„Zatím nevíme, zda jde o samce, či samici, kočkodani bělonosí mají poměrně dlouhou srst a určení proto není jednoduché. Yvette je velmi zkušená matka a mládě zatím nepouští. My do výchovy nijak nezasahujeme. Kontrola je tak složitá,“ přibližuje mládě narozené 21. listopadu zooložka Gabriela Linhart.
Otcem je samec Wangari. Safari park je jednou z pěti certifikovaných zoo na světě, která kočkodany bělonosé chová. Žádná jiná je přitom v současnosti nerozmnožuje.
 |
Kočkodani bělonosí jsou přitom ve střední a západní Africe, kde žijí, stále ohroženější. Na některých místech jich během uplynulých 20 let ubylo víc než 50 procent. Rozvoj populace v lidské péči může být v budoucnu velmi důležitý.
„S ostatními chovateli úzce spolupracujeme. Letos odešel sedmiletý syn Yvette a Wangariho do Duisburgu, kde vytvořil pár s tamější samicí,“ pokračuje Gabriela Linhart.
Kočkodani komunikují pomocí složitých vět
Úbytek kočkodanů bělonosých i dalších zvířat je pro ekosystém Afriky katastrofou. Kočkodani jako plodožravá zvířata přispívají k roznášení semen na relativně velké vzdálenosti, a tím udržují druhovou pestrost lesů a přispívají k šíření rostlin tam, kam by se semena bez pomoci nedostala. Bez nich příroda strádá.
Proslulí jsou také svou bohatou hlasovou komunikací. Vědci prokázali, že kočkodani skládají zvuky do skupin a formují tak i velmi složité věty.
„Jde o systém fungující na naprosto stejném principu jako lidská řeč. V podstatě pracují s jednotlivými slovy,“ upozorňuje Gabriela Linhart.
Například pro různé predátory mají různá „slova“, aby mohli všichni členové skupiny zvolit nejjistější formu útěku či obrany.
Návštěvníci již mají možnost celou rodinu pozorovat ve venkovní voliéře Ptačího světa hned u Neumannovy vily. Musejí se však do safari parku vypravit za teplejšího počasí a obrnit se trpělivostí – rodina ráda využívá pohodlí a tepla zázemí a do venkovního výběhu vychází vždy jen na krátkou dobu.
Dvůr Králové zažívá v chovu primátů úspěšný podzim. V září se narodilo mládě také ve skupině vzácných a raritně chovaných gueréz angolských. Na potomcích dvorského chovu v tomto případě stojí celá evropská populace těchto opic.
