Psal se 5. červenec roku 1975.
Třicetiletý Eddy Merckx tehdy vyhrál 37kilometrovou časovku z Fleurance do Auch před Bernardem Thévenetem, Felicem Gimondim nebo Luisem Ocaňou.
Byl to triumf s číslem 34 a málokdo tehdy čekal, že bude definitivně posledním.
„Ani já ne. Pořád jsem si připadal mezi ostatními silný. Pořád jsem byl schopen jet o vítězství v etapě, ale vyhrát už jsem nikdy nedokázal,“ popisoval sám Kanibal.
Ve zbývajícím průběhu Tour ještě sedmkrát v etapách dojel mezi elitní sedmičkou, dvakrát skončil druhý, ale dalšího triumfu se nedočkal.
A tak rekord v počtu vítězných etap zůstal na čísle 34.
Tak dlouho se k němu nikdo nedokázal přiblížit. Bernard Hinault se dostal na číslo 28, ale tam i pro něj cesta za rekordem skončila.
Cavendish do třetice. Brit vyhrál na Tour další etapu a klepe na Merckxe |
Mark Cavendish se před pěti lety dostal na číslo 30. Tehdy se zdálo, že má Merckxův rekord na dosah. Jenže přišlo nešťastné období trápícího se sprintera z ostrova Man.
Až letos je prolomeno!
V úterý ve Valence dokonal vítězný hattrick na této Tour a k Merckxově rekordu mu chybí jediná výhra.
„Euro si pro sebe pochopitelně krade novinové titulky. Ale to, co předvádí Mark Cavendish na Tour, to je podobně silný příběh,“ napsal na Twitter Brian Moore, bývalý anglický reprezentant v ragby a současný komentátor BBC.
V jeho návrat jsem nevěřil
„Upřímně, v jeho návrat už jsem nevěřil. Ale zázraky se občas dějí i v cyklistice a tohle je jeden z nich. Pokud to dokáže a můj rekord překoná, zaslouží si to. Je to fantastický a zábavný kluk, a teď je navíc v týmu s úžasnou atmosférou. To mu pomáhá,“ říká bájný Merckx.
Pomáhá mu taky to, že zapomněl na všechny ty pochybnosti, které ho v posledních letech drtily. Zapomněl na svůj pokročilý věk, ve kterém mnoho sprinterů vítězit nedokáže. Zapomněl na své mladší a možná o něco výbušnější konkurenty.
„Je úžasné, kolik lidí mě podporuje, ať už na dálku, nebo přímo tady na místě francouzské publikum. Jsem rád, že můžu lidi inspirovat, že jim můžu dodávat naději. Že jim můžu ukázat, že podobný návrat je možný, ať se to zdá jakkoliv neuvěřitelné. I když si myslíte, že už je konec, pořád se ještě můžete vrátit. To je ta nejcennější věc, kterou si z letošní Tour odvezu,“ říkal Cavendish na úterní tiskové konferenci ve Valence.
Cavendish se raduje v cíli desáté etapy Tour de France 2021.
Mohl by si toho odvézt ale daleko víc.
Vždyť takhle úžasně sehranou koncovku etapy, to snad dokáže jen Quick-Step.
Premiové čtení k Tour de France |
V průběhu dne se v úterý snažili v menších kopcích Cavendishe nachytat BikeExchange s Michaelem Matthewsem. Podobně jako v roce 2015, kdy se jelo do Valence a peloton se Brita zbavil, následně triumfoval André Greipel.
„A já si to pamatoval, byl jsem na to připravený. Museli něco zkusit, ale přišlo mi, že se tím pokusem úplně vyšťavili. Michael (Matthews) pak měl v závěru k ruce jediného kluka,“ popisoval Cavendish.
Zato on měl k ruce celou letku, proto to byl tak mistrovský kousek.
Nejprve Tim Declerq s Driesem Devenynsem drželi skupinu uprchlíků v přijatelné vzdálenosti, protáhli Cavendishe i neklasifikovaným stoupáním 35 kilometrů před cílem.
Pak přišla chvíle pětičlenného sehraného vlaku belgické stáje.
„Prosím, nahrajte někdo posledních 10 kilometrů dnešní etapy a dejte to na Youtube jako návod, jak připravit hromadný dojezd. Perfektně sehráno ze strany Quick-Stepu,“ psal na Twitter odborný server La Flamme Rouge.
Julian Alaphilippe, Kasper Asgreen, Davide Ballerini, Mattia Cattaneo a Michael Morkov připravili Cavendishovi fenomenální pozici. Morkov zeleného muže vypustil vpřed až nějakých 150 metrů před cílem.
„Zkoušel jsem se přes něj ještě dostat, ale byl vážně silný protivítr a ten náskok už jsem nedokázal smazat. Ale nehledám výmluvy, byl rychlejší. Byl jsem tam, kde chce být každý na této Tour – za vlakem Quick-Stepu, stejně to nestačilo,“ kroutil hlavou druhý Wout van Aert.
Nestačilo, protože Quick-Step to sehrál naprosto dokonale.
Do Paříže v zeleném? Nezájem
„Olala,“ zaznělo v tiskovém centru, když 36letý Brit projel cílem už potřetí s rukama nad hlavou.
Když si po deseti minutách sedl k mikrofonu a skrz videokonferenci dostal první otázku, jen se zasmál.
„Víte, tohle byl sprint ze staré školy. Pamatuju si, že když jsem byl malý, pročítal jsem si Bicycling magazine, kde byl návod, jak správně udělat hromadný spurt. Krok po kroku. Dneska to bylo přesně podle toho návodu. Pracují tu na mě vítěz Flander, mistr světa, který jel ve žlutém, Michael Morkov, který pojede na olympiádu vyhrát dráhařský madison, nebo Ballerini, který vyhrál Omloop. A já? Já se jen vezu na posledních 150 kilometrů. Hlavně týmu musím poděkovat,“ povídal.
@MarkCavendish ✨#Proud
— Julian Alaphilippe Officiel (@alafpolak1) July 6, 2021
Congrats guys #TheWolfpack
@GettySport pic.twitter.com/ppIb2amIU5
Na posledních 500 metrech vyvinul v silném protivětru rychlost 61,3 km/h. Stal se nejstarším cyklistou, který dokázal vyhrát tři etapy na jedné Tour. A triumfoval taky ve 27. městě.
Tak schválně Marku, když nebudeme počítat týmové časovky, kolik procent etap jste dokázal na Tour vyhrát?
„To vůbec netuším, musíte říct vy,“ smál se Cavendish.
Je to přesně 17,9 procenta. Šílené číslo.
11. etapa Tour ONLINE |
„Pfff. Hodně z těch triumfů ale vzniklo díky tomu, že mě kluci dostali do podobné pozice. Ale díky, že tyhle statistiky vedete, já se budu snažit dál vítězit,“ říkal v dobrém rozmaru.
Největší šampioni cyklistiky nejsou nikdy spokojení.
Merckx sprintoval doslova pokaždé, když někde mávali vlajkou. Hinault, to byla čistá agresivní energie. Když už měl jeho týmový kolega Greg Lemond vyhrát Tour 1986, musel si to pořádně odpracovat. Roger De Vlaeminck, možná nejlepší klasikář historie, se na tréninku pořád snažil porážet o 20 let mladší cyklisty, i když mu bylo dávno přes 40.
Cavendish je stejný. Pořád chce víc, pořád chce dokazovat, že je nejlepší.
Cavendish se v cíli objímá s parťákem Driesem Devenynsem.
V roce 2008 ho málem nevzali do týmu na Tour. Neměl dostatečně dobrá čísla, jenže to neměl nikdy. Dokonce mu hrozilo, že vypadne z britského vývojového cyklistického programu.
Ale Rolf Aldag v něm něco viděl. Jakousi statečnost, skrytou sílu, schopnost rozhodovat se v okamžiku, proto ho na Tour vzal. Cavendish pak vyhrál čtyři etapy…
Teď něco podobného dokázal znovu. Ze dna se vyškrábal až na vrchol a ještě nějakou dobu tam může zůstat. Jistě, musí zvládnout náročné horské etapy včetně středeční přes Mont Ventoux a pak i ty následující v Pyrenejích. Kromě toho ale ještě čtyři etapy klidně můžou skončit hromadným dojezdem, který může vyhrát.
A on tak kromě rekordu Merckxe může usilovat i o druhý zelený dres kariéry.
„Ale ten mě nezajímá. Zajímají mě etapy a pokud s nimi přijde i zelený dres, bude to jen bonus,“ má jasno.
Mezitím jeho šéf Patrick Lefevere vzpomíná, jak si spolu sedli v červnu na večeři, aby probrali budoucnost.
„Tehdy mi Mark říkal, že by chtěl prodloužit smlouvu o další rok. Teď je ale situace úplně jiná. Představte si, že do Paříže přijede se zeleným dresem a vyhraje tam svou 35. etapu na Tour. Možná mi pak řekne: Tohle mi stačí, šéfe, končím. A já mu bránit nebudu,“ usmívá se Lefevere.
