Rozálie Havelková a Anežka Hessová společně připravily divadelně hudební show Rozladěné držky | foto: Tomáš Coufal

Rozladěné držky vznikly podle cirkusového deníku Rozálie Havelkové

  • 0
Rozladěné držky. Zajímavý název nese novinka, kterou do pražského Studia Citadela chystá v režii Ondřeje Havelky jeho dcera Rozálie spolu s Anežkou Hessovou. Umělkyně slibují kombinaci nového cirkusu, klaunérie i třeba španělské flamenco. Hrají prý o svých životních zkušenostech.

Titul Rozladěné držky odkazuje k žižkovskému označení pro tahací harmoniky. Představení ale nese i motto „Sny a muži by měli být nedostižní“. Jak tomu rozumět?
Anežka: Je to jedno z témat našeho představení, že pokud se sen změní v realitu, není už o čem snít. Že někdy je lepší, když se sen nenaplní, protože zůstává snem a nezevšední.
Rozálie: Sny a muži MUSÍ být nedostižní! Taková je moje zkušenost. A proč to tak cítím, se vám pokusíme zprostředkovat v našem autorském představení.

Přesun premiéry

Původně plánovanou premiéru 9. října se vzhledem k aktuální zdravotní situaci rozhodli tvůrci přesunout až na 27. listopad. První reprízy jsou v plánu 3. a 17. prosince.

Prozradíte, jaké vaše konkrétní životní zkušenosti inscenaci inspirovaly?
Anežka: Nejprve jsme hledaly společná témata v našem životě. Já jsem vyrostla v maringotkách v kočovném divadle ve švýcarském Essertines. Rozálie odjela k cirkusu do Belgie na rok jako dospělá. Já o svém životě mluvím již v jiné inscenaci s názvem Můj Hood, jenž měla mít divadelní premiéru 16. října v A studio Rubín. A tak jsme se rozhodly jít po Rózině vzpomínkách na cirkus Ronaldo,ve kterém rok strávila. Na tomto příběhu popisujeme život v cirkuse a maringotkách, který obě dobře známe.
Rozálie: V nedávné době se mi splnil sen: dostala jsem angažmá v belgickém cirkuse Ronaldo, kde jsem strávila rok. V cirkuse jsem si vedla deník a právě z něj a z mých autentických zážitků jsme čerpali inspiraci pro naše představení.

Jak přesně do výsledného tvaru zasahoval Ondřej Havelka?
Rozálie: Přestože jsme tátu k režijní spolupráci oslovili až v posledních týdnech před work in progress, což byla téměř poslední fáze zkoušení, jeho podíl na představení je velmi podstatný. Respektoval naší vizi, náš specifický divadelní jazyk, ale postaral se o to, aby představení mělo čistší formu a nebylo tolik abstraktní. A dodal představení víc komiky.
Anežka: Bez Ondřeje by to prostě nešlo. Ondřej Havelka představení vtiskl konečnou tvář. Dobře věděl, co upozadit a čemu naopak dát prostor. Zpřesnil naše ideje a dodal jim konkrétní podobu.

V představení mají zaznít i písně - ty budou znít pouze ze záznamu?
Rozálie: Představení je velice multižánrové, hlavní roli v něm hraje klaunérie, tanec a pohyb, které doprovázíme hrou na akordeon a několika písněmi, které jsem složila. Takže vše předvedeme na živo. Každopádně je samozřejmostí, že budeme dodržovat veškerá bezpečnostní opatření, roušky, odstupy a podobně.
Anežka: Vzhledem k tomu, že představení se představení opravdu nedá popsat jako produkce, kde převažuje zpěv, jde o spíše o scénickou mixáž forem tance, klaunérie, pohybového divadla, mluveného slova, které doprovázíme hrou na akordeony, a občas zazpíváme, budeme písně převádět na živo, samozřejmě s dodržením všech možných hygienických a bezpečnostních opatření, abychom předešli jakémukoliv možnému nebezpečí.