Zvýšení sazeb se po středečním jednání bankovní rady očekávalo. Vyjádření jejich členů z posledních týdnů totiž naznačily, že bude nutné zkrotit růst spotřebitelských cen.
„Centrální bankéře trápí přetrvávající vyšší inflace, která se nad dvouprocentní cílem ČNB již pohybuje po dobu více než dvou let. Déletrvající růst spotřebitelských cen kolem tří procent by totiž mohl prodejce zboží a služeb utvrdit v tom, že mají své ceny zvyšovat právě v tomto rozsahu, a nikoliv o centrální bankou cílená dvě procenta,“ komentoval středeční zvýšení ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Zdroj: ČNB
Květnová makroekonomická prognóza ČNB počítá se zhruba trojím zvýšením sazeb do konce letošního roku.
Podle Jakuba Seidlera, hlavního ekonoma České bankovní asociace, může k dalšímu zvýšení dojít už na začátku srpna, kdy má bankovní rada na programu další jednání. „ČNB vyslala signál, že je potřeba mírně šlápnout na brzdu z titulu obav z dále rostoucí inflace,“ řekl Seidler.
KOMENTÁŘ: Na dveře klepe obří inflace. A bát by se měla i česká vláda |
Naposledy se sazby změnily loni 7. května, kdy bankovní rada snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Před pandemií loni v únoru byla základní sazba na 2,25 procenta.
Po pandemickém „pumpování peněz“, k němuž přistoupila řada zemí a centrálních bank ve snaze vyhnout se finanční krizi, tak zřejmě přichází období utahování šroubů.
„ČNB není, jak se před měsíci ještě očekávalo, první centrální bankou v regionu, která začala zvyšovat úrokové sazby. O ,prvenství’ ji v úterý připravila Maďarská národní banka, které zvýšila základní sazbu o 0,6 procenta,“ uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
