa. Nárůst množství peněz je přirozený, protože existuje inflace. A inflace existuje, protože jsme všichni psychicky nastaveni na růst,“ říká hlavní ekonom Moneta Money Bank Petr Gapko.
Bojím se, že papírové peníze v Česku skončí do pěti let, říká ekonom |
Přesto je v některých případech hotovost nezbytná. „Třeba tam, kde dobře nefunguje bezhotovostní tok peněz, například proto, že vdané oblasti není dostatečné pokrytí mobilním signálem pro platební terminály nebo zkrátka proto, že terminálů není v dané oblasti dostatek. Hotovost je taky dobrá pro cestování do méně finančně vyspělých oblastí nebo například jako záloha pro případ, že bezhotovostní styk bude mít krátkodobý výpadek,“ dodává Gapko.
Pro ČNB jsou nicméně trendy, jak moc Češi využívají hotovost, důležité. Náklady na tisk bankovek a ražbu mincí se podle výroční zprávy instituce pohybují každý rok kolem půl miliardy korun.
„Co se týká nákladů navíc na zajištění rekordní výše peněžního oběhu, zatím žádné nevznikly vzhledem k tomu, že ČNB využívala již dříve vyrobenou hotovost,“ říká mluvčí ČNB Petra Vodstrčilová.
Výroba peněz – nových bankovek a mincí – podle ní souvisí z větší části s opotřebením oběživa a obměnou a jen v menší míře s růstem ekonomiky. Oběživo má s růstem HDP jen částečnou korelaci.
„Projekce budoucího vývoje ekonomiky se samozřejmě částečně promítá do plánování ČNB ohledně výroby nových bankovek a mincí, není ale hlavní vstupní proměnnou. Tou je nutnost nahradit opotřebené bankovky a mince novými. Například v poslední době šlo zhruba 80 procent nově vyrobených bankovek na obměnu hotovosti a jen 20 procent bychom přisoudili růstu ekonomiky,“ vysvětluje Vodstrčilová.
