Klubu s černou hvězdou ve znaku fandí od roku 1982, kdy ho jako caparta vzal na Andrův stadion dědeček. „A je to láska na celý život,“ ujistí majitel permanentní vstupenky. Jenže teď se nestydí jen za peprné výrazy.
„Přiznám se, že za posledních třicet let jsem v posledních zápasech poprvé musel konstatovat, že mě hra Sigmy ani nebaví. Nepamatuji si tento pocit.“
Když v závěru zápasu s Mladou Boleslaví vyzval hlasatel na Andrově stadioně sedm stovek diváků, aby potleskem poděkovalo za dva roky práce končícímu trenérovi Olomouce Radoslavu Látalovi, mohlo to působit poněkud nepatřičně. Sigmáci po dalším ostudném výkonu prohrávali 0:3 a také ve druhém ročníku pod Látalem skončí v nudném středu tabulky.
Mrzí to, zvlášť takové vystoupení, které jsme předvedli... Chtěli jsme to dohrát důstojně. Každý si musí sáhnout do svědomí, jestli je zdravý, nebo není...
Radoslav Látaltrenér Olomouce
Což je ovšem umístění, jež plus minus odpovídá kvalitě týmu.
„Dalo se vytěžit mnohem víc. Když se podíváme do podzimu, tak těch bodů, které se poztrácely v posledních minutách, to bylo šílené. Kdybychom tyhle body měli, drželi bychom se na horních příčkách a hrálo by se líp,“ přemítal záložník David Houska, jenž se stejně jako Látal po konci smlouvy s Olomoucí loučí. „Taková průměrná sezona.“
David Houska se loučí s Olomoucí.
Před zápasem si převzal památeční dres a kytici, zbytek týmu přistoupil blíž a jednotně Houskovi tleskal, klub na jeho počest dnes uvede na webu speciální pořad Modré srdce, který zmapuje třináct let rodáka z Poličky v Olomouci.
Zatímco mu spoluhráči vzdávali hold, sami si aplausu v sezoně moc neužili. Pedant Látal z nich nevymačkal víc, hráče neposunul na vyšší úroveň a po konci smlouvy ho má od příští sezony nahradit Václav Jílek, tedy jeho předchůdce.
Nepovedená derniéra mrzí, ale byly to super roky, říká loučící se Houska |
Přesto se Látal od diváků potlesku na výzvu hlasatele dočkal, ostatně je to hráčská legenda Sigmy, někdejší reprezentant s parádní kariérou, a úcta se tak sluší.
„Radka jsem měl neskutečně rád jako hráče. Obdivoval jsem jeho zápal do hry a stoprocentní výkon za každé situace. Bojovník k pohledání. Jeho odchod do Schalke byl pro něj odměnou. Vyhrál i Pohár UEFA. O to smutnější jsem z toho, kam dovedl Sigmu jako trenér. Fakt špatné... Bohužel,“ pokračuje fanoušek Horváth. „Sigma se změnila – z technické hry po zemi na nesmyslné nakopávání dopředu. Připadalo mi, že hráči ani nevěděli, co mají na hřišti dělat.“
Trenérské žezlo v Sigmě by měl převzít navrátilec Václav Jílek.
Kéž se najde mecenáš
Příliš radosti mu v ročníku nedopřáli. Olomouc nebodovala v lize ve čtvrtém z posledních pěti zápasů a domácí bilance je ještě trýznivější: sedmkrát za sebou nevyhrála a hned šestkrát vůbec neskórovala.
„Alespoň, že stále funguje neuvěřitelná mládežnická akademie. Jména jako Zima, Daněk jsou toho důkazem,“ těší Horvátha, že Olomouc letos nasadila nejvíce odchovanců napříč Evropou.
Látal toužil uspět doma i jako kouč, a když se to nepovedlo, tak si přál alespoň veselejší loučení.
Ani to však nevyšlo, liknaví sigmáci proti Mladé Boleslavi propadli, prohrát mohli klidně i 2:6.
„Mrzí to, zvlášť takové vystoupení, které jsme předvedli. Chtěli jsme to dohrát důstojně,“ hlesl Látal. „Každý si musí sáhnout do svědomí, jestli je zdravý, není... Vít Beneš nastoupil i se zdravotními problémy, protože bychom neměli stopera, za to mu musím poděkovat.“
Sigmě scházeli zkušení hráči: kapitán Hubník, obránci Vepřek se Sladkým, záložník Greššák, útočníci Yunis s Nešporem či nejlepší střelec mančaftu González, jenž má smlouvu ještě na příští ročník a začíná náročné vyjednávání o nové.
„Dohráváme konec ligy, spousta hráčů nám chybí, někteří už mají dovolenou. Měli jsme obrovské problémy. Vzali jsme hráče, kteří trénují s devatenáctkou. Na hře to bylo vidět,“ povzdechl si Látal. „Bylo to nahoru dolů, hodně šancí, takový volný fotbal bez koncentrace, jako by se o nic nehrálo, nasekali jsme spoustu chyb.“ Hlavně dozadu Hanáci hořeli.
Skvěle hrající útočná dvojice Mladé Boleslavi Drchal–Klíma si dělala ze stoperů Beneše s Poulolem pěkný den. Olomouc navíc dvakrát inkasovala po standardní situaci.
Hlavičkujícího Drchala neuhlídal Látal mladší, centr Skaláka na střídajícího Škodu zase podskočil jak Beneš, tak Poulolo. Chyba ovšem byla už v tom, že roh rozehraný na krátko bránili Hanáci u praporku pouze v jednom hráči. Další úniky na brankáře Mandouse ještě Zmrhal, Drchal či Klíma neproměnili, poslední jmenovaný trefil i tyč.
Sigma si vytvořila jen dvě čisté příležitosti, ovšem jak hlavičkující Chytil, tak dorážející Poulolo zblízka gólmana Šedu na čáře nepřekonali.
 |
Zmar Olomouc nejlépe vystihuje krátký příběh dvacetiletého útočníka Jana Fialy, který v 66. minutě nastoupil poprvé v lize na Andrově stadioně, dostal dvě žluté karty a v 80. minutě zase hřiště s brekem opouštěl. Kudrnatou hlavu by si nejraději schoval do modrého dresu, co ani nepropotil. „Na Mladou Boleslav jsme neměli, soupeř měl velkou kvalitu. Musím přiznat, že vyhrál zaslouženě,“ podotkl trpce Látal, jenž rozpačitou olomouckou misi uzavře o víkendu v Liberci.
Ač mu diváci na výzvu z úcty na rozloučenou zatleskali, trefnější byla poznámka jednoho z nich po závěrečném hvizdu: A tohle bylo jako co?
Výkon, jenž publikum na Andrův stadion po covidu sotva přivábí.
Horváth však zůstává optimistou, přestože Sigma roky marně hledá mecenáše, který by ji posunul výš, a ona tak nebyla nucena rok co rok prodávat šikovné odchovance. Leč jednání s místními podnikateli v čele s hráčskými legendami o vstupu do klubu se nevyvíjí nadějně.
Jako správný fanoušek, co si musí každý klub hýčkat, ale dodává: „Snad pan Jílek vrátí Sigmě její kombinační hru a třeba se stane zázrak v podobě nového mecenáše. Věřím, že se najde druhý pan Ander.“
Pak by měl radost tam nahoře i děda pana Horvátha, který opustil tento svět v roce 2013 – v sezoně, kdy Sigma po třiceti letech sestoupila z první ligy. Je sice zpátky mezi elitou, ale výskat si nemůže.
