Už od konce šedesátých let zažívá malebný venkov střední a jižní Itálie neblahý trend vylidňování. S tím, jak v těchto oblastech začalo skomírat zemědělství, textilní výroba a další lehký průmysl, odešly odtud za prací do měst celé rodiny. Výsledkem tohoto exodu je více než dva a půl tisíce opuštěných vesnic s téměř dvěma miliony opuštěných domů. Informaci přinesl portál Bloomberg.
Zdá se však, že tomuto trendu nyní odzvonilo. Následkem celosvětové pandemie covidu tato dříve opuštěná, ale mnohdy nadmíru malebná místa začala znovu ožívat a vrací se sem statisíce Italů. Právě těch, které pandemie vyhnala z měst. Jsou to především mladí lidé, kteří tuto renesanci italského venkova nastartovali. Okouzlující vsi a městečka, jako například sicilské Castelbuono, se stávají jejich novým domovem v postcovidové italské realitě a do jisté míry i lékem na jejich lockdownovou klaustrofobii. Výhodou pro tyto lidi je nyní více prostoru k životu i nižší náklady na bydlení.
Nárůst počtu obyvatel venkova samozřejmě nemohl zůstat stranou pozornosti místních samospráv. Ty nyní hledají co nejefektivnější způsoby, jak v těchto místech zlepšit infrastrukturu či navázat na zpřetrhaná rodinná pouta. S vědomím, že práce online na dálku se stala novou realitou, se mnohé samosprávy snaží přivést tato letitá centra blíže realitě jednadvacátého století.
Itálie zavede dobrovolnou letní výuku, chce pomoci žákům dohnat resty |
„Pandemie vytvořila pro italská malá města a vsi zcela nové příležitosti,“ říká třicetiletá právnička Carla Cuoccová, která vyrostla právě v Castelbuonu a sem se vrátila poté, co Palermo na jaře 2020 uzamkl první lockdown. Teď se do rodného městečka přestěhovala i se svými rodiči.
Přesné číslo lidí, kteří se během loňska na venkov vrátili, však není jednoduché zjistit, neboť množství Italů nezměnilo trvalý pobyt. Nicméně podle čísel think tanku SVIMEZ, který se zabývá ekonomickým rozvojem jihu Itálie, odhady soudí, že je to mezi 80 000 až 100 000 lidmi. Realitní kanceláře hlásí, že od loňského jara poptávka po nemovitostech v této oblasti stoupla o 20 procent.
V klášteře zadarmo
Nově příchozí obyvatelé se nyní všemi prostředky snaží přebudovávat svá obydlí tak, aby byla obyvatelná dlouhodobě. Právnička Cuoccová se už na počátku pandemie stala součástí profesní online skupiny právníků, kteří poslední půlrok spolu s vedením Castelbuona řeší, jak proměnit historické budovy města v coworkingová centra. Někde se to již povedlo. Když má teď mladá žena například jednání s klientem, odehrává se v bývalém konventu někdejšího kláštera z 18. století.
Panoramatický pohled na malebné městečko Palazzolo Acreide na Sicílii. Také zde našli způsob, jak sem nalákat nové obyvatele. (26. května 2021)
Barokní městečko Palazzolo Acreide v jižní Sicílii, kde k loňskému létu žilo asi osm tisíc obyvatel, za posledních deset let také přišlo o 7 procent stálých obyvatel. I zde se nyní vehementně snaží o to, aby se sem lidé vrátili.
„Nejsme ještě v bodě úplného vylidnění, i když i u nás došlo k výraznému odlivu obyvatel. Palazzollo ale žije a je schopno nově příchozím nabídnout mnoho,“ říká jeho starosta Salvatore Gallo. Sám odhaduje, že od konce minulého roku se počet nových obyvatel zdvojnásobil.
Ještě před covidem byl i on zastáncem strategie, kdy se venkovské domy prodávaly pod cenou, například za jedno euro. Jakmile ale zjistil, že nákupy těchto nemovitostí byly převážně spekulativní, začal horlivě podporovat projekty, které s sebou přinášejí nově příchozí. Prvním z takových projektů je například workshop FabLab, který se má letos v létě otevřít ve zdech zdejšího bývalého kláštera. Jeho interiéry poskytl starosta Palazzola Acreide mladé švýcarské podnikatelce Marthe Jolyové zcela zdarma.
Také ona propadla kouzlu pomalejšího rytmu rurálního života a rozhodla se do vsi přestěhovat natrvalo poté, co zde musela přežít první italský lockdown. Pomocí akademického partnerství univerzit v Ženevě a na Sicílii by byla ráda, aby její projekt do oblasti přilákal odborníky, kteří by zde přednášeli o obchodu, řemeslech anebo digitálních technologiích.
„Přestěhovat se sem nebylo jen kvůli sobeckému rozhodnutí platit nižší nájem a jíst čerstvější jídlo. Hlavně to byla příležitost splatit dluh místní komunitě,“ říká Jolyová. Přesun na venkov jí umožnila až možnost práce online na její alma mater během covidu. Nyní mladá žena doufá, že pokrytí celého města vysokorychlostním internetem, na kterém spolupracovala právě se starostou Gallem, přiláká další nadšence.
Součástí její pracovní skupiny je i Ital Carmelo Ignaccolo, student urbanistického plánování na věhlasném MIT. Ten již delší dobu mapuje coworkingové huby napříč celou Itálií, aby je mohlo využívat co nejvíce profesionálů pracujících online. Dosud uvádí 192 takových center. K lepšímu pochopení míry znovuobydlení, k němuž docházelo již během pandemie, hodlá také analyzovat a zveřejnit data o používání internetu. „Takové informace mohou pomoci i italské vládě při rozhodování o budoucích investicích,“ říká student.
Do nemocnice za hodinu
Italský venkov bojuje s odlivem obyvatel již mnoho let, různé oblasti se s problémem i možností přilákat lidi zpět vypořádávají každá po svém. Cílem všech je však nyní zařídit, aby sem lidé nejezdili jen na dovolené, ale zůstali zde natrvalo.
Již vloni v červenci zveřejnila sicilská regionální vláda program, v rámci nějž nabídla 50 tisíc eur každému člověku do věku třiceti let, který se bude podílet na vybudování sociálních nebo turistických struktur ve třiadvaceti vsích, mezi něž patří i Palazzolo Acreide. V září loňského roku zastupitelé sicilského regionu Molise zase nabídli 700 eur měsíčně každému, kdo si zařídí trvalé bydliště v jakékoli vesnici s méně než dvěma tisíci obyvatel. Letos v únoru zase severoitalský horský region Emilia-Romagna vyhlásil, že poskytne 30 tisíc eur každému, kdo si v něm pořídí dům k renovaci.
„Jsme nyní svědky nevídaného znovuzrození mizících nicméně neocenitelných součástí našeho kulturního dědictví. A to nám dává naději do budoucna,“ říká členka italského parlamentu Anna Laura Orricová. Již dříve se zasazovala o to, aby se revitalizace venkova stala jednou z priorit italské vlády. Ta se sice snažila znovuosídlit venkov prostřednictvím několika iniciativ týkajících se infrastruktury a plánování, ale podle Orricové nepřinesla žádné viditelnější výsledky.
Nyní však téma nabralo na aktuálnosti. Již během svého mandátu jako zástupkyně zmocněnce pro kulturní záležitosti vytipovala Orricová dvanáct měst z celé Itálie, která by se měla stát experimentálními centry inovativních technologií na poli životního prostředí, udržitelné dopravy i kultury samotné. Projekt jménem Chytrá Itálie chystá rozdělit 90 milionů eur na projekty, mezi nimiž nechybí ani virtuální muzea či sledování sopečné činnosti.
Dům za euro i peníze za dítě. Malebná města v Itálii lákají nové obyvatele |
Právě sem poputuje i část peněz, které Itálie získá od Evropské unie v rámci koronavirových reparací. Jak velká částka to bude, ale zatím vláda nezveřejnila.
Investice italský venkov zoufale potřebuje, neboť stále postrádá základní pilíře infrastruktury, jako je školství, vysokorychlostní doprava nebo zdravotní péče. Ještě dnes trvá cesta například z těch nejneobydlenějších jižních částí země do nejbližší nemocnice kolem hodiny.
„Modernizace infrastruktury a sociální služby jsou klíčovým předpokladem pro to, aby se lidé k bydlení na venkově vrátili,“ říká Fausto Carmelo Nigrelli, profesor urbanistického plánování na univerzitě v Katánii, druhém největším sicilském městě. Sám strávil studiem italského venkova desítky let a věří, že částka, která by z italského venkova učinila obyvatelné prostředí, by neměla být nižší než miliarda eur. „Nezájem vlády o tuto problematiku spolu s devastujícím vlivem pandemie na italskou ekonomiku signalizují, že ani tentokrát nedojde k žádnému výraznému zlepšení situace,“ míní.
„Návrat lidí na venkov sice vypadá velice slibně, ale pokud ho nebude doprovázet konkrétní a především efektivní vládní politika, je možné, že úbytek obyvatel bude pokračovat i v dalších letech,“ dodává Negrelli.
Na venkově nezůstaneme
Podobný trend jako Itálie v současnosti zaznamenávají i další evropské země. Například podle posledního sčítání lidu ve Španělsku se na venkov poprvé po několika desítkách let přistěhovalo více lidí, než z něj odešlo. V Rumunsku se podle dat OSN po skončení pandemie vrátilo na venkov přes milion obyvatel, návrat téměř 800 tisíc lidí na venkov hlásí i tradičně rurální Bulharsko. I v těchto zemích však nově přišedší narážejí na stále stejný problém s infrastrukturou. Podle průzkumu, který uskutečnila Evropská rada pro mezinárodní vztahy, plánuje zůstat na venkově natrvalo například jen deset procent Bulharů.
„Udržet nově příchozí na venkově bude velká výzva i pro postcovidovou Itálii,“ říká profesor Negrelli. Zatímco loňská migrace lidí na venkov zapříčinila pokles cen pronájmů ve městech, teď se situace dostává už opět k normálu. Například ceny domů v Miláně se od jen dubna 2020 zvýšily o 11 procent. „Jak se covidové restrikce budou postupně uvolňovat a poroste počet očkovaných, města znovu přilákají své obyvatele,“ ozývá se od zástupců italské vlády.
Doufáme v lepší sezonu. Italové nutně potřebují cizince, začali s přípravami |
Zatímco právnička Cuoccová je přesvědčena, že v Castelbuonu zůstane napořád, není si jistá, jestli to bude případ i ostatních. I tak podle ní místní doufají v lepší budoucnost, i kdyby by měla trvat jen chvíli.
Osmapadesátiletá Concetta Fiasconarová původně plánovala, že se z Castebuona odstěhuje po promoci své dcery, ale nakonec se rozhodla zůstat. Pomohla tomu i současná situace, kdy dříve pusté město najednou zaplavili mladí. Italce je jedno, jestli by to mělo být pouze dočasné.
„Je uspokojující sledovat po letech útlumu ten přerod. Pokud nám to má dát do budoucna alespoň trochu naděje, je o důvod víc vstát ráno z postele a mít na tváři úsměv,“ dodává podle Bloombergu.
