Soud oznámil, že dvojice je vinna ze skutků uvedených ve třech článcích trestního zákoníku: spiknutí s cílem převzít moc, vyzývání k akci zaměřené na poškození národní bezpečnosti a vytvoření nebo vedení extremistické skupiny, informovala na svém webu Naša Niva.
Za uvedená provinění lze v Bělorusku uložit trest odnětí svobody až na 12 let, což prokurátor také soudu navrhl.
Kalesnikavová i Znak původně pracovali ve volebním štábu Viktara Babaryky, kterému úřady nedovolily kandidovat ve volbách hlavy státu proti autoritářskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi.
Po odsouzení Babaryky v červenci ke čtrnáctiletému trestu vězení stanuly Kalesnikavová spolu se Svjatlanou Cichanouskou a Veronikou Capkalovou loni v létě v čele protestů proti režimu Lukašenka, který zemi vládne už od roku 1994.
Po vytvoření opoziční koordinační rady se Kalesnikavová a Znak stali členy jejího vedení. Kalesnikavovou bezpečnost zadržela 7. září.
Několik hodin o ní nebyly žádné zprávy, než se ukázalo, že ji úřady chtěly stejně jako předtím Cichanouskou a Capkalovou přimět k odjezdu ze země. Kalesnikavová to ale agentům běloruské tajné služby KGB znemožnila, když roztrhala svůj pas. Od té doby byla téměř celou dobu ve vazbě. Znak byl zadržen 9. září.
Vyhrožovali mi smrtí, tvrdí zadržená běloruská opozičnice Kalesnikavová |
Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé demonstrace proti oficiálnímu vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna.
Podle opozice hlasování doprovázely podvody a skutečnou vítězkou je Cichanouská. Oficiální výsledek neuznala Evropská unie a například ani Spojené státy. Lukašenko postupně protesty tvrdě potlačil a vězněním svých odpůrců se snaží v zemi umlčet veškerý nesouhlas.
6. září 2020 |
