Situaci se snažil odlehčit, ale i jeho restriktivní opatření nutí k nebývalým akcím. Výjimku na společné tréninky mají totiž jen týmy první a druhé ligy. Ostatní celky mají smůlu a platí pro ně skromná cifra šest.
„Je to svým způsobem i trenérská výzva, jak si s tím poradíme. V takové situaci nikdy nikdo nebyl a snad ani nebude,“ přikyvuje.
Stále se měnící opatření jediný jihočeský třetiligový celek vyřešil v minulém týdnu jednoduše. V pondělí, kdy ještě platil počet 20 osob, hráči absolvovali jediný trénink, pak si začali plnit individuální plány. Teď se vrací ke společnému tréninku, byť s omezeními.
„Jsme třetí nejvyšší soutěž a nemůžeme pořádně trénovat. Štve mě to, ale pravidla jsou takto nastavená. Všude kolem nás se hraje a my ani nevíme, kdy znovu začneme,“ přemítá.
Dynamo vyhlíží návrat marodů
Ani prvoligové Budějovice netuší, kdy se vrátí do zápasového rytmu. Oproti Písku však mohou trénovat bez větších omezení. „Po pěti lidech se trénovat nedá. To těžko něco nacvičíte. Jsme rádi i za současný stav. Dodržujeme veškerá opatření. A to jak tým, tak i celý klub,“ tvrdí kouč David Horejš.
I Dynamo si vyzkoušelo okleštěný trénink, a to v minulém týdnu plném změn. V pondělí trénovalo v počtu do dvaceti, v úterý a ve středu ve skupinkách po šesti, od čtvrtka pak už v klasickém režimu. „Kluci jezdí oblečení rovnou do tréninkového centra na Složišti. Nevyužíváme vnitřní prostory. Jinak se připravujeme plnohodnotně. V malých skupinkách to byly jen dva tréninky,“ popisuje bývalý ligový obránce.
Současný model je blízký tomu jarnímu. Znovu v něm chybí regenerace. „Už jsme zkušenější. Kluci mají i doma prostředky k regeneraci a po tréninku zátěž kompenzují. Snad se nám budou zranění vyhýbat,“ přeje si Horejš.
Právě návrat zraněných hráčů je pro Budějovice v tuto chvíli snad jediným pozitivem. Marodi mají více času na uzdravení. „Využíváme pauzu k tomu, aby se vrátili naši klíčoví ofenzivní hráči. Pavel Šulc se k týmu připojí tento týden, Mick van Buren v tom následujícím. U Davida Ledeckého se ještě uvidí. Nechceme nic uspěchat,“ uvádí.
Přestože profesionální fotbalisté se mají aktuálně ze sportovců v zemi nejlépe, panuje v mužstvu nejistota. „Je to znát. Doba je složitá pro všechny. Lidé jsou na tom hůř, my si na nic nestěžujeme. Zdraví je přednější a jsem moc rád, že jsme v pořádku. Každý si přeje, abychom zase hráli před plnými stadiony. Ale teď to na to nevypadá. Uvidíme, kdy se vůbec začne. Každopádně až to přijde, tak chceme být připravení,“ ujišťuje Horejš.
Táborští čekají na výsledky testů
Vůbec nejhůře ze tří nejlepších jihočeských fotbalových klubů jsou na tom v Táboře. Druholigový nováček měl minulou sobotu ještě před sportovní uzávěrou odehrát již jednou odložený duel na hřišti pražského Vyšehradu. Jenže covid byl znovu proti.
„Ve čtvrtek před utkáním přišlo několik hráčů s horečkami, a tak jsme museli zápas s Vyšehradem znovu odložit. Po deseti dnech nás včera čekaly testy. Žádný hráč nemá vážnější průběh. Věřím, že všechny testy budou negativní a budeme moci normálně trénovat,“ doufá trenér Miloslav Brožek, který v neděli oslavil 46. narozeniny.
Táborští tak přešli na systém přípravy, který už dobře znají. Společně trénovat nemohli. Výraznější dávky zátěže přijímali pouze ti, kteří nebyli v karanténě nebo už covid prodělali.
Emanuel Tolno z Táborska (vpředu) v souboji s Andreasem Vindheimem ze Sparty.
Pokud budou výsledky pondělních testů negativní, tým se vrátí na hřiště. A bude se chystat na nejbližší ligový zápas. „V omezených podmínkách jsme zvládli zatím všechna utkání, zvládneme i další. Ale psychicky je to už velmi náročné. V tomto roce jsme odehráli osm soutěžních utkání – jedno na jaře, pět na podzim v lize a dvě v poháru. To je hrozně málo. Hráči potřebují zápasy,“ má jasno.
Výhled nejen sportovního dění v dalších měsících je značně mlhavý. Brožek se pokusil odhadnout, jak by se věci mohly mít.
„Dokud se z covidu nestane běžná nemoc, proti které bude vakcína, tak to lepší nebude. Sport, kultura i zábava celkově budou mít velké problémy. Zejména ekonomické, ale i na ně navazující. Situace je vážná a bylo by třeba ji vybalancovat. Lidé potřebují chléb a hry. Krátkodobě se to dá vydržet, ale delší dobu už je to psychicky složité. A může to mít velké dopady,“ přemítá kouč.
