Kvůli epidemii či uzavřeným školám jsou mnozí lidé nuceni pracovat z domu, tedy na home office. Právě s prací z domu má podle průzkumu zkušenost 28 procent Čechů.
„Když se podíváme jen na ekonomicky aktivní skupinu, většina stále chodí klasicky do práce. Pětina střídá domácí kancelář a tu pronajatou zaměstnavatelem. A 15 procent momentálně úřaduje z téhož místa, kde žije,“ uvádí analýza agentury Behavio.
Odkud Češi v současné době pracují? | foto: Agentura Behavio
Z průzkumu rovněž vyplývá, že na jaře pracovalo z domu o pětinu více Čechů než za normálních okolností. Důvodem byl větší strach z neznámého koronaviru, ačkoli situace s epidemií nebyla v Česku ještě tak vážná.
Velká část Čechů nemá podle průzkumu, a z podstaty svého zaměstnání ani nemůže mít, domácí kancelář. Čtyřikrát častěji z home office pracují lidé, kteří se živí tzv. hlavou v porovnání s manuálními profesemi. „Zkušenosti těch, kteří pracují z domova, celkově hovoří spíš ve prospěch tohoto uspořádání,“ stojí v šetření.
Čechům chybí kontakt s kolegy
Agentura se dotazovaných ptala také na výhody a nevýhody práce z domu. Za výhodu 68 procent dotázaných považuje, že si může rozvrhnout čas podle sebe. Mnozí považují za přednost, že ušetří čas za dojíždění či úpravu vzhledu. Za další plus považují více času na rodinu, domácí práce či ušetřené peníze za dojíždění a obědy.
Třetině dotazovaných však chybí kolegové, rovněž si stěžují na špatnou komunikaci s nimi. Osmadvacet procent respondentů uvádí, že jim chybí potřebné nástroje na práci. Třiadvacet procent si stěžuje na špatnou organizaci času a 14 procent na rozptylování dětmi.
Šetření se zabývalo i otázkou efektivity lidí na home office. Jednoznačný verdikt se nedá vyslovit. Sami „home-officíři“ se dělí zhruba na třetiny. Jedni doma udělají víc, druzí zhruba stejně a třetí méně než běžně, zní verdikt průzkumu k otázce efektivity zaměstnanců.
První oxfordské vakcíny dorazí v sobotu. Únorovou dodávku firma zdvojnásobí |
Velkou otázkou na home office je i oblečení, v němž Češi pracují. Zadavatelé výzkumu tak respondentům položili otázku, zda například pracovní videohovor absolvují v pyžamu nebo teplácích. „K provozování tohoto nešvaru alespoň občas se přiznala polovina zaměstnanců. Pro třetinu je to dokonce běžná praxe,“ zní závěry.
Pětině se život zpomalil
Průzkum rovněž řešil otázku, jak Češi vlastně zvládají současnou situaci. Z výsledků vyplývá, že jim nejvíce chybí možnosti kulturního a společenského vyžití, například koncerty, kino či divadlo. Více než polovina Čechů se shodne, že právě to je momentálně velmi vysoko v žebříčku jejich stesků.
„Druhá položka v seznamu souvisí těsně s tou první. Chybí nám kontakt s lidmi, nemáme se kde potkávat nehledě na to, že bychom se příliš ani potkávat neměli,“ podotýká šetření.
Výzkum však konstatuje, že je velmi obtížně říct, jak Češi jako celek zvládají lockdown. V populaci teď existují velmi rozdílné životní scénáře a jejich rozporuplnost se projevuje i v číslech.
Jak se Češi cítí? | foto: Agentura Behavio
Téměř totožný počet Čechů zaškrtl ve výzkumu variantu, že zažívá nejistotu i variantu „jsem v pohodě“. Pro pětinu lidí se život zpomalil, stojí ve výsledku šetření. Čtvrtina lidí má práce nad hlavu a pětina je vyloženě přetížená, také kvůli péči o děti. Češi se však zároveň bojí o své blízké, méně o sebe samé či o práci. Podle závěrů však lidé strach mají.
Průzkum se také zabýval otázkou, co vlastně Češi při lockdownu doma dělají. „Především častěji sledujeme filmy a televizi. Také přemýšlíme o životě. Třetina lidí víc tloustne, což zřejmě souvisí také s tím, že častěji vaříme a pečeme. Chodíme do přírody, doma kutíme a uklízíme...“ říkají tázaní ve výzkumu. Z něj také vyplynulo, že se zvedl zájem o otužování. Do ledové vody se kupodivu noří o 5 procent více lidí než před pandemií.
Na home officu jsou především vysokoškoláci
Rozdíly ohledně pohledu na home office a lockdown se liší především podle vzdělání. Podle průzkumu se home office mnohem častěji týká vysokoškolsky vzdělaných. Naprostá většina (88 procent, pozn. red.) absolventů základní školy či učňovského oboru bez maturity chodí normálně do práce ve stejném rozsahu jako dřív. Totéž středoškoláci, i když o něco méně často.
Vysokoškoláci mají běžný pracovní život pouze v 35 procentech. Častěji provozují kombinovaný režim nebo jen práci z domu. Jejich zkušenost je i proto nejvíc specifická – jsou nejčastěji pracovně přetížení, ale zase nejméně trpí finančním nedostatkem. „Chybějící kulturu i kontakt s lidmi však pociťují intenzivněji než ostatní skupiny,“ komentuje agentura.
Horečka, zimnice. Příznaky má jen zlomek očkovaných na covid v Česku |
Kromě vzdělání se názory liší i mezi extroverty a introverty. Například introvertům schází společenské aktivity v 45 procentech. V případě extrovertů je to v 60 procentech.
Kontakt s lidmi schází méně introvertům než jejich výřečnějším a otevřenějším protějškům. Extroverti jsou, jak se zdá, opravdu celkově hůř vybaveni na izolaci – pro ně už to trvá moc dlouho, víc se nudí a hlásí nižší produktivitu práce z domova. A také třetina z nich teď nebývale tloustne, což je výrazně víc subjektivně pociťovaného nabírání na váze, než kolik hlásí tábor introvertů, stojí v průzkumu.
Jak lidí zvládají současnou epidemii? | foto: Agentura Behavio
Průzkum se zabýval i rozdíly mezi muži a ženami. Ženy podle výsledků šetření obecně prožívají v současné době víc nejistoty a strachu, častěji jim chybí kontakt s blízkými a také se o ně víc bojí. Podobná emoční zátěž se u nich objevila i ve dřívějších výzkumech téže agentury.
„Výsledky mohou být ovlivněny větší emotivitou žen nebo také odlišnými očekáváními od jednotlivých genderů ve smyslu úsloví, že muži nepláčou,“ říkají zadavatelé průzkumu.
Češi zlepšili vztahy s domácími mazlíčky
V hodnocení jednotlivých aspektů práce z domova však značné výkyvy podle pohlaví nejsou. Nestěžují si například na přetížení kvůli péči o děti výrazně častěji ženy než muži nebo naopak. Pouze problém nefunkční komunikace s kolegy se objevuje jen u polovičního množství žen, zřejmě podle šetření domluvu na dálku zvládají o něco lépe. Muži mluví častěji o zahlcení prací, ale cítí se emočně více v klidu.
Kvůli agresivní britské mutaci nemají lidé cestovat mezi kraji, míní Blatný |
„Vztahy s dětmi nebo partnery pandemie pro tři čtvrtiny lidí nepoznamenala. Pro zhruba desetinu populace se nárůst společně tráveného času projevil zlepšením vztahů, pro stejně velký počet lidí naopak zhoršením,“ vysvětluje průzkum, který se zaměřil i na vztahy s domácími mazlíčky.
Ty se podle průzkumu, jehož se zúčastnilo 550 respondentů, nepokazily nikde. U čtvrtiny majitelů zvířat se naopak vztahy s domácím mazlíčkem zlepšily.
