„Nakonec to pro mě dopadlo možná nejlépe, jak mohlo. Do áčka Slavie je strašně těžké se probojovat. Tak jsem to vzal přes Pardubice a s nimi jsem se nakonec do první ligy taky dostal,“ usmívá se nyní pětadvacetiletý bek.
V sobotu od 19.30 se Prosek v pražském Ďolíčku milované Slavii postaví právě s týmem Pardubic, v němž působí od léta 2017.
Na duel se Slavií je ve vašem mužstvu natěšený každý. Pro vás osobně je ale sobotní zápas opravdu extra záležitost, že?
Samozřejmě. Na Slavii jsem se v lize těšil nejvíc, i když ještě trochu víc do Edenu, protože tam jsem dosud nehrál - to bude speciální. Ale když jsem viděl, že ji hned ve třetím kole máme doma, říkal jsem, že to je super. Nemohl jsem se dočkat.
Jak se vaše fanouškovství coby odchovance Slavie dále projevuje? Máte třeba nějakou sbírku?
Dresy a šály se u nás doma najdou, za ty roky se to nastřádalo. A jak jsem tam potom hrál, část věcí jsem taky nafasoval - mikiny, tepláky a podobně.
Pardubický bek Jan Prosek jde od 19.30 se svým týmem do bitvy se Slavií, jejímž je odchovancem. |
Netlačili na vás pardubičtí spoluhráči, abyste před utkáním něco vypsal do kabiny?
Jsme tu domluvení, že tohle před zápasem neděláme. Ale kdyby se nám povedlo něco uhrát, určitě jim něco přinesu.
Kolik jste udal lístků? Od klubu jste určitě měli strop.
Bylo to omezené, něco jsem sehnal navíc. Celkem jich je asi patnáct.
Atmosféra proti Slavii by měla být ve srovnání s Teplicemi, s nimiž jste se v Ďolíčku střetli minule, o dost výš, souhlasíte?
Trochu se to zase uvolnilo, může tam být snad až půlka stadionu. Už s Teplicemi mě překvapilo, jaká tam byla pěkná akustika. Tehdy dorazilo docela dost lidí, atmosféra fakt hezká. Myslím, že teď to bude ještě mnohem, mnohem lepší.
Slavia má obrovskou ekonomickou sílu, což je znát na jejím kádru. Lze na něm vůbec něco konkrétního vypíchnout?
Hlavně tam mají hromadu reprezentantů. V první nominaci pro Skotsko jich bylo snad sedm. A v té náhradní další čtyři. Pokud to prostřídají, pořád tam budou fotbalisté, kteří by všude jinde byli klíčovými osobnostmi týmu. Sestava bude určitě nadupaná, i když jejich trenér třeba udělá nějaké změny oproti předchozímu utkání s Příbramí.
Na lajně toho hodně nasprintujete. Jste připravený, že se na své straně budete nahánět se slávisty Provodem nebo Bořilem?
Věřím, že jsme dobře nachystaní všichni. Zajímá mě to porovnání. Určitě to bude o hodně rychlejší a fyzicky náročnější než zápasy, co jsme hráli doteď.
Asi si hodláte jako mužstvo hledět především obrany.
Slavia dala v Budějovicích gól v první minutě a doma s Příbramí ve třetí... Musíme chytit začátek, aby nám to neuteklo. Jim se branky dávají strašně těžko. Chce to držet co nejdéle čisté konto, zkusit využít nějaký brejk. Ale jsme doma, zase nemůžeme být jenom zalezlí. Byl jsem se na Slavii s tou Příbramí podívat v Edenu. Příbram v podstatě nebyla za půlkou, tudíž Slavii neměla jak ohrozit. My snad budeme odvážnějším, vyrovnanějším soupeřem.
Je to úplně jiný, daleko nebezpečnější protivník než Teplice. Přesto: ukázal vám zápas s nimi cestu?
Důležité bylo, že jsme nad nimi vyhráli (2:1), dokázali jsme si, že to jde. Řekl bych, že jsme v tom zápase byli lepší. Může nám to dodat sebevědomí. Doma jsme byli vždycky silní, budeme mít podporu z tribun. Slavia to bude mít v Ďolíčku těžké, co si pamatuju, nikdy se jim tam zvlášť nedařilo. To je taky plus pro nás.
Adaptovali jste se tam očividně bez větších problémů.
Sedlo nám to tam, jak co se týče stadionu, tak i fanoušků. Doufám, že z toho uděláme podobnou domácí tvrz, jako jsme měli na Vinici.
Na kávičku s Rumem. Proskův tradiční rituálSlovní spojení „kafe s rumem“ má v pardubické fotbalové kabině posunutý význam. Nejde totiž o alkoholický nápoj, který si můžete dát v kdejakém kiosku. V téhle souvislosti je třeba psát velké „R“ - Rum je přezdívka útočníka Pavla Černého. A kávu si s ním před každým tréninkem dopřeje obránce Jan Prosek. „Probereme u ní, co se stalo za poslední dobu. Jsme na to zvyklí a ten den si bez toho nedovedeme představit,“ přiznává Prosek. Spoluhráči si prý z „kafařů“ italského střihu neutahují. „Co se vrátil z Karviné, chodí na ni i Michal Petráň a pomalu se přidávají další lidi,“ říká Prosek. |
