K úternímu dni eviduje SÚKL 322 nahlášených možných nežádoucích příznaků, před týdnem to bylo o 124 méně. Většinou to jsou očekávané potíže – tedy ty, které jsou popsané v oficiálních dokumentech k vakcínám a které se objevily již při klinických testech.
Ve zhruba polovině hlášení, tedy ve 160 případech, SÚKL zaznamenal celkové příznaky, tedy například horečku, třesavku, únavu a slabost nebo reakci v místě vpichu. Necelá čtvrtina podezření se týkala takových reakcí, jako je bolest hlavy, závrať, třes, pocit na omdlení, mdloba a mravenčení.
Sedm desítek hlášení, které SÚKL obdržel, popisují bolesti kloubů, svalů, zad či svalovou slabost a 53 hlášení se týká reakcí majících vliv na trávicí soustavu, tedy například nevolnost, zvracení, průjem či obtížné polykání. Někteří pacienti měli vyrážku, dušnost, alergickou reakci nebo potíže, které by mohly souviset s ovlivněním cévního a kardiovaskulárního systému.
Epidemie nemoci covid-19 v Česku |
Objevily se také nízké jednotky případů, kdy měl daný člověk po očkování pozitivní test na covid-19. To však nemusí být dáno vakcinací, pacient se mohl nakazit nezávisle na očkování, než totiž začne imunita správně fungovat, může to trvat třeba i týden
Podle SÚKL je celkový počet reakcí vyšší než počet podezření na nežádoucí účinky. Jedno hlášení, které SÚKL obdrží, totiž může obsahovat i více reakcí. Pokud by se objevil větší počet hlášení určité reakce, která pro používané vakcíny není dosud známa, mohli by odborníci zahájit podrobné hodnocení možného nežádoucího účinku.
Příznaky nemusí souviset s očkováním
Jde současně jen o podezření, ne o prokázané nežádoucí účinky. Projevy totiž mohou souviset s něčím jiným, než je samotné očkování, může tak jít jen o náhodu.
Nežádoucí účinky uvádí SÚKL souhrnně pro obě vakcíny, které jsou nyní v Česku dostupné. „Počty hlášení na konkrétní vakcínu závisí na více faktorech. Patří mezi ně především spotřeby konkrétní vakcíny, ale také zvyklosti osoby, která nežádoucí účinek hlásí,“ upozornil SÚKL. Někteří pacienti, kteří své příznaky hlásí, jsou podle ústavu velmi pečliví a hlásí velké procento nežádoucích účinků, se kterými se setkají, jiní hlásí méně. „Pokud by každá z těchto kategorií ‚hlásitelů’ používala jinou vakcínu, mohly by počty hlášených nežádoucích účinků u jednotlivých přípravků snadno vést k nesprávným závěrům, že vakcína s nižším počtem hlášení je bezpečnější,“ dodal SÚKL.
První oxfordské vakcíny dorazí v sobotu. Únorovou dodávku firma zdvojnásobí |
Dále také ústav upozornil, že vzhledem k velkému zájmu veřejnosti a medializaci vakcinace nelze počty nahlášených nežádoucích účinků srovnávat s jinými typy očkování.
V Česku se zatím očkuje dvěma vakcínami, a to od firem Pfizer a BioNTech a od společnosti Moderna. V příštích dnech by měly do Česka dorazit také první dodávky vakcíny firmy AstraZeneca, kterou jako třetí registrovala pro použití v EU Evropská komise.
Vakcínu dostávají především zdravotníci a senioři nad 80 let. Celkem bylo podle dat ministerstva zdravotnictví ke středečnímu večeru podáno 310.340 dávek a 65.916 lidí už dostalo i potřebnou druhou dávku.
