Informoval o tom server Aktuálně.cz. Podle Českého statistického úřadu zemřelo mezi 26. říjnem a 1. listopadem celkem 4 130 lidí - zhruba o dva tisíce více než ve stejnou dobu minulé roky, píše Aktuálně.cz. Rekordní jsou v tomto ohledu i předcházející týdny, přičemž nárůst mrtvých věrně kopíruje počet mrtvých na covid-19 tak, jak je uvádí ministerstvo zdravotnictví.
Počet zemřelých navíc nad dlouhodobý průměr je však o něco větší, než oficiální počty úmrtí s covidem-19. V onom týdnu mezi 26. říjnem a 1. listopadem s nákazou zemřelo 1 342 lidí. Podle statistického úřadu zemřelo přibližně o dva tisíce lidí více než v předchozích letech.
Podle ministra zdravotnictví Jana Blatného je koronavirus hlavním důvodem zvýšeného počtu úmrtí, ale není jedinou příčinou.
V neděli přibylo 1 999 nakažených covidem-19. PES zůstává na 71 bodech |
„Zdá se, že právě to, že byla nebo doposud v mnoha nemocnicích je odkládána péče, vede k tomu, že se člověk nemusí dostat ke svému lékaři včas s tím, co potřebuje. Někdy protože na to není kapacita, a také proto, že se třeba bojí jít do nemocnice,“ uvedl pro Aktuálně.cz Blatný.
Zatím není jasné, co ve zmiňovaném 44. týdnu způsobilo smrt zhruba 700 lidí. Objasnit to má analýza ministerstva zdravotnictví. Její výsledky však budou známé až na jaře příštího roku.
„Je pravděpodobné, a my si tu práci chceme dát, že u řady lidí budeme muset jít zpět do zdravotní dokumentace, případně do pitevních protokolů, a zjistit, jak to bylo. I proto budeme mít tato data se zpožděním,“ vysvětloval ministr Blatný před časem v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Obětí koronaviru může být více
Aktuálně.cz však cituje prorektora Univerzity Karlovy a biochemika Jana Konvalinku. Ten tvrdí, že i tito lidé zemřeli s covidem nebo kvůli covidu.
„Nelze pochybovat o tom, že jde o úmrtí spojená s covidem, nikoliv s opatřeními nebo lockdownem. Na číslech z jiných zemí je zcela evidentní, že země, které provedly velmi přísný lockdown včas, výrazná nadúmrtí prostě nezaznamenaly. Příkladem může být Izrael, který zavedl mnohem přísnější omezení než my a prakticky žádná nadúmrtí nezaznamenal. Současně platí, že ta nadúmrtí všude na světě velmi přesně korelují s vývojem epidemie,“ vysvětlil Konvalinka.
Podle předsedy České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Štěpána Svačiny zároveň infekce způsobuje poškození plic a dalších orgánů. Svačina uvádí, že po jakékoliv těžší infekci nebo sepsi mnohonásobně stoupá riziko infarktu, mozkových příhod a podobných nemocí. Koronavirus tak podle něj může mít více obětí než je uvedeno v oficiálních statistikách.
Dalším faktorem je fakt, že stav pacienta s covidem-19 se může kdykoli rapidně zhoršit.
S covidem, nebo na covid?
Ministerstvo zdravotnictví uvádí, že v druhé polovině roku byl covid hlavní příčinou úmrtí u 36 procent nakažených, kteří nemoci podlehli. Dalších 57 procent těch, kteří zemřeli s covidem, mělo i jiné zdravotní komplikace. Sedm procent lidí zemřelo bez prokázání souvislosti mezi úmrtím a tím, že se nemocí nakazili.
Šéf české pobočky WHO Srdan Matič je ale covid hlavní příčinou úmrtí i v případě těch, kteří měli i jiné zdravotní problémy. „80 až 90 procent lidí, kteří se nakazí covidem a zemřou, zemřou právě kvůli covidu,“ uvedl pro Aktuálně.cz. Podle mezinárodních standardů o reportování příčin úmrtí by se tak mělo správně uvádět, že kvůli covidu zemřelo v Česku 93 procent lidí.
Odkládání lékařských prohlídek
Problematické je také to, že lidé odkládají lékařské prohlídky až na dobu po epidemii, aby se v zařízení nenakazili koronavirem. Zanedbání preventivních prohlídek či pozdní řešení zdravotních obtíží však může mít fatální následky, které se následně mohou promítnout do nárůstu úmrtí.
„Samozřejmě je bohužel možné, že dojde dlouhodobě k úmrtím spojeným se zanedbanými nádorovými chorobami nebo sebevražedností, ale ty přijdou až později a pravděpodobně nebudou tak masivní. Považuji za prokázané, že ty lidi letos na podzim zabil covid,“ řekl pro Aktuálně.cz biochemik Konvalinka.
