Naše armáda provádí revizi plánů útoku proti Íránu. Právě tak zněl nejdůležitější bod projevu, s nímž minulý týden vystoupil náčelník generálního štábu izraelské armády Aviv Kochavi před studenty Institutu bezpečnostních studií v Tel Avivu.
„Udělali jsme si hlubokou analýzu a v jejím světle jsem instruoval Izraelské obranné síly, aby vypracovaly řadu operativních plánů, které doplní ty již existující,“ uvedl 56letý generál. „Pochopitelně, rozhodnutí o implementaci těchto plánů je věcí našeho politického vedení. Tyto plány ale musí být na stole“.
Kochavi pak přidal ještě vzkaz určený hlavně Washingtonu. „Návrat k jaderné dohodě z roku 2015 by byl z operativního i strategického hlediska špatný, stejně jako uzavření nějaké podobné smlouvy, která by byla jen o něco vylepšená,“ prohlásil podle televize al-Džazíra.
Bylo to poměrně překvapivé vyjádření. Není totiž obvyklé, aby šéf IDF ze své pozice komentoval zahraniční politiku Spojených států. Komentátoři proto nepochybují, že jeho projev byl předem schválen vládou Benjamina Netanjahua.
Podobných signálů v poslední době přibývá. Provládní list Israel Hajom v polovině ledna informoval, že Kochavi nechal vypracoval tři alternativní plány jak sabotovat íránský jaderný program. Jedním z nich počítá s vojenským útokem, což by údajně znamenalo i výrazné navýšení armádního rozpočtu.
Jeden z nejbližších Netanjahuových spolupracovníků o den dříve prohlásil, že pokud se Bidenova vláda k jaderné dohodě vrátí, Izraeli nakonec nezbude nic jiného než na Írán zaútočit.
„Už jsme dvakrát udělali to, co bylo potřeba udělat. Poprvé v roce 1981 proti iráckému jadernému programu a podruhé v roce 2007 proti syrskému jadernému programu,“ připomněl ministr Cachi Hanegbi nálety na reaktor v Osiraku a jaderné zařízení u Dajr az-Zauru.
Rukavice dolů
Dohodu o omezení íránského jaderného programu vyjednala před šesti lety administrativa Baracka Obamy spolu s Čínou, Ruskem, Německem, Francií a Británií.
Izrael ji od začátku kritizoval: nelíbilo se mu uvolnění sankcí, ani fakt, že vůbec neřeší íránský raketový program a agresivní rozpínání íránského vlivu v regionu. Netanjahu varoval, že Teheránu po vypršení dohody v získání jaderné zbraně už nic nezabrání.
Proto také uvítal, když Donald Trump od „nejhorší dohody v historii“ odstoupil a vůči šíitskému režimu nasadil taktiku maximálního tlaku. Jenže Trump loni v listopadu neobhájil mandát a Netanjahu ihned začal tlačit na Joea Bidena, který předem signalizoval, že by s Íránem chtěl opět usednout k jednacímu stolu.
„Ještě než Biden složil přísahu, Netanjahuova vláda po něm velmi agresivně šla. Už předem odložila rukavice ve snaze přimět Bidena k tomu, aby se k jaderné dohodě nevracel,“ řekl stanici al-Džazíra švédsko-íránský analytik Trita Parsi.
Jeden špatný tah... Napětí mezi Íránem a Amerikou nebezpečně graduje |
Jakékoliv budoucí jednání předem poznamenal listopadový atentát na šéfa íránského vojenského jaderného programu Mohsena Fachrízádeha. Teherán z jeho vraždy obvinil židovský stát. Izrael to nekomentuje, podle expertů však už několik let vede program cílené likvidace íránských jaderných vědců.
Izrael navíc v období před Bidenovým nástupem do úřadu zintenzivnil útoky proti íránským cílům v Sýrii. Při poslední vlně náletů z 12. ledna zasáhl celkem osmnáct pozic Íránem podporovaných milic. Hlavním cílem je zpomalit vliv Teheránu, který se v deset let trvající válce úspěšně angažuje na straně Asadova režimu.
Na změnu v Bílém domě se ovšem připravoval i Teherán. Dva týdny před Bidenovou inaugurací začal v podzemním jaderném zařízení Fordo obohacovat uran na dvacet procent. To sice k výrobě bomby nestačí, je to však důležitý krok k jejímu získání.
Šéf americké diplomacie Anthony Blinken toto pondělí uvedl, že Írán od tohoto cíle dnes dělí už jen několik měsíců. A pokud bude porušovat další a další restrikce vyplývající z jaderné dohody, je to spíše otázka týdnů.
Ten samý den Írán oznámil, že provedl úspěšný test nové nosné rakety Zuldžanáh. Údajně je vybavena výkonnějším motorem, může dosáhnout výšky pět set kilometrů a unese až 220 kilogramů nákladu. Teherán tvrdí, že je určena pro vesmírný program, zároveň však může posloužit jako nosič nukleární hlavice a zasáhnout cíle až v Británii.
Útok? Bez souhlasu Ameriky spíše ne
Dá se tedy očekávat, že Izrael plány na útok proti íránským jaderným zařízením uvede do praxe? Podle expertů to není příliš pravděpodobné.
Tvrdá rétorika ze strany Netanjahua není ničím novým – útokem na Írán opakovaně hrozil už za vlády Baracka Obamy. Ve skutečnosti je ovšem daleko zdrženlivější než jeho předchůdci a dává si například velký pozor, aby se nenechal zatáhnout do větších vojenských operací proti Hamásu či Hizballáhu.
Obecně se předpokládá, že útok proti Íránu by byl extrémně destabilizující. Írán by mohl odpovědět ostřelováním Izraele raketami Hizballáhu, útoky na americké cíle v Iráku či saúdské ropné provozy a zablokováním Hormúzského průlivu, kudy prochází pětina celosvětové produkce ropy.
Izrael si proto takový útok nikdy netroufne provést bez souhlasu (či aspoň vědomí) Spojených států. A Amerika, která má dnes plné ruce práce se zvládáním pandemie a pro niž je prioritou zahraniční politiky konfrontace s čím dál agresivnější Čínou, další válku na Blízkém východě riskovat nehodlá.
Židovské kopí. Vražda íránského vědce nese stopy zabijáků Mosadu |
„Netanjahu je známý tím, že nechce nic riskovat. Na domácí scéně má svých problémů dost a říká se, že se s Bidenem za žádnou cenu nechce rozhádat. Útok proti Íránu je proto v nejbližší době nepravděpodobný,“ píší v komentáři pro CNN analytici Aaron David Miller a Richard Sokolsky.
Ve hře jsou ovšem i další faktory: například červnové prezidentské volby v Íránu. Pokud v nich uspěje zastánce tvrdé linie a Islámská republika dál uspíší svůj jaderný program, může židovský stát vzít věci do vlastních rukou.
„Pokud Bidenova administrativa nevymyslí způsob, jak omezit íránský jaderný program, může být izraelský nálet na íránská jaderná zařízení jen otázkou času,“ odhadují další vývoj napjatých vztahů Miller a Sokolsky.
Írán lhal o svém jaderném programu, máme důkazy, řekl Netanjahu:
30. dubna 2018 |