Pro šíitský teokratický režim to musí být poněkud potupné. Vždyť ještě v sobotu při příležitosti Národního dne jaderné energetiky uspořádal výstavu svých jaderných úspěchů, na kterou dorazil i prezident Hasan Rúhání a prohlédl si novou generaci centrifug pro obohacování uranu.
Všech 164 moderních odstředivek IR6 bylo ten samý den spuštěno v Natanzu, klíčovém provozu jaderného programu. Bylo to další ostentativní porušení jaderné dohody, kterou Donald Trump shodil ze stolu a o jejímž oživení se nyní jedná ve Vídni.
Státní televize dokonce odvysílala bizarní hudební klip, ve kterém mezi odstředivkami tančí muži v bílých pláštích a zpívají: „Věda je náš úspěch, je to naše pýcha. Věřme sami sobě, na cizí spoléhat nemůžeme...“ Někteří při tanci drží portréty zavražděných jaderných vědců.
Ovšem už následující den íránským pohlavárům ztuhla píseň na rtech. Provoz v Natanzu zasáhl rozsáhlý výpadek elektřiny. Podle zdrojů deníku The New York Times ho způsobila exploze, která poničila nezávislý (a bedlivě střežený) systém zásobování elektrickou energií.
Teherán tvrdí, že blackout v podzemním zařízení v provincii Isfahán si nevyžádal žádné větší škody. Ovšem podle The New York Times zjevná sabotáž značně snížila jeho schopnosti pokračovat v obohacování uranu. Opětovné nastartování produkce v Natanzu může prý trvat až devět měsíců.
 |
Pokud by se to potvrdilo, íránský jaderný program by zasáhla podobná rána jako v roce 2010, kdy téměř tisícovku odstředivek v Natanzu vyřadil počítačový vir Stuxnet vyvinutý Američany a Izraelci.
Také tentokrát se objevily spekulace, že za blackoutem je kyberútok. Experti ovšem mají za to, že Íránci se poučili a systémy v Natanzu jsou proti kyberhrozbám dostatečně odolné. „Nejpravděpodobnějším scénářem je útok prostřednictvím fyzické infiltrace,“ řekl odborník na Írán Ali Vaez z think-tanku International Crisis Group.
Na všech frontách
Jen málokdo pochybuje, kdo za nedělní sabotáží stojí. Izrael. Židovský stát podíl na podobných akci oficiálně nepřiznává, novinářům to ovšem mimo záznam většinou potvrdí zdroje z izraelských či amerických bezpečnostních kruhů. Politici to nepopírají – nepřátelé židovského státu přece musí vědět, s kým mají tu čest.
„Boj proti Íránu, jeho prostředníkům a íránskému zbrojnímu programu jsou naším hlavním úkolem,“ prohlásil v den blackoutu izraelský premiér Benjamin Netanjahu. „Nikde není psáno, že situace, která panuje dnes, bude panovat i zítra,“ dodal mnohoznačně.
Jisté je, že Izrael v posledních měsících v boji se svým úhlavním nepřítelem výrazně přitvrdil. Loni v červenci vypukl v Natanzu požár, který zničil budovu pro montáž centrifug. V té době se spekulovalo, že do ní někdo pronesl silnou výbušninu.
V listopadu při atentátu nedaleko Teheránu zahynul šéf íránského vojenského jaderného programu Mohsen Fachrízádeh, který se podle všeho stal nejvýše postavenou obětí tajného programu Mosadu, jehož cílem je likvidace íránských jaderných vědců.
Židovské kopí. Vražda íránského vědce nese stopy zabijáků Mosadu |
Po nástupu Joea Bidena, který je vůči Teheránu daleko smířlivější než jeho předchůdce, někteří izraelští představitelé vystupňovali rétoriku. Například náčelník generálního štábu Aviv Kochavi prohlásil, že armáda v současnosti provádí revizi plánů útoku proti Íránu.
Zatímco média spekulovala o náletu na jaderná zařízení, přišel útok na moři. Minulý týden otřásla exploze íránskou nákladní loď MV Saviz. Jak informuje list The Times of Israel, potápěči izraelské armády k ní připevnili magnetickou minu. Exploze prorazila do trupu díru a voda zaplavila strojovnu.
Íránská nákladní loď MV Saviz v Rudém moři na satelitním snímku. Plavidlo údajně slouží jako plovoucí základna Revolučních gard.
MV Saviz už dva roky kotví v Rudém moři u břehů Eritreje. Podle Teheránu zde střeží námořní trasy proti pirátům, podle izraelských médií slouží jako překladiště zbraní a plovoucí základna Revolučních gard. Je vybavena moderními zpravodajskými systémy a někteří experti ji označují za „vlajkovou loď“ Revolučních gard.
Útok byl zatím nejvážnějším incidentem nenápadné námořní války, která v blízkovýchodních vodách probíhá už více než rok. Americké námořnictvo v létě 2019 obvinilo Írán z explozí na dvou ropných tankerech v Ománském zálivu, Izrael zase útočí na ropné tankery mířící do Sýrie. Společným jmenovatelem jsou vždy magnetické miny.
Íránské dilema
Zvýšený tlak Izraele je třeba vnímat především v kontextu změny v Bílém domě a opatrných pokusů o obnovení dohody o omezení íránského jaderného programu, kterou před šesti lety vyjednala administrativa Baracka Obamy spolu s Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií.
Izrael ji od začátku kritizoval: nelíbil se mu fakt, že zcela pomíjí íránský raketový program i rozpínání islamistického režimu v regionu. Donald Trump, který vždy stál bezvýhradně na jeho straně, v roce 2018 od „nejhorší dohody v historii“ jednostranně odstoupil a vůči Íránu vyhlásil taktiku maximálního tlaku.
1. prosince 2020 |
Írán od té doby svůj jaderný program opět naplno nastartoval a počátkem roku začal obohacovat uran na dvacet procent. To sice k výrobě bomby nestačí, je to však výrazný krok tím směrem. A především to naznačuje, že íránský jaderný program není výlučně mírový, jak tvrdí Teherán.
Podle analytiků si tak připravoval co nejlepší vyjednávací pozici před restartem diplomatických jednání o zachování jaderné dohody. Ta začala minulý týden ve Vídni a podle zdrojů agentury Reuters se nevyvíjejí špatně: zatím se „podařilo sblížit názory“ Íránu a USA, které se vídeňských rozhovorů účastní nepřímo.
Jestli sabotáž v Natanzu vývoj rozhovorů ovlivní, není zatím jasné. Podle expertů každopádně staví Írán před závažné dilema. V červnu se v zemi konají prezidentské volby. Hasan Rúhání, který je vnímán jako představitel umírněnějšího křídla, už kandidovat nemůže.
Izrael oprášil plán útoku na Írán, chce zabránit vzkříšení jaderné dohody |
Pokud se mu nepodaří zachránit dohodu se Západem a zbavit zemi sankcí, může to vést k vítězství zastánců tvrdé linie. Už nyní někteří z nich volají po tom, aby Írán z vídeňských jednání odešel a na útok v Natanzu tvrdě odpověděl.
„Teherán cítí, že by měl provést odvetný úder. Musí dát Izraeli najevo, že na něj nemůže beztrestně útočit. Ale zároveň se musí ujistit, že tato odveta nedostane Západ do pozice, kdy pro něj bude politicky nemožné pokračovat v obnově jaderné dohody,“ uvedl pro The New York Times analytik Henry Rome.
