Nedělní prezidentské volby v Bolívii patrně vyhrál už v prvním kole exministr hospodářství Luis Arce (57), kandidát Hnutí za socialismus (MAS) exprezidenta Eva Moralese, který v zemi vládl jako její první indiánský prezident od roku 2006 do svého loňského útěku do exilu. K vítězství, které vyplývá zatím jen z několika průzkumů po uzavření volebních místností, už Arcemu blahopřála prozatímní bolivijská prezidentka Jeanine Áňezová, venezuelský autoritářský prezident Nicolás Maduro či místopředseda španělské vlády Pablo Iglesias.
Sečteno je zatím necelých 20 procent hlasů a ústřední volební komise v neděli oznámila, že průběžné výsledky zveřejňovat nebude. Oficiální výsledky voleb, které se konaly po několika odkladech kvůli pandemii covidu-19, by měly být známy v úterý či ve středu.
„Oficiální výsledky ještě nemáme, ale z dat, která jsou k dispozici vyplývá, že pan Arce a pan (David) Choquehuanca (kandidát na viceprezidenta) vyhráli volby. Blahopřeji jim a žádám je, aby při vládnutí měli na zřeteli Bolívii a demokracii,“ komentovala Áňezová průzkumy, podle nichž Arce dostal 52,4 procenta hlasů a druhý skončil s 31,5 procenta hlasů kandidát centristické aliance Občanské společenství (CC) Carlos Mesa, prezident v letech 2003-2005.
Áňezová je prezidentkou od loňského podzimu, kdy nahradila z pozice místopředsedkyně Senátu Moralese po jeho útěku. K tomu ho tehdy vyzvalo vedení armády během protestů, při nichž se střetávali Moralesovi příznivci a odpůrci kvůli výsledkům voleb z 20. října, v nichž podle tehdejší ústřední volební komise Morales porazil Mesu. Protesty si vyžádaly přes 30 obětí a vybízel k nim z ciziny i Morales, který události označil za puč.
„Bratři a sestry, Lucho (Luis Arce) bude prezidentem Bolívie,“ prohlásil jen několik minut po zveřejnění průzkumů Morales před novináři v Argentině, kde nyní žije. V těchto volbách kandidovat nesměl a doma čelí obvinění ze vzpoury a terorismu kvůli podněcování k protestům.
„Bolívie obnovila demokracii. Vytvoříme vládu národní jednoty, budeme vládnout pro všechny Bolivijce,“ prohlásil dnes Arce na tiskové konferenci po boku svého kandidáta na viceprezidenta Davida Choquehuanky. Tento devětapadesátiletý indián byl ministrem zahraničí Moralesovy vlády od ledna 2006 do ledna 2017.
Místopředsedkyně senátu Áňezová se prohlásila za prezidentku Bolívie |
Na základě rychlého sečtení výsledků stojí na prvním místě s 52,4 procenty hlasů chráněnec bývalé hlavy státu Eva Moralese Arce, který kandidoval za exprezidentovo Hnutí za socialismus (MAS). Na druhé místě je podle agentury s 31,5 procenty centrista Carlos Mesa, který působil v prezidentské funkci v letech 2003-2005 a jehož vyslala do volebního klání aliance Občanské společenství (CC).
Aby kandidát zvítězil v prvním kole, musí mít nejméně 40 procent hlasů s desetiprocentním náskokem před druhým v pořadí, píše agentura Reuters.
Bolivijci prezidenta volili i loni na podzim, opozice a po ní i Organizace amerických států (OAS) však označila výsledky za zmanipulované. Podle ústřední volební komise tehdy znovu vyhrál tehdejší prezident Morales, což vyvolalo protesty, které si vyžádaly přes 30 obětí. Morales, který byl u moci 14 let, nakonec rezignoval a uprchl do zahraničí.
Vítězství socialistů by mohlo otevřít cestu pro návrat exprezidenta Moralese z exilu do vlasti, kde čelí obvinění ze vzpoury a terorismu. Bývalý první indiánský prezident Bolívie prohlašuje, že byl k rezignaci donucen pučem zorganizovaným pravicí.
Existují obavy, že v zemi po oznámení výsledků propuknou násilnosti. Bolivijská volební komise na poslední chvíli oznámila, nezveřejní předběžné výsledky. Sčítání hlasů podle ní může trvat až pět dní.
