Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Pernise kopírovalo do jisté míry Polsko vývoj pandemie v České republice. „V první vlně byli v Polsku všichni vyděšení a respektovali nařízení vlády. Ale během druhé vlny sílila kritika nošení roušek, a stejně jako u nás se konaly v Polsku ostré demonstrace proti vládním opatřením.“
Polské zdravotnictví je horší než České
„U druhé vlny byl nástup pomalejší než v Česku. Denně dělají přírůstky kolem 20 tisíc případů i více. Vláda přijala opatření velmi podobná těm v Česku. Jsou zavřené restaurace a bary, omezený je prodej v obchodech. Vláda zatím nezavedla zákaz nočního vycházení. Nezavřely se jen kostely,“ což podle Pernise kritizuje část veřejnosti a hlavně polská liberální opozice.
Jisté rozčarování panuje podle polonisty kolem schválené vládní pomoci podnikatelům. „Konzervativní kabinet tvrdí, že napumpoval do ekonomiky 158 miliard zlotých a zachránil tak 5 milionů pracovních míst.“ Podle opozice však pomoc nebyla dostatečná a ne vždy se dostala do rukou těch, kteří ji opravdu potřebují.
Celý Rozstřel v podcastu:
Vláda čelí kritice za nedostatečnou lůžkovou kapacitu v nemocnicích. Zdravotnictví v Polsku je podle Pernise dlouhodobě podfinancované a jen s obtížemi zvládají obří příliv nových pacientů s covidem-19. „V Polsku se v uplynulých dvou týdnech budovaly záložní nemocnice, což by mohlo zdravotnímu systému, který v současnosti nestíhá, výrazně pomoci,“ tvrdí.
Máme pacienta nechat přede dveřmi? Polské nemocnice kolabují kvůli covidu |
„Ale obecně je úroveň polského zdravotnictví nižší než v České republice, kde je sice systém také na pokraji svých sil, ale pořád je schopen krizi ustát. V Polsku je kvalita zdravotní péče nižší. Uvidíme, zda to polské zdravotnictví zvládne,“ říká Pernis.
V posledních letech je podle něj zdravotnictví velkým tématem polské politické scény. „A to, že polské zdravotnictví nefunguje, dokazuje právě situace během koronakrize. Vládní strana Právo a spravedlnost je kritizována za to, že místo, aby vláda peníze poslala do zdravotnictví, tak si raději od USA objednala stíhačky F-35. Opozice tenhle výdaj ostře kritizovala,“ říká polonista.
Zákaz potratů? PiS jen odvádí pozornost
Během koronavirové pandemie propukly v Polsku masové protesty proti nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu. Instituce složená převážně ze soudců nominovaných vládní pravicově konzervativní stranou Právo a spravedlnost (PiS), nedávno označil za protiústavní část zákona o potratech, která dovoluje přerušení těhotenství v případě vážných vývojových vad plodu.
Na tyto případy v Polsku v minulých letech připadalo 98 procent legálních potratů. Povoleny mají zůstat interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.
„Pokud jde o hlubší kořeny protestů, stojí za nimi nespokojenost velké části veřejnosti s politikou vládní strany Právo a spravedlnost a nesouhlas s narůstajícím vlivem katolické církve na život v Polsku, který jde ruku v ruce s politikou PiS,“ vysvětluje Pernis.
„A pokud mluvíme o politice PiS, přirovnal bych to ke kumulovaným faulům třeba ve futsalu. Prostě strana PiS už jich nasbírala tolik, že pro hodně lidí bylo rozhodnutí soudu poslední kapkou,“ tvrdí.
Toto je válka, zuří polské ženy kvůli zákonu proti potratům |
„Kdyby to tak nebylo,“ pokračuje Pernis, „neodehrávala by se část demonstrací před sídly vládní strany v krajích nebo před vilou předsedy strany Jaroslawa Kaczyńského ve varšavské čtvrti Žoliborz. Anebo před kostely a biskupstvími.“
Podle odhadů se protestů zúčastnilo už přes 800 tisíc Poláků. Nekonaly se pouze ve velkých městech, ale i v menších obcích, a to i v těch, kde měla dosud strana PiS většinovou podporu veřejnosti.
Možná i u samotných voličů PiS byl podle Pernise tento krok přes čáru. „Straně velmi prudce spadly preference. Průzkum polského Kantaru říká, že je teď PiS na 26 procentech. To je nejméně od voleb v roce 2015. Zároveň 36 procent voličů PiS je proti nálezu soudu, tedy proti zákazu interupcí. Dvě třetiny dotázaných pak uvedly, že téma potratového zákona konzervativci nastolili proto, aby odvedli pozornost od přešlapů strany během pandemie koronaviru.
Proč nás mají Poláci rádi?
Tomáš Pernis v Rozstřelu mluvil i o tom, zda v Polsku posiluje liberální opozice, jak ztrácí katolická církev podporu u nejmladší generace i o tom, jaký je vztah současných Poláků k České republice.
„Stále v průzkumech vycházíme jako nejoblíbenější sousedi Polska. Je to asi tím, že jsme pro Poláky navzdory rozmíškám v minulosti asi nejméně konfliktní. S Němci a Rusy mají Poláci historicky veliký problém, to samé se týká Ukrajinců nebo Bělorusů, na které hledí průměrný Polák spatra. Švédsko už je daleko a Slováky dlouho Poláci vnímali jako jiné Čechy.“
„Proto si myslím, že nás udávají v průzkumech na prvním místě. Nehledal bych v tom velkou romantiku o nějakém superpevném a upřímném poutu. Mají s námi nejméně problémů a přitom nás relativně dobře znají,“ uzavírá polonista Tomáš Pernis.