Předsedkyně francouzské krajně pravicové strany Rassemblement National (RN) a členka parlamentu Marine Le Penová zdraví své příznivce. (15. května 2021) | foto: koláž iDNES.cz, Profimedia.cz

Ústup krajní pravice v Evropě se nekoná. Stranám nahrává nejistota po covidu

Celý článek jen pro členy

Chcete číst prémiové texty bez omezení?

Předplatit
Je to už více než rok, kdy se respektovaný magazín Politico zamýšlel nad tím, jak pandemie covidu-19 ovlivní v Evropě pozici stran, označovaných jako „nacionalistické“ či „krajně pravicové“. Závěr byl jasný. Pandemie jen zvýraznila slabou způsobilost zmíněných stran orientovat se v odborných tématech, tentokrát ve zdravotnictví.

Pandemie, se svými hádkami o respirátory a později vakcíny, sice nabídla těmto stranám nenadálou šanci využívat „národní“ témata, brnkat na stranu nacionalismu – tyto strany ji ale podle mínění bruselského magazínu, které sdílela další západní média, promrhaly. Dokládal to i přiložený graf s jejich uvadajícími preferencemi.

Mnohá tradiční témata, ze kterých nasávaly tyto strany podporu, v pandemii erodovala. Jak se ale covidová mlha zvedá, všechna jsou neodbytně zpět.

Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium

Měsíční

89
Předplatit
Můžete kdykoliv zrušit

Roční

890
Předplatit
Ušetříte 178 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Dvouleté

1 690
Předplatit
Ušetříte 446 Kč oproti měsíčnímu předplatnému

Připojte se ještě dnes a získejte:

  • Neomezený přístup k obsahu iDNES.cz, Lidovky.cz a Expres.cz
  • Více než 50 000 prémiových článků od renomovaných autorů
  • Přístup k našim novinám a časopisům online a zdarma ve čtečce
Více o iDNES Premium
Máte už předplatné? Přihlásit se

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video