Člen vedení koordinační rady běloruské opozice Maksim Znak (18. srpna 2020)

Člen vedení koordinační rady běloruské opozice Maksim Znak (18. srpna 2020) | foto: Profimedia.cz

Běloruská opozice je v troskách, zadrželi posledního aktivního předáka

  • 24
Maskovaní lidé ve středu ráno v Minsku odvedli Maksima Znaka, jednoho z posledních dvou členů vedení koordinační rady běloruské opozice, kteří ještě byli v zemi na svobodě. Další členku vedení koordinační rady, Maryju Kalesnikavovou, úřady podle tiskových agentur zadržely kvůli podezření z pokusu o státní převrat.

Podle sdělení mluvčího opozice měl Znak ráno poskytnout rozhovor, ale neukázal se. Po zavolání jen řekl do telefonu: „Vypadá to, že k nám někdo přišel.“ Pak zavěsil a napsal slovo „masky“. Svědci posléze potvrdili, že Znaka odvedli maskovaní lidé.

Později vyšlo najevo, že je prohledáván Znakův byt a také štáb vězněného opozičního politika Viktara Babariky, odkud byl Znak v doprovodu maskovaných mužů odveden. 

Opozičníkův advokát Dzmitryj Lajeuski Tut.by řekl, že se věcí zabývá vyšetřovací výbor. Byl informován, že se jedná o procesní úkony v rámci trestního řízení vedeného proti koordinační radě „kvůli výzvám k akcím poškozujícím národní bezpečnosti“ Běloruska.

Maxim Znak a nositelka Nobelovy ceny za literaturu Světlana Alexijevičová byli poslední členové prezidia koordinační rady, kteří ještě zůstali na svobodě a jsou v Bělorusku. Podle Znaka se 72letá Alexijevičová vzhledem ke svému věku do činnosti předsednictva aktivně nezapojuje.

Na webu běloruského PEN klubu se nicméně ve středu objevilo prohlášení, v němž spisovatelka opakuje, že vedení rady nepřipravovalo převrat. 

„Chtěli jsme zabránit rozkolu v naší zemi. Chtěli jsme, aby ve společnosti začal dialog. (Alexandr) Lukašenko říká, že s ulicí mluvit nebude, ale ulice – to jsou stovky tisíc lidí, kteří vycházejí na ulici každou neděli a každý den. Tohle není ulice. To je lid,“ zdůraznila nositelka Nobelovy ceny, u jejíchž dveří ráno podle Tut.by také zvonili neznámí lidé, ale marně.

Podpořte nás, zní směrem k Rusku

Spisovatelka rovněž vyzvala k podpoře ruskou inteligenci. „Proč mlčíte, když vidíte, jak rozdupávají malý hrdý národ? Stále jsme ještě vaši bratři,“ napsala.

Opozice vytvořila koordinační radu v polovině srpna s cílem zprostředkovat klidné předání moci, režim prezidenta Lukašenka v jejím vedení vidí reálnou hrozbu a snaží se jeho členů zbavit zavřením, nebo vypuzením ze země.

Tři členové prezidia rady – Maryja Kalesnikavová, Anton Radňankou a Ivan Kraucou – byli podobným způsobem jako ve středu Znak zadrženi maskovanými lidmi v pondělí. 

Trojice pak byla v noci na úterý přivezena k ukrajinské hranici ve snaze přimět ji opustit Bělorusko. Kalesnikavová to odmítala. Jak následně v Kyjevě vylíčil Radňankou, Kalesnikavová byla násilím posazena do auta, jimž měli všichni tři přejet hranici do Ukrajiny. 

Roztrhala ale pas, z vozu vylezla oknem a když vyrazila zpět, byla zadržena. Radňankou a Kraucou před stejným osudem ujeli do sousední země.

Obhájkyně Kalesnikavové řekla serveru Tut.by, že její klientku úřady drží ve vazební věznici, kde se s ní směla setkat. Zadrželi ji jako podezřelou z veřejných výzev k uchvácení moci, ale dosud nepodstoupila žádné procesní úkony.

Cichanouská se sejde s premiérem Polska

Pro vůdkyni běloruské opozice Svjatlanu Cichanouskou, která se ve středu setká ve Varšavě s polským premiérem Mateuszem Morawieckým, je podle serveru Onet.pl připravena zvláštní cena na ekonomickém fóru, které organizátoři přesunuli z koronavirem těžce postižených lázní Krynica Zdrój do dolnoslezského města Karpacz nedaleko hranic s Českem.

Loni byl na fóru titulem Člověk roku oceněn právě premiér Morawiecki, který minulý měsíc ohlásil program na podporu občanské společnosti a nezávislých médií v sousedním Bělorusku. 

Expert: Lukašenko podal ďáblovi prst, svůj ortel si vyslechne v Moskvě

Na program má být v prvním roce vynaloženo 50 milionů zlotých (asi 297 milionů korun), bez započtení prostředků na stávající programy, jako je například televize Belsat, vysílající z Polska.

Bělorusko zažívá největší protesty od vyhlášení nezávislosti po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Vypukly po sporných prezidentských volbách z 9. srpna, po nichž se jasným vítězem prohlásil Lukašenko, který zemi vládne tvrdou rukou už 26 let. Opozice podobně jako EU ale výsledky hlasování neuznává a považuje je za zfalšované.

Lukašenko v úterním obsáhlém rozhovoru s ruskými médii mimo jiné posílil obavy, že ve snaze udržet se u moci za pomoci ruského prezidenta Vladimira Putina bude ochoten omezit svrchovanost země větší integrací s Ruskem. 

„Jsme připraveni pokračovat v integraci s Ruskem, ale nejprve musíme zajistit, aby všechny instituce a projekty, které ve svazovém státu již existují, skutečně fungovaly,“ řekl.

Agentura RIA Novosti s odvoláním na diplomatické zdroje dnes napsala, že Lukašenko přijede 14. září do Ruska na návštěvu, oficiálně to ale zatím potvrzeno nebylo.

8. září 2020

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video