Čtvrtek 29. října 2020, svátek má Silvie
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Čtvrtek 29. října 2020 Silvie

Rozvlní digitální montérky i sukně sestřiček. Budoucnost módy, říká šéfka firmy

  6:00
O neudržitelnosti módního průmyslu se mluví dlouho, teprve v poslední době se ale v oděvních firmách a návrhářských školách začínají aplikovat postupy, které by dopad módy na životní prostředí mohly zvrátit. Řeč je o takzvané digitální módě. Jednou z jejích průkopnic v Česku je i designérka Barbora Hašková, která nový obor představuje v rozhovoru.

Barbora Hašková, generální ředitelka startupu Ofform3D. | foto:  Petr Kozlík, MAFRA

Návrhářů, kteří by uměli ve virtuální realitě vytvořit střih a sešít tričko, není v Evropě mnoho. O to překvapivější je, že jedna skupina takových nadšenců sídlí v Praze a vede je pětadvacetiletá designérka.

Tuzemský startup Ofform3D se před nedávnem dostal do národního finále soutěže Creative Business Cup. V jeho čele stojí od letošního května Barbora Hašková a tým tvoří čtyři návrháři. „Máme časovou výhodu. Jde o novou věc, a lidé ještě neměli šanci si k digitální módě přičichnout,“ říká Hašková. Za deset let firmu vidí mezi lídry na evropském trhu.

Když se řekne digitální móda asi málo Čechů si pod tím dokáže představit něco konkrétního. Co je tedy vaším produktem?
Nabízíme firmám službu, která jim ušetří čas a peníze. V oděvních firmách za normálních okolností návrhář udělá skicu, pošle ji do Číny nebo Indie, kde dodavatel vytvoří střih a vzorek pošle zpátky. Ten je z 99 procent špatně, takže ho návrhář musí vyzkoušet, okomentovat a poslat zpátky do Číny. Tam ho znova ušijí, znova pošlou a většinou je zase špatně. Takovým způsobem to může trvat týdny až měsíce. A to mluvím jenom o jednom stylu, v kolekci jich máte třeba sto.

Jak tedy takové oděvní firmě může pomoct digitální móda?
Zákazník nám pošle 2D skeč a my podle toho vytvoříme v počítačovém programu střih, a v něm ho i sešijeme. Dokážeme jim zkrátka ukázat, jak jejich oblečení bude vypadat v reálu. Firma si to prohlédne, v programu navíc může měnit barvy nebo látky jedním klikem. Může též rozpohybovat avatara (virtuální model člověka, pozn. red.), takže vidí, jak se oblečení chová při chůzi. Firma zkrátka nemusí vytvářet několik vzorků a posílat je tam a zpátky, aby došla k finálnímu výsledku.

Proč zrovna digitální móda? Jak může české podnikatele napadnout, že si založí startup zrovna v této oblasti?
Náš startup založili majitelé poradenské společnosti ILA s. r. o., která shání granty. Chtěli na český trh přijít s něčím novým, pouze potřebovali lidi, kteří by to byli schopni dělat. Ale i tak se práci v počítačovém programu CLO 3D, který digitální módu vytváří, musela půlka našeho týmu učit úplně od začátku. Většina z nás má zázemí v normálním návrhářství pro velké firmy. Mě samotné to trvalo pár měsíců, než jsem se v programu začala orientovat.

Jak jste se k digitální módě dostala vy?
Návrhářství jsem studovala v zahraničí a pak tam i pracovala ve velké firmě. Chtěla jsem se ale vrátit do Česka, ačkoli tady ta módní branže není velká, co se týče uplatnění. Sehnala jsem si práci v německé společnosti, ale moje představy o vytváření kolekcí se začaly lišit. Pak jsem narazila na nabídku práce v Offormu a znělo mi to tak dobře, že jsme se rovnou domluvili.

Co z vás nakonec učinilo jednatelku startupu? Přeci jen je vám teprve pětadvacet let.
Na začátku koronavirové krize se společnost rozhodla, že se rozloučí s některými členy týmu, protože nastavený byznys plán nefungoval. Před tím startup spíš dělal workshopy, snažil se dostat digitální módu do povědomí. Bylo to víc umělecky založené a dělaly se kolaborace. 

Jenže pak jsme si uvědomili, že nám za chvíli skončí granty, které jsme získali před dvěma roky, a pokud chceme fungovat dál, musíme začít vydělávat. To byl důvod, proč se změnily zaměstnanecké posty a proč jsem se já dostala do vedení. Předpokládám, že se jim něco natolik líbilo, že věřili, že to zvládnu. Navíc je nutné si uvědomit, že jde o startup. Každý zastává deset pozic a každý se snaží, aby to fungovalo.

Naše společnost vidí za špičku svého nosu, tvrdí šéfka českého L’Oréalu

Předpokládám ale, že řídit firmu a navrhovat oblečení je trochu něco jiného...
Já jsem nikdy nechtěla být jenom designér. Vystudovala jsem v Dánsku obor design a byznys a vždycky jsem spíš tíhla k tomu byznysu. Většina návrhářských škol vás nenaučí, kdo je vaše cílová skupina, jak se zákazník hledá nebo třeba jak se vypočítají ceny. Módní univerzity učí, jak navrhnout designový produkt. Ze školy pak vycházejí absolventi, kteří dělají, co je baví, ale chybí jim znalost, jak produkt prodat a na koho je cílený.

Kdo je tedy vaší cílovou skupinou?
Hodně zájemců máme z oblasti pracovního oblečení. Vytvářeli jsme třeba uniformy pro zdravotní sestry pro českou, ale také jordánskou firmu. Pro jiné zákazníky budeme tvořit automobilové overaly pro závodní auta. Zároveň nabízíme workshopy pro vysoké školy. Teď máme zakázku ve Švýcarsku na vysoké škole módy a technologie. Jde o půlroční kontrakt, kde jednou týdně vyučujeme studenty, jak pracovat v programu CLO. Je vidět, že univerzity už vědí, že digitální móda bude v budoucnu součástí oděvního průmyslu.

Lze říct, že by digitální móda už někde v zahraničí patřila do běžných postupů návrhářů?
Je potřeba říct, že některé procesy módního průmyslu jsou zastaralé. Lidé se drží tradice, že něco vytvářejí rukama. I v zahraničí je digitální móda na začátku. V Amsterdamu sice funguje magisterský obor, ale je to jenom pár let. V Dánsku to začali vyučovat tento rok, ve Švýcarsku začnou s námi. Ve firmách je ten problém, že dlouho trvá, než se to člověk sám od sebe naučí natolik, aby v CLO dokázal reálně pracovat. Mám ale hodně známých v zahraničí, kteří během pandemie neměli tolik práce, a zaměstnavatelé jim proto řekli, ať se na home office tento program naučí.

Kolik taková vizualizace oděvu stojí?
To je individuální. Kdybyste chtěla úplně základní jednoduché bílé tričko, může to trvat pár hodin a stát třeba tisíc korun. Ale kdybyste chtěla něco propracovaného, co bude trvat pár dní, může to stát třeba patnáct tisíc. Máme nějakou základní sazbu, ale velmi záleží na tom, co nám klient pošle. Pokud chce výšivku nebo jiné podobné detaily, bude to stát víc.

Jak to děláte, že se oděv dokáže vlnit tak, jak by se hýbal v reálu?
Na to existuje speciální mašina, která vám naskenuje látku. Do počítače zadáte různé parametry – váhu, složení, elastičnost, tloušťku a program vám ji vytvoří ve virtuálním prostoru. To je vlastně důvod, proč je digitální tvorba tak realistická.

Registrujete kvůli pandemii zvýšenou poptávku?
To úplně nedokážu říct, protože celý náš byznys plán jsme změnili někdy na začátku května. Poptávka teď stoupá pořád a jsme spokojení. Velký úspěch máme na sociální sítí Linkedln, kde získáváme devadesát procent našich klientů. Pro nás je to nejlepší prostor na rozhazování sítí, jsou tam totiž všechny velké ryby.

S jakými tržbami počítáte?
Odhadujeme, že příští rok by to mělo být v rámci jednotek milionů. Jsme na začátku, ale dlouhodobě nám byznys plán vychází hezky.

Kde tedy vidíte firmu za deset let?
Rádi bychom se dostali na přední příčky digitálních módních studií v Evropě. Když se budeme snažit, tak to reálné je. Rádi bychom se rozrostli, nyní se třeba stěhujeme do většího prostoru. Jsme první firmou podnikající v tomto odvětví v Česku. Ani náhodou nejsme první v Evropě, ale těch firem není zas tolik. Jde o novou věc, lidé ještě neměli šanci si k tomu přičichnout, takže si myslím, že máme docela časovou výhodu.

Firmy a značky pracují pro zákazníka a podle jeho potřeb. Dělají to, co on chce. A dokud budou lidi chtít co nejlevnější věci, tak se situace nezmění.

Barbora Hašková generální ředitelka startupu Ofform 3D

Řetězce s rychlou módou hlásí kvůli koronaviru miliardové ztráty. Mluví se o tom, že kamenné prodejny jsou přežitek. Co si o tom myslíte vy?
Pokud se fast fashion hrozně rychle nezmění, kolaps může nastat. Ale nemyslím si, že by k tomu došlo v rámci jednotek let. Spíš se to stane proto, že je nové generace přestanou nakupovat. Značky rychlé módy totiž sledují stejné trendy a předhání se jen v tom, kdo bude levnější. A takhle to nemůže vydržet do nekonečna.

Může tyto módní kolosy „zachránit“ technologie?
Můžou jim pomoct a uvedu to na příkladu. Jste velká značka a potřebujete své produkty prodat v retailu. Proto musíte vytvořit meeting pro takzvané nákupčí, kteří to pak do maloobchodu dostanou. Pro tyto nákupčí udělá značka představení kolekce se všemi barvami a třeba i všemi velikostmi. Nákupčí prochází mezi stovkami kusů oblečení a hledají, co by si nakoupili. Aby se toto mohlo stát, musí značka vytvořit zhruba 400 modelů, které se pak vyhodí. Konkrétně v tom by technologie mohla pomoct. Kolekce by se nákupčím představila virtuálně.

Nejen létání. Švédi už se stydí i za nakupování, vznikají i nová slova

Skupina světových designerů napsala před nedávnem otevřený dopis, v němž volají po „módní revoluci“. Základním poselstvím je, že móda musí „zpomalit“ a zamyslet se sama nad sebou. Podepsala byste to?
Stoprocentně bych to podepsala. Znečišťování, za nímž stojí módní průmysl, je neuvěřitelné. Řetězce ročně vyhodí statisíce kusů oblečení, třeba kvůli tomu, že při převozu přes oceán v kontejnerech zplesniví. Co se neprodá ve slevách, skončí na skládkách. Hlavně si ale myslím, že se musí změnit zákazník. To on si musí říct, že nebude kupovat tričko za sto padesát korun, ale radši si koupí jiné za tisícovku, které vydrží čtyřikrát dlouho. Firmy a značky pracují pro zákazníka a podle jeho potřeb. Dělají to, co on chce. A dokud budou lidi chtít co nejlevnější věci, situace se nezmění.

Kdo v módě určuje trendy? Jak se třeba přijde na to, která barva je ta nejlepší pro ten a ten rok?
Fungují firmy, nejznámější je asi WGSN, jejichž zaměstnanci jezdí na různé akce, koncerty a festivaly, jako je třeba Burning Man. Tito zaměstnanci tráví svůj pracovní čas tím, že se snaží najít něco, co se trošku opakuje, ale vlastně to nosí minimum lidí. Výzkum dělají třeba rok, pak seberou všechna data a udělají z toho předpověď. 

Firmy jako je WGSN pak vydávají knížky, které stojí klidně i sto tisíc, podle nichž se většina značek řídí. Ale trendsetter jako takový je člověk, co se nebojí vzhledově odlišit od většiny, která po jeho vzoru začne tyto věci kopírovat a nosit taktéž. Příkladem můžou být mediální hvězdy či tzv. influenceři.

  • Nejčtenější

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...

Tři týdny a konec. Prodloužení restrikcí by nás zničilo, tvrdí obchodníci

Vládní rozhodnutí o uzavření obchodů a služeb jejich provozovatele rozzlobilo, přestože většina z nich tento krok...

Babiš předložil konec superhrubé mzdy. Budou dvě sazby, bohaté zdaní víc

Premiér Andrej Babiš předložil ve Sněmovně návrh na zrušení superhrubé mzdy. Místo toho navrhuje zdaňovat zaměstnancům...

Ekonomika výrazně klesne, musíme omezit podporu byznysu, říká Rusnok

Premium Snaží se zachovat chladnou hlavu a Čechům slibuje, že inflace, která je nejvyšší v Evropě, výrazně klesne. Guvernér...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Z kokpitu za volant kamionu. Čeští piloti si hledají novou práci

Za profesionální výcvik dali víc než milion korun Teď čeští piloti a pilotky pracují pro aerolinky na třetinový úvazek,...

Máme podvyživené děti? Trend „zdravého“ stravování je tragický, říká odborník

Premium Špenát je hnusný, rajčata taky. Do školní jídelny nechodíme, tam nám nechutná. Jíme jen špagety a pizzu. A tak dál....

Jak vyležet ‚lehký covid‘. Praktičtí lékaři radí, jak na samoléčbu

Premium Tak jako jiné virózy i obávaný covid-19, pokud zaútočí jen v mírné či střední síle, se musí doma prostě a jednoduše...

Generace nevzdělaných dětí. Jen málokdo dělá při distanční výuce pokroky

Premium Je osm hodin ráno, učitel zakládá virtuální místnost, do které se postupně připojí žáci. Jednomu nejde mikrofon,...

  • Další z rubriky

Nejsou lidé, žehrají zemědělci. Chybí přespolní i pracovníci na ošetřovném

V živočišné výrobě aktuálně chybí zhruba šestina pracovníků kvůli karanténám nebo ošetřování dětí, které nemohly jít do...

České přístroje zkoumají Slunce i Mars. Jsme špička, říká kosmický expert

Premium Bez Evropské kosmické agentury bychom možná sestavovali malé družice, ale naše přístroje by nelétaly ke Slunci, říká...

Nedělní zákaz nic neřeší. Lidé zaplní prodejny v sobotu, míní obchodníci

Vládní zákaz prodeje v neděli je podle obchodníků kontraproduktivní. Lidé se podle nich budou předzásobovat a zejména v...

Hrdí na značku „Made in Czechoslovakia“. Czechoslovak Group rozvíjí tradiční firmy

Advertorial Prvorepublikové Československo patřilo k předním hráčům na poli průmyslu. Výrobky „Made in Czechoslovakia“ se prosadily...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Nepanikařte, ale buďte opatrní. Osm znaků, že jste mohli prodělat covid-19

Druhá vlna koronavirové krize udělala z Česka, které tu první zvládlo celkem dobře, odpadlíka. Snad každý se bojí. Jsem...

Nečekaně zemřel moderátor Prima vařečky Daniel Kopál, bojoval s covidem

Ve věku 49 let zemřel moderátor Daniel Kopál, známý z pořadu o vaření Mňam aneb Prima vařečka. Bojoval s koronavirem....

Česko dál padá do covidové propasti. Má nejvíce případů i úmrtí na světě

Česko se pevně usadilo na špičce světových koronavirových statistik. Již delší dobu jsme mezi zeměmi, které mají...

NASA a vědci objevili na Sahaře a v Sahelu téměř dvě miliardy stromů

Na Sahaře a v oblasti Sahelu roste více stromů, než se předpokládalo. Tvrdí to mezinárodní vědecká studie, na níž se...

Česko je bohatší než Itálie a Španělsko, možná předběhne i Japonsko

Nejnovější data Mezinárodního měnového fondu ukazují, že Česká republika je poprvé ve své novodobé historii bohatší než...