Kalesnikavová je zadržována od chvíle, kdy byla před rokem v Minsku unesena běloruskými orgány a úspěšně vzdorovala pokusu o nucený odjezd ze země. Předtím stála v čele štábu prezidentské kampaně bývalého kandidáta Viktara Babaryky. Na začátku září byla odsouzena k 11 letům vězení. Čelila obvinění z podvracení a narušování národní bezpečnosti.
Výroční cenu nesoucí jméno prvního prezidenta České republiky, kterou doprovází odměna 60 000 eur (téměř 1,6 milionu Kč), za ní na zasedání Rady Evropy převzala její sestra.
Nominování byli letos tři kandidáti. Porotci v přímém přenosu z budovy Rady Evropy ve Štrasburku ocenili jejich odvahu v boji za lidská práva, kterému neváhají přinášet osobní oběti a následují tak příkladu Václava Havla.
Cenu Václava Havla za lidská práva letos získala Maryja Kalesnikavová, jedna z tváří běloruského boje za svobodu. Za mřížemi v Bělorusku zůstávají stovky politických vězňů včetně prvního nositele Ceny Alese Bialackého. ČR vyzývá k jejich propuštění. #HavelPrize https://t.co/CHtXp0YxPw
Dalšími finalisty byla francouzská nevládní organizace Reportéři bez hranic, která brání svobodu projevu a práva na informace, vede vyšetřování a podniká právní kroky proti lidem zodpovědným za vraždy novinářů, a obránce lidských práv z Burundi Germain Rukuki. Ten neúnavně bojuje proti mučení a trestu smrti, za což byl v roce 2018 odsouzen na 32 let vězení. Odvolací soud mu letos trest snížil na jeden rok a Rukuki byl propuštěn.
Cena Václava Havla je prestižní ocenění, říká Žantovský |
Prvním laureátem ceny se stal v roce 2013 běloruský disident Ales Bjaljacki. Ocenění za loňský rok získala Ludžajn Hazlúlová (Loujain Alhathloulová), jedna z vůdkyň hnutí za ženská práva v Saúdské Arábii.
Knihovna Václava Havla uspořádá na počest letošní laureátky mezinárodní konferenci, která je naplánována na 29. září v Pražské křižovatce.
