Průmyslová výroba v Česku v červenci zmírnila meziroční pokles na pět procent z červnových 10,5 procenta. V květnu přitom byla kvůli pandemii koronaviru meziročně nižší o více než 25 procent. Meziměsíčně průmyslová produkce potřetí v řadě rostla, tentokrát o 5,7 procenta. Vyplývá to z dat očištěných o vliv počtu pracovních dnů, která v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Vývoj v rámci jednotlivých odvětví byl diverzifikovaný,“ uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Na jedné straně se řada odvětví objemem výroby přiblížila k úrovni před pandemií, jako například výroba aut, na druhé straně některá odvětví stále ztrácí, jako třeba těžební či hutní průmysl, dodal.
„Na červencových datech lze pozitivně hodnotit pokračování trendu směrem k dohánění loňských vyrobených objemů a také zotavení klíčového odvětví výroby motorových vozidel,“ říká analytik Raiffeisenbank Vít Hradil.
Dlouhý má silné soupeře v boji o šéfa OECD. Jeho úkolem bude restart ekonomiky |
„Mrzutou informací je naopak situace v sektorech výroby strojů, zařízení či konstrukcí. Zde nejen pokračuje předchozí útlum, ale v červenci se i dále prohloubil pokles objemu nových zakázek. Jedná se patrně o důsledek snížené investiční aktivity, a to primárně v tuzemsku. I pro nejbližší měsíce předpokládáme, že podmínky v průmyslu zůstanou složité. Dosavadní skokové dohánění předchozích ztrát se zadrhává a v některých odvětvích se již prakticky zastavilo,“ míní Hradil. I přes pozitivní vývoj výroby analytik předpokládá, že zbytek roku stráví průmysl v červených číslech.
S celkovým propadem počítá i ekonom Komerční banky Martin Gurtler. „I při sebelepším vývoji v druhé půli roku, průmysl za celý letošní rok s největší pravděpodobností vykáže pokles produkce. Probíhající oživení totiž stále stojí na chatrných základech, zatímco jarní propad ekonomiky byl bezprecedentně hluboký,“ uvádí Gurtler.
Zdroj: ČSÚ
Zahraniční obchod ČR v červenci skončil v přebytku 13,4 miliardy korun, meziročně tak byl o 15,2 miliardy vyšší a ve sledovaném měsíci dosáhl nejvyšší hodnoty. K vyššímu přebytku opět přispěl pokles dovozu, informoval ČSÚ.
Dovoz zboží se proti loňskému červenci snížil o 6,2 procenta na 275 miliardy. Nižší byl ale i vývoz, který klesl o 1,1 procenta na 288,4 miliardy.
Podle ředitelky odboru statistiky zahraničního obchodu ČSÚ Miluše Kavěnové červencové bilance zahraničního obchodu dosahují spíše nižších hodnot, přičemž v posledních čtyřech letech byly záporné. „U té letošní jsme zaznamenali opět nejvyšší hodnotu ve sledovaném měsíci v rámci historicky srovnatelné časové řady. Stejně jako minulý měsíc je důvodem vyšší pokles dovozu zboží oproti jeho vývozu,“ uvedla Kavěnová.
Auta táhla český vývoz
Příznivý vliv na výsledek zahraničního obchodu měl podle statistiků zejména nárůst přebytku obchodování s motorových vozy o 6,1 miliardy korun a o 4,7 miliardy menší deficit obchodu s ropou a zemním plynem, který klesl vlivem zlevnění na světových trzích a nižšího dovezeného množství. O 2,7 miliardy stouplo také kladné saldo obchodu se stroji a zařízeními a o 1,9 miliardy s ostatními dopravními prostředky, jako jsou lodě, lokomotivy nebo letadla.
Naopak obchodování s počítači, elektronickými a optickými přístroji vykázalo meziročně o 3,1 miliardy vyšší schodek.
Přebytek zahraničního obchodu se státy Evropské unie meziročně stoupl ve sledovaném měsíci o 7,5 miliardy na 50,9 miliardy korun. Schodek obchodu se státy mimo unii klesl o 7,6 miliardy na 35,8 miliardy korun.
Zdroj: ČSÚ
Propad stavební výroby v Česku mírně zpomalil. V červenci se reálně meziročně snížila o 10,4 procenta po červnovém revidovaném poklesu o 11,8 procenta. V červenci si pohoršilo pozemní stavitelství, kam spadá výstavba bytů, kanceláří nebo skladů, i inženýrské stavby, mezi něž patří hlavně dopravní infrastruktura.
Stavebnictví podle analytiků reaguje se zpožděním na vývoj celé ekonomiky, která se potýká s dopady koronavirové epidemie. „Zatímco průmysl má své dno již za sebou, české stavebnictví ho se zpožděním dobíhá. Vzhledem k tomu, že hodně firem své investice pozastavilo, bude se sektor z koronavirové krize vzpamatovávat dlouho,“ myslí si ekonomka Komerční banky Jana Steckerová.
Zdroj: ČSÚ
„V odvětví navíc mohou chybět i agenturní zahraniční pracovníci, kteří se s nástupem krize vrátili domů,“ dodává ekonomka. „ K růstu ve stavebnictví, které má tendenci za vývojem ekonomiky zaostávat, vrátí podle našeho odhadu až v roce 2022.“
Méně staveb za více peněz
Produkce pozemního stavitelství se proti loňskému červenci snížila o 10,7 procenta, v červnu to bylo po revizi o 15,1 procenta. Inženýrské stavitelství v červenci propad prohloubilo na 9,9 procenta z červnového poklesu o 3,2 procenta.
Stavební úřady vydaly v červenci meziročně o 1,9 procenta méně stavebních povolení, celkem jich bylo 7 424. „Orientační hodnota těchto staveb dosáhla 38,4 miliardy korun a ve srovnání se stejným obdobím roku 2019 vzrostla o 20,7 procenta,“ uvedli statistici.
Počet bytů, jejichž stavba v červenci začala, meziročně klesl o 11,3 procenta na 2 740 bytů a počet dokončených bytů se snížil o 9,3 procenta na 2 687 bytů.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví v červenci meziročně klesl o 1,5 procenta, jejich průměrná hrubá měsíční nominální mzda meziročně vzrostla o 5,4 procenta.
