Mluvčí Nejvyššího státního zastupitelství (NSZ) uvedl, že zastupování nejvyššího státního zástupce v jeho působnosti vyplývá ze zákona o státním zastupitelství a vnitřních organizačních předpisů. Pro vedení instituce podle něj není potřebný žádný akt pověření.
Stříž chce v nejbližším období zajistit především bezproblémový chod instituce. „Po dobu zastupování nemám v úmyslu přijímat žádná zásadní koncepční, organizační ani personální opatření. Řízení NSZ a celé soustavy státního zastupitelství zaměřím na zajištění řádného výkonu působnosti státního zastupitelství,“ uvedl Stříž.
Igor Stříž působí ve veřejné žalobě od roku 1986, nejprve jako právní čekatel, později vyšetřovatel a prokurátor u vojenské prokuratury. Od roku 1996 pracoval na Vrchním státním zastupitelství v Olomouci, v letech 1997 až 2007 byl náměstkem vrchního státního zástupce. Po nástupu Pavla Zemana do funkce nejvyššího státního zástupce v roce 2011 se stal jeho náměstkem.
Střet o Stříže. Vláda nerozhodla, kdo bude nový nejvyšší státní zástupce |
Pavel Zeman stál v čele úřadu od roku 2011. Rezignaci k 30. červnu oznámil v polovině května, mezi důvody zmínil i tlak ze strany ministryně spravedlnosti Benešové. Ministryně jeho slova o tlaku odmítla.
Nový nejvyšší státní zástupce dosud jmenován není. Benešová chtěla, aby Zemanův nástupce převzal úřad kvůli zachování kontinuity hned od 1. července. Stříže navrhla minulý pátek, vláda však při pondělním zasedání návrh neprojednala. Benešová k tomu uvedla, že svůj úkol navrhnout šéfa žalobců splnila a že je nyní na premiérovi, aby návrh na jednání vlády zařadil.
Premiér Andrej Babiš v neděli řekl, že by šéfa žalobců mohla jmenovat až nová vláda po volbách, jak žádá část opozice, druhou možností je pak podle něj to, že vláda akceptuje návrh Benešové. Ve středu premiér uvedl, že návrhem ministryně na jmenování Stříže nejvyšším státním zástupcem se bude vláda zabývat zřejmě 12. července.
