Úřad současně potrestal mateřskou firmu Makra, společnost Metro International AG pokutou 316 tisíc korun. Obě společnosti jako nákupní aliance porušily zákon při prodeji zemědělských a potravinářských produktů.
„Společnosti sjednávaly se svými dodavateli smluvní podmínky, které vytvářely výraznou nerovnováhu v právech a povinnostech dodavatelů jakožto slabší smluvní strany. Dodavatelé společnosti Makro se nacházeli ve výrazné informační asymetrii, v jejímž důsledku byli nuceni uzavřít smlouvu o poskytování účetních služeb se společností Metro,“ uvedl úřad s tím, že toto chování se datovalo od října 2016 do února 2020. ÚOHS zjistil takové chování vůči pěti stovkám dodavatelů.
„Společnost Makro Cash & Carry ČR zásadně nesouhlasí a podnikne další právní kroky. Rozhodnutí není pravomocné,“ reagovala šéfka komunikace Makra Romana Nýdrle.
Smluvní podmínky byly jednostranně nevýhodné, dodavatelé si nemohli vybrat, zda služby firmy Metro chtějí využívat nebo ne a nemohli ani ovlivnit obsah smlouvy, tvrdí ÚOHS. Firma Metro navíc dostávala ze stejně vymezené účetní služby různě vysokou odměnu v podobě procentuální sazby z každé fakturované částky za prodej potravin do sítě Makro. Nevýhodné podmínky nebyly nijak kompenzovány.
Další pokuta za desítky milionů
ÚOHS kromě pokuty oběma společnostem nařídil, aby po nabytí právní moci informovaly své dodavatele o rozhodnutí úřadu a vybavily je popisem systému centrálního účtování a umožnily jim výběr dílčích účetních služeb.
Za nezákonné smlouvy s dodavateli čeká řetězec Makro pokuta 46,5 milionu |
Nejde o první takto vysokou pokutu, kterou ÚOHS Makru uložil. V roce 2019 musel řetězec zaplatit pokutu 46,56 milionů korun za to, že v letech 2016 až 2018 ve smlouvách zavazoval dodavatele k tomu, aby využívali jeho logistické a marketingové služby například k rezervaci prodejního prostoru. Makro tehdy využilo takzvané procedury narovnání, s úřadem spolupracovalo a výsledná pokuta mu byla snížena o 20 procent.
Pokuty za zneužívání významné tržní síly se obvykle pohybují v milionech. Obvykle jde o různé formy zalistovacích poplatků ve smlouvách s dodavateli, které se vydávají za různé služby, které ale dodavatel většinou nepotřebuje využívat. V únoru 2019 uložil úřad pokutu 164 milionů korun řetězcům Billa a Penny Market ze skupiny Rewe právě za takový postup.
3. prosince 2020 |
