Ceny v současnosti rychle rostou po celém světě, zejména kvůli problémům v dodavatelských řetězcích. Podle Holuba je zde riziko, že se tyto faktory „promítnou do inflačních očekávání“ a centrální banka musí reagovat, řekl agentuře Bloomberg minulý týden v rozhovoru.
V květnu se meziroční inflace v Česku snížila na 2,9 procenta z dubnových 3,1 procenta. Pohybuje se tak kolem horní hranice tolerančního pásma ČNB, která se ji snaží držet mezi jedním až třemi procenty.
Ekonomický výhled je po rozvolnění poměrně optimistický, což centrální banku podle Holuba přimělo přehodnotit svůj opatrný přístup. Rizika, že předčasné zvýšení sazeb nabourá oživení hospodářství po pandemii, se podle něj zmírnila.
„Zde vidím největší posun a jsem překvapen, jak rychle k tomu došlo. Za sebe mohu říct, že se kloním ke zvýšení sazeb v červnu, nevidím důvod, proč čekat do srpna,“ řekl. Bankovní rada bude o sazbách rozhodovat 23. června, další jednání má pak na programu v srpnu.
Zdroj: ČNB
Holub a viceguvernér ČNB Marek Mora už na květnovém jednání bankovní rady upozornili, že nové prognóze centrální banky odpovídá zvýšení sazeb na konci června. Další člen bankovní rady Aleš Michl však na květnovém jednání uvedl, že úrokové sazby by měly zůstat beze změny, dokud nebude epidemie pod kontrolou.
Vyplývá to ze zveřejněného záznamu jednání. Podle Mory, Holuba a člena rady Vojtěcha Bendy by ale přehnaně opatrná měnová politika mohla v tomto případě i uškodit.
Naposledy sazby rada změnila loni 7. května, kdy snížila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 0,25 procenta. Předtím snížila rada úrokové sazby dvakrát v březnu. Cílem bylo zmírnit dopady šíření koronaviru na ekonomiku. Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.
