Belgický Quick-Step se tváří jako továrna na vítězství. Továrna na velké triumfy, na nezapomenutelná cyklistická dramata, nádherné příběhy.
A aby to bylo fér, zaslouženě.
V loňské zkrácené sezoně slavili 39krát. O rok dříve 64krát, předtím 72krát. V letech předchozích to bylo podobné. Jako tým vítězí mnohem častěji než kterákoliv jiná worldtourová stáj. Tak to prostě je, statistika je neúprosná.
Za těmi čísly ale stojí i neúnavná práce pár chlapů, o kterých se nepíše. Za každým triumfem Juliana Alaphilippa, Zdeňka Štybara nebo letos na Tour Marka Cavendishe, který v pátek v Carcassonne psal historii, se skrývá i neúnavná práce Tima Declercqa.
Někdy musí Declercq jezdit v grupetu. To když má na starost v horských etapách pomáhat sprinterům, jako na Tour Marku Cavendishovi. Musí se postarat, aby stihl limit, takže mu udává tempo do kopce, tahá ho po rovinách.
