Stejně jako každý pracovní den, také v úterý 15. prosince nasedl Mahbubulláh Mohíbí do bílého pancéřovaného SUV a zamířil do své kanceláře zástupce guvernéra provincie Kábul. Když projížděl mezi omšelými paneláky postavenými v afghánské metropoli před padesáti lety podle sovětského vzoru, otřásl vozidlem mohutný výbuch.
Dvaačtyřicetiletý činitel byl na místě mrtvý, stejně jako jeho sekretář. Jeho dva bodyguardi vyvázli se zraněním. Vyšetřování ukázalo, že na automobil někdo magnetem připevnil malou, ale velmi silnou výbušninu.
Atentáty spáchané takzvanými „lepivými bombami“ se během posledního roku v Afghánistánu staly děsivě častou metodou likvidace představitelů státní správy a bezpečnostních složek, ale i právníků, lékařů, občanských aktivistů, novinářů či duchovních.
Jen v druhé polovině loňského roku bylo v hlavním městě tímto způsobem spácháno nejméně deset atentátů. Další oběti si magnetické bomby vybírají v regionech: například den po smrti Mohíbího zabila nálož vysokého představitele samosprávy v centrální provincii Ghór.
Levné a efektivní
Magnetické bomby jsou v afghánském konfliktu používány léta, ale nyní je extremisté nasadili ve velkém. Mají své výhody: jejich výroba je levná a jednoduchá a oběti mají velmi malou šanci, jak útoku zabránit. Ve věčně ucpaných ulicích Kábulu si nikdo nevšimne útočníka na motorce, který k nádrži automobilu přicvakne malou nálož.
Strůjci útoků si na tuto špinavou práci někdy najímají žebráky nebo kluky, kteří na křižovatkách myjí auta. „Ve většině případů jsou do připevňování magnetických bomb zapojeni mladí muži. Dělají to za pár drobných,“ říká mluvčí afghánského protiteroristického úřadu Rahmatulláh Andar.
 |
Bezpečnostní složky z organizace atentátů viní Tálibán. Islamisté se loni při uzavření dohody s USA zavázali, že omezí velké bombové útoky ve městech, které si často vyžádaly desítky civilních obětí. Podle úřadů však pouze změnili taktiku a cílenou likvidací úřednické elity rozněcují atmosféru strachu podrývající důvěru, že stát dokáže ochránit své lidi.
„Zpravodajské informace ukazují, že Tálibán systematicky eliminuje středně postavené, ambiciózní představitele státní správy a další prominentní jedince, kteří se jasně staví proti jeho extremistickým názorům,“ řekl agentuře Reuters pod podmínkou anonymity západní diplomat, který má afghánskou agendu na starosti.
„Povstalci nezabíjejí nejvyšší vládni špičky. Nechtějí vyprovokovat příliš velký poprask, který by měl dopad na mírový proces,“ poukázal diplomat na rozhovory mezi Tálibánem a afghánskou vládou, které po tříměsíční přestávce opět odstartovaly v Kataru.
Podezřelých je více
Tálibán přiznává odpovědnost za část atentátů, podle vyjádření svého mluvčího však útočí jen na představitele vlády. „Budeme nadále cílit na nepřítele a eliminovat důležité vládní figury. Novináře a společenské aktivisty ale ne,“ prohlásil Zabihulláh Mudžáhid.
V zemi, v níž od sovětské invaze před více než čtyřiceti lety s různou intenzitou zuří válka a teror, je podezřelých více. Z násilí a chaosu může těžit i místní pobočka Islámského státu či různé mocenské formace mimo Tálibán.
„Pašeráci drog, zkorumpovaní prominenti, všichni, kdo jsou proti reformním plánům vlády. Ti všichni také mohou stát za těmito útoky,“ řekl listu The New York Times někdejší afghánský generál Dawlat Wazírí. „Přejí si krach mírových jednání a možná dokonce občanskou válku. Protože čím víc tuto zemi zachvátí chaos a válka, tím víc budou vydělávat.“
15. května 2020 |
Afghánská inteligence neumírá jen při explozích „lepivých bomb“. Dramaticky přibylo i střeleckých útoků. Podle údajů The New York Times si loni cílené atentáty vyžádaly 136 obětí z řad civilistů a 168 mrtvých v řadách příslušníků bezpečnostních složek.
Například počátkem roku rozstříleli neznámí útočníci v provincii Ghór auto předního novináře a bojovníka za lidská práva Bismilláha Ajmaka. Byla to už pátá vražda afghánského žurnalisty za poslední dva měsíce.
Američané odcházejí. A co dál?
Vlna teroru a cílené vraždy afghánských elit z posledních měsíců maří naděje na dosažení mírové dohody mezi vládou a Tálibánem, které k jednacímu stolu donutila usednout administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Rozhovory v Dauhá zatím nepřinesly žádný výsledek, znesvářené strany se pouze domluvily na jednotlivých bodech jednání. Nyní se vyjednávači pokusí dohodnout na budoucím rozdělení moci v zemi a příměří.
Kdy padne Kábul? Mír s Tálibánem nápadně připomíná vietnamský scénář |
Jednání se konají v období, kdy se Spojené státy připravují stáhnout z Afghánistánu další vojáky. Nyní v zemi zůstává 4 500 amerických vojáků, poslední by měli odejít letos v květnu. S nimi odejdou i další spojenci včetně českých vojáků, pro které afghánská mise přestavovala největší a nejdelší nasazení v moderní historii.
Tálibán výměnou za odchod „okupantů“ slibuje, že zabrání organizování teroristických útoků na USA a jejich spojence. Nastupující americký prezident Joe Biden dal najevo, že by chtěl v Afghánistánu udržet americké zpravodajce, to však Tálibán rozhodně odmítá.
Islamistické hnutí dnes kontroluje přibližně polovinu země. Analytici a diplomaté se shodují, že rozhodující vojenské vítězství jedné ze znepřátelených stran je v dohledné době nepravděpodobné.
