„Důležité je nechodit po Německu s konví vody,“ cituje tamního ministra hospodářství die Welt. Altmaier tak naznačuje, že pouhým hašením problémů se nic nevyřeší. Z dlouhodobého hlediska nemá totiž maloobchod proti online prodeji šanci. Altmaier věří, že by se maloobchod měl digitalizovat a modernizovat a města by měla pracovat na atraktivitě svých center a vytvářet nové „zážitkové prostory“ s kulturou a gastronomií. S informací přišel britský deník The Guardian.
Žádosti o nové finanční balíčky na podporu německého maloobchodu tak zůstávají nevyslyšeny. Německé sdružení měst například požadovalo takzvaný pozemkový fond ve výši 500 milionů eur (13,6 miliard korun) na odkup problémových nemovitostí. Německá maloobchodní federace HDE zase volá po vzniku balíčku zvláštního financování ve výši sto milionů eur (2,7 miliard korun).
Podle HDE v příštích měsících hrozí kvůli koronaviru zánik 50 tisíc obchodů a stovek tisíc pracovních míst. Maloobchod by tak přišel o obrat 40 miliard eur (víc jak bilion korun). Členové Federace pohostinství Dehoga hlásí, že zavřít může až 70 tisíc z nich, zejména z řad kaváren a restaurací právě v centrech měst.
Altmaierovo ministerstvo uvedlo, že má zájem o kreativní řešení.„Potřebujeme koncepty omlazení městských center, abychom zabránili jejich vymírání,“ říká jeho mluvčí. Pro prázdné obchody by se mělo najít nové využití, stávající maloobchodníci by se měli digitalizovat a hlavní ulice měst by měli znovu obsadit řemeslníci, specializované obchody a malí výrobci, míní rezort.
Stále stejné centrum
Altmaier má v plánu digitalizovat vztah místního retailu se zákazníky. „Pokud si chci pořídit košili, měl bych ji koupit stejně snadno na hlavní ulici v mém městě jako na internetu,“ řekl nedávno. Podle něj v tomto ohledu prostor pro zlepšení je. V německých obchodech totiž hraje prim hotovost, menší podniky nedisponují platebními terminály a mnoho obchodníku ani nemá webové stránky. Fyzický vzhled hlavních ulic lemovaných obchody často připomíná atmosféru 50. let.
V Berlíně se válčí o silnice. Cyklistům pruhy nestačí, řidiči je nechtějí |
Specialisté na urbanismus nicméně tvrdí, že kreativní způsoby řešení přichází pozdě. Před úpadkem center měst přitom varují už desítky let. Profesor rozvoje měst na hamburské univerzitě HafenCity (HCU) Thomas Krüger se domnívá, že během několika měsíců budou celé ulice plné zabedněných výloh.
„Situace se pravděpodobně stane zvlášť dramatickou na podzim, kdy můžeme očekávat krvavou vlnu bankrotů,“ uvedl. „Mezi majiteli obchodů a pronajímateli je nutné vést dialog,“ poznamenává Krüger s tím, že maloobchodníci si řadu problémů přinesli již z předpandemického období, jmenovitě třeba astronomicky vysoké nájemné.
Podle Krügera se i přesto před maloobchodníky otevírají nové příležitosti. Z center měst by podle něj mohly odejít velké řetězce, které byly do této doby jako jediní schopni platit právě vysoké nájmy. „Mnoho center (kvůli řetězcům) vypadá úplně stejně,“ stěžuje si Kruger s tím, že nyní by mohlo dojít ke změně.
Z prachu a popele
Boris Hedde, vedoucí kolínského Institutu pro výzkum maloobchodu, si myslí, že jakmile bude pozice obchodů s módou oslabená, na jejich místo budou moct nastoupit jiné podniky. „Kvalifikovaná řemesla, služby, prodejny nábytků a kutilských potřeb, malé supermarkety – ti všichni by se mohly vrátit do center,“ uvedl Hedde.
V Německu už nyní probíhají pokusy jak centra měst oživit. V prázdných prostorách obchodů se instalují výstavní expozice či knihovny, experimentuje se s digitálními obchodními domy nebo s takzvanými pop-up obchody, které fungují na principu krátkodobých pronájmů a dočasného prodeje.
Podle všech zúčastněných je koronavirová pandemie pro městská centra výzvou. Stefan Genthe z HDE ji dokonce přirovnává k restrukturalizaci vybombardovaných německých měst po roce 1945. „Stojíme před naší největší šancí restrukturalizace center měst od druhé světové války,“ uvedl podle The Guardianu Genthe.
